Hlavní obsah

„Není čas.“ Sporné dotace, které nahrály menším farmám, se měnit nebudou

Foto: René Volfík, Seznam Zprávy

Ministr zemědělství Martin Šebestyán. Podle rodinných farem „kandidát holdingů“.

Část hektarových plateb pro farmáře, takzvaná redistribuce, působila mezi zemědělci jako rozbuška. Babišova vláda slíbila princip upravit, to se však nestane.

Článek

Redistribuce byla nejčastější odpovědí na otázku, co během minulé vlády nejvíce vadilo zemědělským podnikům se stovkami nebo tisíci hektary půdy. Svazy nešetřily tvrdou kritikou, jak jim princip škodí.

Nebylo proto překvapením, že současná vláda Andreje Babiše v programovém prohlášení slíbila přehodnotit tento princip, kdy se část dotací na plochu přerozdělila tak, že se část dotačního koláče přesunula od velkých farem k malým.

„Provedeme revizi redistribučních plateb na plochu, aby podpora skutečně pomáhala menším a středním podnikům podle jejich výkonnosti a produkce, nikoli jen podle výměry půdy,“ stojí v programovém prohlášení.

Ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD), kterého do funkce navrhly nejvlivnější zemědělské organizace, však nyní novinářům řekl, že nejspíš nedojde k úpravě redistribuce, kterou Fialova vláda zavedla jako alternativu zastropování.

„Pokud nebude přechodné období, bude ztráta času do toho sahat. Pojďme se soustředit na nastavování nové politiky. Jestli nedostanu avízo, že bude přechodné období, beru to za něco, čím bychom se zdržovali a rozhádali,“ uvedl.

Každý na vsi nemá mít dvě krávy

V současnosti se vyjednává nové programové období společné zemědělské politiky 2028–2034. V rámci nové politiky by mělo dojít k povinnému zastropování dotací. Hovořilo se o částce 100 tisíc eur na farmu s možností degrese (dotace se s rostoucí velikostí farmy postupně snižuje).

Nový ministr tvrdí, že zastropování musí respektovat atypickou strukturu českého zemědělství. Podle Asociace soukromého zemědělství polovinu půdy v tuzemsku obdělávají farmy velikosti 1000 hektarů a více. Průměrná velikost farmy v EU je v nižších desítkách hektarů, zatímco v ČR je to okolo 130 hektarů.

„Dotační systém musí být přizpůsoben struktuře v dané zemi. V ČR se z pohledu prvovýroby mléka 85 procent produkce vyrábí na farmách nad 1000 hektarů a asi 94 procent na farmách s velikostí nad 500 hektarů. Nesmíme systém nastavit tak, abychom vylili s vaničkou dítě,“ řekl a dodal: „Kdybychom chtěli cílit degresivitu a zastropování, tohle bychom měli zohlednit. Neměli bychom se vrátit do stavu, že by každý na venkově měl 1–2 krávy, jak říkal v nadsázce Petr Bendl (bývalý ministr zemědělství České republiky v Nečasově vládě, pozn. red.).“

Šebestyán uvedl, že chce dosáhnout toho, aby zemědělství bylo na rozdíl od minulosti strategickým resortem. Rozpočet má však omezený a na mandatorní výdaje chybí 10 miliard korun. Vláda by o rozpočtu měla rozhodovat v pondělí 26. ledna.

Dotace pro potravináře

Šebestyán, který dříve působil v čele Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) a ve velkém holdingu Agro Měřín, také uvedl, že pokud se mu podaří prosadit navýšení rozpočtu, chtěl by obnovit dotační titul 13 pro potravinářské podniky (Podpora zpracování zemědělských podniků).

V programu se do roku 2022 vyplácely stovky milionů korun ročně, které směřovaly do modernizace závodů. V době naordinovaných vládních škrtů jej zrušil exministr Marek Výborný (KDU-ČSL), který zároveň poznamenal, že peníze často čerpalo jen několik velkých potravinářů. Národní dotace tehdy resort seškrtal z 5 miliard na 2,5 miliardy korun.

Asociace soukromého zemědělství se obává, že současný ministr bude hájit právě zájmy velkých agropodniků na úkor rodinných farem.

Méně papírů i marží

Mezi priority ministerstva patří také podpora zpracování českých potravin a komodit, snižování byrokracie, zmírnění erozních pravidel, boj s nekvalitními dovozy, kontrola marží řetězců a podpora farmářů, kteří víc produkují.

Podle Šebestyána podpora produkčních zemědělců, o níž často vládní politici mluví, neznamená, že se nedostane na podniky, které žijí například z údržby krajiny.

„Někdo dělá na horách, má špatné půdy a udržuje krajinu. Pojďme se domluvit, že mu dotace mají dělat třeba 80 procent příjmů, je to na debatě. Někde se nedá hospodařit. Ale nechtěl bych, aby někdo v Polabské nížině měl z dotací sto procent příjmů, když to přeženu,“ řekl.

Šebestyán už úředníkům zadal úkol seškrtávat předpisy a zjednodušovat pravidla, aby se ulevilo z byrokracie. „Zarazilo mě, že SZIF ročně provede 55 tisíc kontrol. Je to neuvěřitelné číslo a pořád roste,“ uvedl muž, který devět let do roku 2022 tomuto úřadu předsedal.

Doporučované