Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Celní válka, která začala hned po nástupu prezidenta Donalda Trumpa, se na chvíli uklidnila. Ale nejde o konec – spíš o krátkou pauzu před další bouřlivou fází, která nás čeká v následujících týdnech. Redakce SZ Byznys tak přináší základní otázky a odpovědi kolem aktuální fáze celní války.
1. Proč EU plánuje uvalit cla na Spojené státy?
Evropská unie chce za pomocí cel reagovat na agresivní kroky amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten nejprve uvalil 25% cla na dovoz oceli a hliníku, později zavedl celní sazbu až 20 % na veškeré zboží z EU, kterou následně snížil na 10 % kvůli propadům akciových a dluhopisových trhů. Platnost aktuální sazby je 90 dní.
EU zareagovala na cla klidněji. Připravila protiopatření, která míří na republikánské státy. Například sóju, která se do Evropy vozí především z Louisiany, domovského státu předsedy Sněmovny reprezentantů Mikea Johnsona. Dále třeba hovězí maso z Kansasu a Nebrasky, drůbež z Louisiany, automobilové součástky z Michiganu, cigarety z Floridy a dřevěné výrobky ze Severní Karolíny, Georgie a Alabamy.
EU schválila balíček odvetných opatření na zboží v hodnotě 20,9 miliardy eur, ovšem jeho účinnost pozastavila. Chce nejdřív jednat s Donaldem Trumpem.
2. Jaké dopady to bude mít na Česko?
Největší riziko představuje uvalení cel na automobily a strojírenské výrobky, což jsou klíčové sektory českého průmyslu. I když EU vyjednává za všechny členské státy jednotně, výsledek jednání dopadne na jednotlivé země podle struktury jejich ekonomiky. Pro Česko je zásadní, jak se podaří EU vyjednat výjimky či kompenzace, a jak se podniky dokážou přizpůsobit. Pozitivní je, že české firmy nelení, a už aktivně hledají nové trhy.
Dalším kanálem dopadu může být růst nejistoty na trzích. Obchodní válka může zpomalit růst světové ekonomiky, což by mohlo omezit poptávku po českém exportu, snížit investiční aktivitu a ovlivnit kurz koruny. Pro české podniky to znamená vyšší náklady.
3. Jaká aktuálně platí cla
Od 12. března platí cla ve výši 25 procent na ocel, hliník a výrobky z těchto materiálů dovážené do Spojených států. Od 2. dubna platí cla na automobily také ve výši 25 procent a cla na autodíly ve stejné výši začnou platit nejpozději 3. května. Trump také oznámil zavedení takzvaných recipročních cel na většinu zemí světa včetně členských států Evropské unie, ale i vůči Ukrajině, Velké Británii či Tchaj-wan a Japonsko. Zboží dovážené z EU mělo podléhat 20procentním clům, Trump ale později sazbu na devadesát dní snížil na 10 % pro všechny dotčené země, a to kromě Číny. Na tamní zboží se nyní vztahuje astronomická sazba 145 procent.
„Schválil jsem 90denní odklad, a během tohoto období výrazně snížené reciproční clo ve výši 10 procent, které vstupuje v platnost okamžitě.“ Ve čtvrtek pak Bílý dům vydal oficiální exekutivní příkaz, v němž americká administrativa současnou celní politiku upřesnila. „Všechny výrobky dovážené na celní území Spojených států […] podléhají dodatečné sazbě cla ve výši 10 procent,“ uvádí se v prezidentském dekretu.
Z celních nařízení také existuje dlouhý seznam výjimek. Nevztahují se například na farmaceutické zboží, energie, čipy, některé druhy nerostů a chemikálií používaných v energetice a v průmyslu, vakcíny a některé kovy. Trump nicméně pohrozil, že by farmaceutika mohl ze seznamu výjimek zase vyjmout. A podle oznámení z pátku tarify neplatí ani na chytré telefony, notebooky a další vybranou elektroniku.
V neděli americký ministr obchodu Howard Lutnick uvedl pro televizi ABC, že chytré telefony, počítače a některé další elektronické výrobky budou v USA podléhat samostatným clům, spolu s polovodiči. Tato cla by mohla být zavedena zhruba za měsíc nebo dva. Současná výjimka z cel pro tyto produkty je tak pouze dočasná.
4. Zpomalí kvůli obchodní válce světový obchod?
Obchodní válka jednoznačně může vést ke zpomalení světového obchodu a ekonomiky. Čeští prognostici už upravili výhled směrem dolů. Z analýzy Ministerstva financí vyplývá, že by nová americká obchodní politika snížila růst hrubého domácího produktu v letošním roce o 0,6 až 0,7procentního bodu. „Růst ekonomiky ČR by se tak v letošním roce mohl pohybovat kolem 1,6 procenta. Růst v roce 2026 by po zahrnutí efektů zvýšených cel mohl činit 1,7 procenta,“ píše se v dokumentu. To však bylo ještě před snížením cel na 10 procent.
5. Jakou roli v obchodní válce hraje Čína?
Čína má v konfliktu zásadní roli. Peking reagoval a zvýšil svá vlastní cla na americké zboží na 125 %. Dvě největší světové ekonomiky tak stupňují vzájemný konflikt, který tak děsí investory, ale i běžné Američany před penzí, jimž se rapidně snižuje výše úspor v penzijních fondech kvůli burzovním propadům.
Oznámení přišlo poté, co představitelé Trumpovy administrativy upřesnili, že Čína nyní čelí sazbě na vývoz do Spojených států ve výši 145 procent. Čína uvedla, že její nová cla, která zvyšují daň na americký dovoz z 84 procent, vstoupila v platnost v sobotu.
