Rok a půl v cenách potravin. „50 korun za sýr? To nemůžou myslet vážně!“

„Padesát korun za sýr? To už snad nemůžou myslet vážně,“ kroutí hlavou žena, která s dítětem nakupuje v jednom z českých řetězců. Je to rok a půl od doby, kdy se Českem přehnala divoká inflační vlna, která výrazně zdražila téměř všechno včetně základních potravin. Lidé ale mají stále v živé paměti, kolik stály jejich oblíbené výrobky dvě zimy nazpět.

Přestože jíst se musí, lidé začali na jídle šetřit. Nákupem levnějších značek, lovením slev, pořizováním menšího množství zboží nebo menších balení.

Srovnali jsme ceny potravin v lednu 2022 a v červenci 2023 ve čtyřech obchodech: Tesco, Albert, Lidl a Penny Market. Koš 155 identických základních potravin a piva včetně mléčných výrobků, uzenin, pečiva, mouky, trvanlivých potravin a sladkostí zdražil v průměru o 26 procent. Bez slevových akcí dosáhla inflace 30 procent.

Kdo je ochoten měnit značku za jinou, může ušetřit víc, a tak zákazníků loajálních ke značce ubývá. Obchodníci to vědí, a nabízejí proto své vlastní levnější značky. Výrobci potravin zase vědí, že přicházejí o zákazníky, a ti aktivnější nabízejí proto jiné, levnější nebo menší výrobky.

V obchodech se objevily menší chleby, sýry, jogurty i margaríny. Potravináři tím opticky přibrzdili inflaci, ale jen velmi mírně. Společnost Savencia zmenšila nejmenší balení Pribináčku z 80 gramů na 70 gramů. Cena v Tescu přesto vzrostla ze 17 Kč na 22 Kč. Koncern Upfield zmenšil balení margarínu Flora z 250 g na 225 gramů. Cena v Albertu přesto vzrostla z 50 na 88 korun.

Bel Sýry, výrobce sýru Veselá kráva, vyšel vstříc zákazníkům, kteří šetří, tím, že zavedl nové, menší balení sýru Želetava „Dostupná cena“, které má jen sto gramů, tedy o polovinu méně než běžná balení těchto sýrů. Udržel tím cenu balení pod čtyřiceti korunami.

Sýry Apetito výrobce Savencia už nemají 150 gramů, ale jen 140 gramů. Maloobchodní cenu se tímto chirurgickým řezem podařilo udržet těsně pod padesáti korunami. Za rok a půl sýr v síti Tesco zdražil z 37 na 49 korun. „Jedná se o praxi, která se děje napříč celým trhem. Toto opatření umožňuje při rostoucích nákladech udržet ceny za jednotlivé balení pro spotřebitele,“ vysvětlil ředitel Savencia Aleš Malenka.

Řetězec Penny Market nahradil sýr Niva 50 % od Madety stejným sýrem své privátní značky Boni a usoudil, že místo balení o hmotnosti 110 gramů bude stačit 100 gramů. Cena díky tomu dokonce klesla z 32,90 Kč na 28,90 Kč.

Podobné „obalové kejkle“ se odehrály u Granka. Společnost Nestlé ještě na začátku roku 2022 prodávala Granko Exclusive v balení o hmotnosti 400 gramů za cenu 95 korun. To však nahradila novým o padesát gramů lehčím balením, který dnes prodává za 155 korun.

Obchodníci také v reakci na změny spotřebitelského chování proškrtali nabídku. V některých případech to znamená jen nahrazení dražšího zboží levnějším (například sýru Parmigiano Reggiano sýrem Grana Padano), jindy výrobek zmizel zcela.

Trendem, který velmi rychle sílí, je nárůst privátních značek. Nedá se říct, že by zdražovaly pomaleji, a měly tak výhodu oproti klasickým značkám. Jsou mezi nimi výrobky, kde se cena zvýšila o vyšší desítky procent. Třeba salám Gothaj Řezníkův talíř v Penny Marketu zdražil ze 13 na 20 korun. O 30–40 procent zdražily další uzeniny této řady, přesto si drží oproti konkurenci cenovou výhodu.

Podle marketingového specialisty Roberta Le Veneura není pravda, že „privátky“ musí mít nízkou marži. Výrobce jogurtu nebo tablet do myčky musí podle něj vymyslet celou značku, obal, vést drahou reklamní kampaň, platit obchodní zástupce apod.

„U privátní značky si obchodník dá vlastní zboží na nejprominentnější místo v obchodě a má vystaráno. Pokud je obchodník mamutí koncern jako Lidl nebo dm drogerie, dochází u něho k velkým úsporám,“ říká. Výsledky Lidlu ukazují, jak dobře lze na privátních značkách vydělat. V účetním roce 2021 až 2022 měl Lidl v Česku tržby 76,5 miliardy korun a zisk 5,5 miliardy.

Na vrcholu žebříčku potravin, které nejvíc zdražily, se umístilo více produktů než jen cukr a vejce. Každý řetězec má v náhodném výběru své kandidáty. Obyčejný bílý jogurt Pilos v Lidlu stál před rokem a půl 4 koruny, nyní je za 8 korun. Sýr Veselá kráva v Tescu zdražil z 39 na 55 korun. Cena tuku Hera v Albertu stoupla z 30 na 48 korun, tedy o 60 procent…

Pokud bychom se nedívali na procenta, ale na absolutní skok v penězích, potom by žebříčku vévodilo zmíněné Granko Exclusive. Kdybychom přepočítali rozdílnou hmotnost na velikost balení z roku 2022, které mělo o padesát gramů víc, zdražil by stejný výrobek z 95 na 177 korun, tedy o 86 procent.

O desítky korun zdražily i kávy a kvalitnější džemy. Džem Schwartau extra (jahoda, malina, borůvka) zdražil ze 75 na 110 korun.

A z opačného konce? Zlevnily jen čtyři položky – sýr Jadel v Penny Marketu, Romadur a bílý čaj Teekanne v Tescu a 250 gramů Jihočeského másla v Albertu.

U dalších pěti potravin se cenovka nehnula: Schwarzwaldská krájená šunka, drůbeží tlačenka Řezníkův talíř (Penny Market), Med lesní 900 g, Máslo Jihočeské 125 g (Albert) a Starobrno medium ležák (Tesco). Většinou však piva alespoň mírně zdražila. Cena výběrového ležáku Budějovický Budvar vzrostla o 3 Kč na 27 korun.

Z celkem 155 potravin a piva jich 58 zdražilo víc, než byla průměrná inflace – to znamená o 31 procent a víc. Skladba těchto potravin je skutečně rozmanitá. Jsou zde mléčné výrobky, pochutiny, uzeniny, kolové nápoje, mouky i pečivo.