Hlavní obsah

V Česku se poprvé vyrábí materiál pro recyklované „petky“

Foto: Teerasak Ladnongkhun, Shutterstock.com

PET k recyklaci je v Evropě nedostatek. Nápojáři a průmysl se o něj přetahují.

Reklama

27. 6. 11:26

Polotovar k výrobě recyklovaných „petek“ se dosud vyráběl jen v zahraničí a dovážel stovky kilometrů. Od března mohou regranulát výrobci nápojových lahví poprvé objednat v tuzemsku.

Článek

Továrna společnosti rPET InWaste v Rosicích u Brna získala v březnu jako první v Česku certifikát od Evropské agentury pro bezpečnost potravin (EFSA), díky němuž smí vyrábět regranulát k potravinářskému využití.

Z malých plastových kuliček se může vyrábět recyklovaný PET, který je stále populárnější u výrobců nápojů. Od roku 2025 bude muset být 25 procent takzvaného rPET v každé plastové lahvi. Nápojáři však mají vyšší cíle.

„Dosud se regranulát certifikovaný pro styk s potravinami musel dovážet ze zahraničí, protože jej v České republice nikdo nevyráběl. Teď už to není nutné,“ říká ředitel společnosti Jiří Hudeček.

Moravská fabrika je schopna vyrobit 16 tisíc tun ročně, tedy asi třetinu spotřeby plastů PET v zemi. „Jsme schopni v krátkém čase kapacitu zdvojnásobit,“ říká Hudeček, podle kterého je zájem zákazníků o materiál enormní.

Firma teprve kontrakty vyjednává. Výrobci nápojů budou rPET z tuzemské továrny testovat a to může trvat měsíce. Navíc mají uzavřené roční kontrakty z loňského roku.

Certifikaci měla továrna získat už loni, ale kvůli covidu se celý proces zdržel. Momentálně všichni výrobci jedou na plné obrátky, protože se zásobují na letní sezónu, dodávky mají zajištěny a na testování nemají čas. Začít by mohli od září. „Jsme tak nyní odkázáni na spotový trh. V podstatě dodáváme, když nám někdo zavolá,“ uvedl Hudeček.

Například Coca-Cola v Česku importuje recyklovaný PET v podobě granulátu z Rakouska a dalších zemí. Jen v tuzemsku ročně prodá desítky milionů plastových lahví. „Nikde v Evropě není recyklátu dost. A navíc zdražil na dvojnásobek,“ říká ředitel pro udržitelnost Coca-Coly Michal Dyttert.

Také v příštích letech bude poptávka obrovská, protože nápojářské společnosti si dávají cíle nad rámec zákonného limitu. „My chceme v roce 2025 v lahvích používat více než 50 procent rPET. I konkurence si dala vyšší závazky, než požaduje evropská legislativa,“ popsal. V portfoliu Coca-Coly tvoří momentálně rPET v průměru 16 procent.

Jestli bude koncern nakupovat v Česku, není jisté, sám má podíl v rakouském zpracovateli. Tuto možnost Dyttert nevyloučil. Domnívá se také, že kapacita tuzemské fabriky nebude stačit.

V České republice lidé vyhodí do žlutých popelnic zhruba 70 procent veškerého PET. Jen zlomek se však ve finále zrecykluje. „K nám se teoreticky dostanou tři lahve z deseti,“ říká Hudeček.

Problém je nejen vysoká míra znečištění plastů. Recyklaci komplikuje velké množství barevných PET lahví, jež nemají tak široké využití. Výrobci nabízejí až třicet druhů různých barev. Postupně se jejich počet daří snižovat a do budoucna je možné, že zůstanou například tři základní barvy.

Surovinu bohužel dovážíme, protože odpad z PET se ve velké míře exportuje do zahraničí, Polska, Rumunska, Německa a dalších zemí, a dochází k absurdní situaci, kdy je levnější nakoupit doma než v zahraničí.
Jiří Hudeček, ředitel rPET InWaste

Redukci barev pomohla takzvaná ekomodulace, ekonomický nástroj, který od roku 2021 zatížil vyššími poplatky nerecyklovatelné a špatně recyklovatelné plasty a naopak snížil poplatky u dobře recyklovatelných plastů, jako jsou právě čiré lahve. Dnes se také používá mnohem méně aditiv, jež recyklaci komplikovala.

Přestože se v Česku začal vyrábět plastový regranulát k využití v potravinářství, jeden problém se podle Hudečka vyřešit nepodařilo. Plasty, z nichž se granulát vyrábí, závod nakupuje v zahraničí.

„To je pravda, surovinu bohužel dovážíme, protože odpad z PET se ve velké míře exportuje do zahraničí, Polska, Rumunska, Německa a dalších zemí, a dochází k absurdní situaci, kdy je dražší nakoupit doma než v zahraničí. Důvodem je i vysoká poptávka tuzemského autoprůmyslu po PET. Vyrábí se z něj bezpečnostní pásy, koberečky a další věci do aut,“ popsal Hudeček.

Problém podle některých odborníků je, že průmyslové výrobky se obecně už dál nerecyklují a plasty z nich nejsou plně cirkulární.

Regranulát pro potravinářské využití přitom musí podle legislativy z 95 procent tvořit právě PET lahve. Nesmí se používat některé typy, jako například lahve od kosmetiky nebo od vod do ostřikovače.

Na začátku celého recyklačního procesu se z vytříděných PET lahví vyrobí vločky, jež se několik týdnů louhují a čistí, aby se zbavily kontaminantů. Ty se v dalším kroku roztaví a vyrábí se z nich regranulát, který se zpracovává do podoby preforem, z nichž se vyfouknou nové lahve.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované