Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Pokud existuje téma, které mají pro opoziční strany a hnutí před říjnovými volbami do Sněmovny společné, jsou to drahé potraviny. Minulou středu tak například na českobudějovickém Náměstí Přemysla Otakara II. čelili Jihočeši politické ofenzivě na tzv. českém jarmarku pořádaném hnutím SPD, který láka na „máslo od českých sedláků“ za 39,90 korun, namísto „másla z Ukrajiny“, které prý v supermarketech stojí 69,90. Drahotu potravin, která vládne v Česku, hlásá i leták hnutí ANO, kde exministryně financí Alena Schillerová připomíná, že „za nás byla vejce o 63 % levnější“.
Ceny potravin jsou pro opozici očekávaným a klíčovým předvolebním trumfem. Po roce 2020 zažily tuzemské domácnosti cenový šok, když potraviny v supermarketech zdražily v průměru o třetinu, navíc některé z nich – třeba právě máslo nebo vejce – dočasně až na dvojnásobek.
Ovšem co se tématiky týká, nejsou čeští opozičníci ve světě žádnou výjimkou. Ceny slaniny, případně vajec, která se v přepočtu prodávala za deset korun, patřily k těm údajným selháním amerického prezidenta Joe Bidena, které tehdejší soupeř v prezidentském klání Donald Trump v loňské kampani pranýřoval nejčastěji.
V Japonsku dnes zase stojí pětikilové balení rýže v přepočtu 650 korun a to byl pro vládní Liberálně-demokratickou stranu dostatečný důvod, aby před červencovými volbami do horní parlamentní komory odvolala ministra zemědělství Takua Eta. Ministr si o to ovšem koledoval, když o drahé komoditě nemístně vtipkoval. „Rýži si nemusím kupovat, protože od svých příznivců ji dostávám zadarmo,“ řekl podle agentur před týdnem.
Vyrazit opozici trumf z ruky se předem pokouší také maďarský premiér Viktor Orbán, kterého volby čekají napřesrok v dubnu. Už v březnu nařídil, že v supermarketech s potravinami musí omezit své marže, a tím snížit ceny. Autoritářský politik nechce za žádnou cenu připustit, aby maďarské ceny znovu rostly nejrychlejším tempem v Evropě jako před dvěma lety. Plán vyšel, když potraviny do dubna zlevnily o čtyři procenta. Proto byly vládním nařízením od poloviny května omezeny také marže drogistického zboží.
„Teď musí s podobnými regulacemi počítat i farmaceuti,“ očekává německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung.
Říjnové sněmovní volby prověří, jestli stejný motiv funguje také v Česku. Zatím se zdá, že zdejším opozičníkům poměry na trhu hrají do karet. V dubnu podle Českého statistického úřadu vyrostly o 15,7 procenta ceny, za které zemědělci prodávají své produkty k dalšímu zpracování. To by se podle některých expertů mohlo přenést také do supermarketů.
„Je více než pravděpodobné, že vyšší ceny zemědělských výrobců se odrazí v cenách potravin,“ předpovídá analytička Raiffeisenbank Tereza Krček. „Ceny zemědělské produkce rostou výrazně rychleji. To by se časem mělo projevit také na pultech obchodů,“ potvrzuje hlavní analytik Patria Finance Jan Bureš.
Potraviny už letos jednou zdražily
Jednotlivé druhy zemědělských produktů mají na ceně potravin rozdílný podíl – podle zemědělského analytika Petra Havla ve výši 10-70 procent – vždy podle toho, jak dlouho se musí před zpracováním skladovat a kolik je k jejich úpravě třeba energie či lidské práce.
Přesto se průměrný růst cen zemědělských produktů od cenového růstu potravin neliší, jak se naposledy projevilo za velké inflace. Zemědělci v roce 2023 inkasovali za své dodávky proti roku 2020 o 39 procent navíc, přitom ceny potravin v supermarketech v průměru vyrostly o srovnatelných 31 procent.
Loni farmáři sice zlevnili, ovšem potravináři a obchodníci je nenásledovali. Zemědělské produkty tedy současným zdražením pouze dorovnaly loňský cenový pokles.
Dodávky zemědělců byly letos v dubnu oproti období před krizí opět o 39 procent dražší, potraviny v obchodech stály více o 32 procent (i přes tříprocentní pokles po loňském snížení sazeb DPH). Provozovatelé obchodních řetězců by tedy museli každé další výraznější zdražování důkladně vysvětlovat.
Ceny potravin se přitom už letos měnily. „Růst počátkem roku mě překvapil,“ komentuje průměrné tříprocentní zdražení v supermarketech analytik Havel, hned však dodává, že „teď bude chvíli klid“.
Ceny se ještě mohou pohnout někdy na přelomu července až srpna. Důvodem může být například nižší tučnost mléka, kterého se pak spotřebuje víc při výrobě másla a sýrů, případně zdražení hnojiv po očekávaném zavedení cla na dodávky z Běloruska a Ruska.
Na druhé straně zemědělcům, potravinářům i obchodníkům pomáhají nižší ceny pohonných hmot. Také proto expert počítá v supermarketech nanejvýš s mírným zdražením, které do konce roku v průměru dosáhne maximálně dvou procent.
Přesto další rizika přináší spotřebitelům již v úvodu textu zmiňované využití tématu zdražování potravin ve volební kampani.
„Varuji před plošnými závěry i politickým apelem,“ připomíná Petr Havel, že velcí producenti potravin zpravidla nemají současnou středo-pravou vládu v lásce a mohli by své dodávky účelově zdražovat.
Pominout přitom nelze v této souvislosti zejména skutečnost, že největším zemědělcem, potravinářem i skladníkem zemědělských produktů je v Česku Agrofert, koncern opozičního šéfa Andreje Babiše.
