Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Čtete ukázku z newsletteru Cash Only, ve kterém redaktoři SZ Byznys každý pátek komentují dění v českém byznysu. Pokud vás Cash Only zaujal, přihlaste se k odběru newsletteru.
Jen málokdo se chce uprostřed prázdnin zabývat složitou matematikou. Ale najdou se i výjimky. Na mezinárodní finále matematické olympiády IMO, považované za nejstarší soutěž svého druhu, letos do Sydney dorazilo 630 teenagerů. Včetně české výpravy.
Díky čtveřici mladíků z gymnázií v Praze a v Brně přivezla naše delegace domů jedno stříbro a třikrát bronz. V pořadí států to stačilo na lepší průměr, konkrétně na 41. místo ze 108. Zlato získali všichni, kdo zdárně vyřešili aspoň pět z šesti úloh, což se povedlo 67 soutěžícím. A také jednomu neživému účastníkovi – speciálně vycvičenému AI nástroji jménem DeepMind od společnosti Google.
Stroje zápasily na IMO už dříve, na nejvyšší hodnocení ale zatím nikdy nedosáhly. Více bodů než robot od Googlu posbíralo letos jen 26 soutěžících, z toho jen pět dosáhlo na absolutní maximum. Pořád se tedy ještě našly lidské mozky, které umělou inteligenci předehnaly, ale podle medailových kritérií už byl výsledek srovnatelný.
IMO je soutěží pro středoškoláky do 20 let. Na šest příkladů mají 4,5 hodiny, což plně odpovídá složitosti úloh. Už jen k pochopení zadání je potřeba být v matematice hodně zběhlý, v běžné řeči vyzní z letošních šesti úloh srozumitelně vlastně jen jedna:
Úloha 6. Matilda chce do čtvercové tabulky 2025 × 2025 rozmístit několik dlaždic tak, že každá dlaždice je obdélník nebo čtverec, každá dlaždice přesně zakrývá několik políček tabulky a dlaždice se navzájem nepřekrývají. Určete nejmenší počet dlaždic, které Matilda musí rozmístit, aby v každém řádku a každém sloupci zůstalo přesně jedno políčko nezakryté.
Pro běžné smrtelníky to může jako hlavolam fungovat i ve velmi zjednodušené verzi na menším prostoru 4 × 4 nebo 5 × 5 políček. S úkolem pokrýt ho co nejmenším počtem dlaždic, aby v každém řádku a každém sloupci zůstalo právě jedno políčko volné. Šachisté si mohou úkol představit tak, že do děr patří věže, které se navzájem neohrožují.
Prostor 4 × 4 nebo 5 × 5 je ještě dost malý na to, aby v něm šlo zkoušet štěstí metodou pokus omyl. Pro čtverec 2025 × 2025 je ale už potřeba najít obecně platný postup, což třeba v této videoukázce zabere skoro půl hodiny a vyžaduje velmi pokročilou znalost kombinatoriky.
Případně – jak si povšiml jiný matematik, který svůj postup zveřejnil – stačí v Sydney zabloudit na správné místo a natrefit na tuto podlahu, která je vydlážděná přesně tak, jak to odpovídá správnému řešení.
Netypický vzor dlažby na letišti v Sydney.
Podobným úspěchem jako Google se dva dny předem pochlubil i tým konkurenční firmy OpenAI. Zadání vyřešil se stejnou úspěšností, i když se oficiálně olympiády neúčastnil.
Oba systémy fungují jako chatboty, které přijímají otázky a odpovídají na ně stejně jako lidé. V tom spočíval i jeden z často vyzdvihovaných průlomů letošního roku. Narozdíl od předchozích ročníků (kde navíc neměla tak dobré výsledky) totiž umělá inteligence tentokrát nepotřebovala, aby ji někdo zadání překládal do specializovaného programu pro řešení matematických problémů.
I proto se o zlatě pro AI ze Sydney hodně mluví. Nejde totiž jen o triumf v matematice, ale také o ukázku, že pokročilé systémy umělé inteligence už se blíží lidské úrovni uvažování o komplexních úkolech vyžadujících kreativitu, abstraktní myšlení a schopnost syntetizovat poznatky z různých oborů.
Tajemstvím zůstává, kolik času a lidských sil bylo potřeba do přípravy robotů na olympiádu investovat a kolik činily další výdaje. Deník New York Times v tomto kontextu připomněl, že účast OpenAI naposledy v jiné podobné soutěži vyšla v nákladech na elektřinu a výpočetní techniku na 1,5 milionu dolarů.
Zajímají vás investice, trh s nemovitostmi nebo plány českých podnikatelů? Přihlaste se k odběru Cash Only a kompletní newsletter budete každý pátek dostávat do své schránky.
