Článek
Ještě před několika týdny vypadala jihokorejská burza jako místo, kde se dalo rychle zbohatnout. Tamní hlavní a nejsledovanější burzovní index KOSPI se v euforii kolem umělé inteligence a výrobců čipů během půlroku více než zdvojnásobil a 22. června vystoupal na rekordních 9 114 bodů. Potom se však růst změnil v prudký pád.
Index se během několika týdnů propadl o více než 30 procent, jednodenní pohyby přes čtyři procenta se staly téměř běžnou věcí a trh zažíval nejprudší výkyvy od asijské finanční krize v roce 1998, upozornila agentura Reuters.
Přesto zůstává KOSPI zhruba 60 procent v plusu od začátku roku, a to po přibližně 75procentním růstu v roce 2025. Vznikla tak paradoxní situace, kdy se index propadl do takzvaného medvědího trhu, kterým se obvykle rozumí pokles nejméně o 20 procent z předchozího maxima, zároveň však stále patří k nejvýkonnějším velkým burzám světa. Získal proto označení „nejvýkonnější medvědí trh na světě“.
Za divokými výkyvy nejsou jen obavy, zda obrovské investice do AI dokážou dál živit růst zisků čipových firem. Korejský trh se stal především mimořádně koncentrovanou sázkou na Samsung Electronics a SK Hynix, kterou navíc zesilovalo rozsáhlé využívání úvěrů a dalších pákových nástrojů.
Dvojice výrobců čipů už totiž představuje více než polovinu hodnoty indexu KOSPI. Když jejich akcie klesnou, strhávají s sebou prakticky celý trh.
Mravenci vsadili na páku
Do růstu se ve velkém zapojili také drobní korejští investoři, kterým se přezdívá „mravenci“. Každý z nich je proti bankám a velkým fondům jen malým hráčem, společně ale dokážou trh výrazně rozhýbat. Mnozí přitom nenakupovali pouze za vlastní peníze, ale využívali úvěry a pákové fondy, které jim umožnily obchodovat s několikanásobně vyšší částkou, než sami vložili.
Při pětinásobné páce například investor vloží na svůj účet u brokera 100 tisíc korun, ale nakoupí akcie za půl milionu. Pokud jejich cena vzroste o deset procent, vydělá přibližně 50 tisíc korun, tedy polovinu svého původního vkladu. Stejně rychle však páka násobí i ztráty.
Když hodnota účtu klesne pod minimální hranici stanovenou brokerskou společností, investor musí rychle dodat další peníze. Pokud investor požadované zajištění nedoplní, broker může bez jeho dalšího souhlasu část nebo celou pozici nuceně uzavřít. Právě tyto nucené prodeje nyní pokles korejského trhu dále urychlují.
„Jižní Korea ukazuje, jak rychle se může běžná korekce změnit v mechanický výprodej, když se páka, výzvy k doplnění peněz a rostoucí rozkolísanost trhu začnou navzájem přiživovat,“ napsal tržní makrostratég Stephen Innes ze společnosti SPI Asset Management.
Podle údajů korejské asociace finančních investic dosáhl objem maržových úvěrů koncem června rekordních 38,6 bilionu wonů, tedy v přepočtu více než půl bilionu korun. Širší statistika korejské centrální banky, která zahrnuje i další půjčky používané k investování, překonala na konci května 60 bilionů wonů.
Statisíce nuceně uzavřených pozic
Investiční banka Goldman Sachs odhaduje, že do poloviny července dostalo výzvu k doplnění peněz více než 1,2 milionu účtů využívajících páku a na přibližně 320 až 360 tisících z nich byly pozice zcela nuceně uzavřeny.
Takové výzvě se v burzovním žargonu říká margin call, tedy požadavek brokera, aby investor rychle doplnil chybějící hotovost. Goldman Sachs přirovnal počet zasažených účtů k 3,4 procenta dospělé populace, tedy zhruba k jednomu účtu na 30 dospělých obyvatel. Nejde však o počet unikátních investorů, protože jeden člověk může využívat více obchodních účtů.
Korejskou burzu opakovaně zastavovaly prudké propady. Do 13. července dostalo podle odhadu Goldman Sachs výzvu k doplnění peněz více než 1,2 milionu pákových účtů, přičemž u stovek tisíc z nich brokeři pozice úplně uzavřeli. Zvýrazněné úseky ukazují seance, kdy burza aktivovala ochranné mechanismy.
Za statistikami se skrývají také osobní příběhy. Agentura Reuters popsala případ čtyřiadvacetiletého studenta Lee Seung-hoa, který dvacet milionů wonů, tedy v přepočtu přibližně 286 tisíc korun, naspořených během povinné vojenské služby proměnil pomocí pětinásobné páky téměř ve 300 milionů wonů, zhruba 4,3 milionu korun.
Stačilo mu v obchodní aplikaci stisknout tlačítko, které mu umožnilo investovat několikanásobně více peněz, než sám vložil. Když se však trh obrátil, broker jeho pozice postupně uzavřel a během čtyř týdnů zmizel nejen celý zisk, ale hodnota účtu klesla i pod původní vklad. „Doslova jsem nemohl dýchat,“ popsal Lee agentuře Reuters své psychické rozpoložení.
Přesto od rizikové strategie neustupuje. Kolísání akcií podle něj umožňuje rychle vytvářet majetek, pokud se ceny vydají správným směrem. „Když použiju pětinásobnou páku, můžu budovat majetek pětkrát rychleji než ostatní,“ vysvětlil, proč si chce navzdory prodělanému stresu znovu půjčit. Jeho cílem je koupit byt v Soulu, oženit se a založit rodinu.
Burza jako zkratka k vlastnímu bydlení
Právě zde se burzovní horečka mění v širší společenský příběh. Nejde přitom pouze o motivaci jednoho investora. Snaha dohnat rostoucí ceny bydlení prostřednictvím rizikových investic je v Koreji patrná nejméně od pandemie.
V zemi se tehdy rozšířil výraz bittoo, tedy investování za vypůjčené peníze. Vedle něj se používá také pojem yeongkkeul, který volně označuje shromáždění všech dostupných finančních prostředků včetně úvěrů.
Část mladých Korejců se snažila získat kapitál na nemovitost pomocí akcií nebo kryptoměn, protože měla pocit, že pouze spoření ze mzdy už jim při růstu cen bydlení nezajistí. Zahraniční média tento trend popisovala již v roce 2021.
Byt v Soulu nyní vychází zhruba na 14 průměrných ročních platů (v Česku je to průměrně 13 až 15 ročních platů). Pro část mladých lidí tak tradiční cesta k vlastnímu bydlení vypadá prakticky uzavřená. Burza pro ně nepředstavuje pouze možnost zhodnocovat úspory, ale také pokus, jak přeskočit roky spoření a přiblížit se k bydlení, jehož cena jim jinak stále více uniká. Vysoká páka však z této zkratky dělá mimořádně nebezpečnou sázku.
Fondy pohyb trhu ještě zesilují
Situaci ještě vyhrotily pákové burzovně obchodované fondy, tedy ETF, navázané přímo na akcie Samsungu a SK Hynix. Ty investorům nabízejí například dvojnásobek jejich denního pohybu. Když tedy akcie během dne posílí o pět procent, hodnota fondu může vzrůst přibližně o deset procent. Stejným způsobem ale násobí také případný propad.
Aby fond cílovou páku každý den udržel, musí své portfolio průběžně upravovat. Při růstu podkladové akcie proto přikupuje, při poklesu naopak prodává. Tím se přidává k právě probíhajícímu pohybu a může jej ještě zesílit.
Podle Floriana Neta, šéfa investic pro Asii ve společnosti Amundi, dosahoval objem obchodů s některými z těchto fondů až čtyřnásobku obchodování se samotnou akcií, na kterou byly navázané. Z nástroje, který měl investorům znásobit výnos, se tak stal také významný zdroj vysoké kolísavosti celého trhu.
Korejští regulátoři nyní připouštějí, že uvádění těchto produktů na trh dovolili příliš rychle. Šéf tamního finančního dohledu Lee Chan-jin byl při hodnocení vlastního postupu nezvykle otevřený. „Možná jsem si měl lehnout na zem a zabránit tomu. Osobně lituji, že jsem to neudělal,“ prohlásil.
Úřady následně dočasně pozastavily uvádění dalších pákových ETF navázaných na jednotlivé akcie na burzu. Zároveň oznámily zpřísnění podmínek pro obchodování již existujících produktů. Od 5. srpna se například zvýší minimální požadovaný hotovostní zůstatek investora.
Již obchodované fondy však regulátor nezakázal. Zásah navíc přichází až poté, co se tyto produkty podle analytiků podílely na výrazném rozkolísání trhu.
Přestože hospodářské výsledky korejských výrobců čipů zůstávají silné, krátkodobý vývoj jejich akcií nyní výrazně ovlivňují také pákové obchody, nucené prodeje a rychlé změny nálady investorů.
