Hlavní obsah

Investice s davem je hit, brzy prý ovládne světové burzy

Foto: Shutterstock.com

Pasivní fondy prý budou do pěti let v převaze. Ilustrační foto.

Reklama

Pasivní fondy jsou mezi investory stále oblíbenější formou investic. Sázka na kopírování indexu navíc často dosahuje lepších výsledků proti aktivnímu investování. Fondy tohoto druhu budou brzy v převaze, tvrdí studie.

Článek

Profesionální investoři, ale i běžní střadatelé se dlouhodobě snaží hledat způsoby, jak maximalizovat své výnosy a zároveň minimalizovat riziko svých investic. Jedním z častých rozhodnutí, které přitom podstupují, je volba mezi aktivním a pasivním přístupem k investování.

Do pasivních burzovně obchodovaných fondů neboli ETF fondů vložili loni američtí investoři o devět procent více peněz než v roce předchozím a podobný trend zaznamenaly fondy tohoto druhu i v Evropě.

Zatímco se těmto fondům daří vyrovnávat výkonnost amerických i evropských trhů, nebo ji dokonce překonávat, mnoho aktivně spravovaných fondů za nimi pokulhává.

„Poslední roky jen nabírá na obrátkách trend, který začal už před 15 lety. Ukazuje se, že je zlatá doba aktivně spravovaných fondů pryč. Podle dostupných dat dokonce v roce 2027 budou v menšině. Pokud vám tedy někdo nabízí, že bude aktivně spravovat vaše akcie, je nejspíše lepší volbou pasivní investování,“ komentuje situaci spoluzakladatel finančního startupu Fondee Jan Hlavsa.

Aktivní a pasivní fond

  • Aktivně spravované fondy nakupují akcie na základě různých analýz ve snaze překonat průměrnou výkonnost trhu.
  • Pasivně spravované fondy se o předběhnutí indexů nesnaží, pouze určitý index kopírují.
  • Pasivní fondy nemusejí investovat zdaleka jen do akcií – v dnešní době je to možné v podstatě do jakéhokoliv aktiva.

Soumrak nad aktivními fondy?

Podle listu Financial Times s odkazem na data společnosti ISS Market Intelligence (ISS) budou indexové fondy do konce roku 2027 ovládat více než polovinu dlouhodobě investovaných aktiv v USA. Firma odhaduje, že podíl aktivních fondů na americkém trhu klesne ze současných 53 procent na 44 procent.

„Je to logické. Když nedokážou trh předběhnout zkušení manažeři těchto fondů, nemá smysl aktivně investovat, zejména pokud chcete investovat dlouhodobě – trhy jednoduše rostou samy,“ tvrdí spoluzakladatel Fondee.

Výzkumná společnost ISS odhaduje, že do pasivně obchodovaných fondů v následujících pěti letech přitečou prostředky ve výši dvou bilionů dolarů, tedy přes 42 bilionů korun.

Aktivní fondy mezitím podle jejích odhadů ponesou hlavní tíhu odlivu peněz, ve stejném časovém horizontu z nich prý investoři odčerpají až 1,4 bilionu dolarů.

„Jen za posledních 10 let nedosáhlo očekávaných hodnot indexu S&P Europe 350 (akciový index sledující 350 největších evropských firem) až 87,8 procenta aktivně spravovaných fondů, zatímco hodnoty ETF je kopírovaly, nebo dokonce předčily,“ upozorňuje Hlavsa.

Ještě o něco méně lichotivá jsou podle něj data z USA, kde za posledních 15 let přes 93 procent aktivně spravovaných fondů nedosáhlo výnosu srovnatelného s indexem S&P 500 vůbec. „Tato čísla jasně dokazují, že z dlouhodobého hlediska je investování do pasivně spravovaných fondů výhodnější,“ vysvětluje.

Přesun miliard

Výzkumná společnost Morningstar připomíná, že investoři od roku 2015 stahovali z aktivních fondů v průměru 258 miliard dolarů ročně. Ve stejném období naopak do pasivních fondů každý rok „pumpovali“ v průměru 138 miliard dolarů. Z údajů ISS pak vyplývá, že jen v loňském roce aktivní podílové fondy v USA zaznamenaly čistý odliv jednoho bilionu dolarů, což je nejvíce v historii. Ještě v roce 2018 to bylo přibližně třikrát méně.

Podle Christophera Davise, vedoucího výzkumu amerických fondů ve společnosti ISS Market Intelligence, se současné tržní prostředí stává pro indexové fondy ještě příznivějším.

„Jednu z klíčových rolí hrají i minimální poplatky ve srovnání s aktivním řízením fondů. Dalším potenciálním impulsem pro přechod investorů k indexovým fondům je obtížné tržní prostředí, které jsme viděli v loňském roce,“ řekl Davis listu Financial Times.

Býčí trh

  • Býčí trh je termín používaný pro růst cen na akciových trzích. Býčím trhem lze obvykle označit situaci, kdy cenové zisky akcií z posledního minima překonají 20 procent. Býčí trhy obvykle probíhají, když ekonomika posiluje, nebo je již silná.
  • Fenomén býčího trhu je pravděpodobně pojmenován podle způsobu, jímž býk útočí – při útoku nabírá svou oběť na rohy směrem vzhůru.

Zdroj: Investopedia

Davis tak usuzuje, že investice do indexových fondů by mohla být rozumnější volbou pro investory, kteří chtějí minimalizovat riziko v nestabilním tržním prostředí.

Pasivní investování není svatým grálem

Portfolio manažer Jan Hájek z největšího českého akciového podílového fondu Erste Top Stocks, který obhospodařuje majetek za 23 miliard korun, upozorňuje i na nevýhody pasivního investování.

„V posledních několika letech zažívá investování prostřednictvím tzv. indexových fondů velký rozmach. Nepochybně se jedná o pozitivní inovaci, která většině investorů umožňuje jednoduchým způsobem participovat na vývoji určité části globálního akciového trhu, aniž by museli vynakládat nějaké úsilí na identifikaci kvalitního akciového portfolia, případně kvalitně aktivně spravovaného fondu,“ napsal v březnové zprávě fondu.

Tato alternativa podle něj přináší možnost eliminovat vlastní špatné investice, kterých se investoři často dopouštějí pod vlivem svých emocí a v důsledku neochoty, případně nemožnosti věnovat patřičné úsilí analýze společností před investicí do jejich akcií.

Na druhou stranu pasivní investování nelze podle Hájka považovat za absolutně dokonalou investiční strategii, která by neměla slabiny.

„Předně je potřeba si uvědomit, že cílem pasivního investování není vybírat akcie, které dlouhodobě porostou, ale pouze kopírovat výnos nějakého zvoleného indexu, který reprezentuje určitou výseč akciového trhu a spoléhat na trend dlouhodobého růstu akciových trhů. Už samotná skladba indexu je určitá aktivní volba a podle mého názoru tato skutečnost bývá investory často podceňována,“ uvedl portfolio manažer.

„Indexy lze považovat za nejlepší charakteristiku vývoje dané výseče akciového trhu, to ale neznamená, že portfolio, které má identické složení jako index, je tou nejlepší volbou,“ varuje Hájek.

Upozorňuje mimo jiné na fakt, že společnost s největším podílem v indexu nemusí mít potenciál k největšímu zhodnocení. Rovnoměrně investované portfolio do stejných společností, jako jsou v indexu, podle něj může přinést mnohem lepší výnos než indexový fond.

Reklama

Doporučované