Článek
Na světě chybí 20 % vývozu zkapalněného zemního plynu (LNG). Již třetí týden Hormuzským průlivem neproplouvají lodě kvůli izraelsko-americké válce proti Íránu, která plavbu touto cestou prakticky znemožnila. Před útoky v Íránu tudy propluly dva až tři tankery s LNG denně. Katar navíc hned třetí den konfliktu zastavil produkci i vývoz LNG, který by směřoval hlavně do Asie, ale i do Evropy.
Ještě v roce 2022 nechybělo mnoho a mezi významnými odběrateli katarského plynu by bylo také Česko. Tehdejší ministr průmyslu Jozef Síkela jednal v Kataru o dodávkách LNG, přičemž by se země musela upsat až na dvě desetiletí dopředu. Většinu plynu totiž Katar prodává na základě dlouhodobých kontraktů, jen malou část nechává k dispozici na krátkodobém trhu. Z kontraktu ale nakonec sešlo.
V roce 2025 představoval zemní plyn z Kataru 8 % dovozu plynu do Evropské unie, většinu odebíralo Polsko a Itálie. Z pozice Kataru, jakožto plynárenské velmoci, to sice není velké číslo, ale plně stačí k tomu, aby zvedlo evropskou cenu plynu o více než polovinu.
Zatímco v únoru, tedy před začátkem války na Blízkém východě, stála na evropském referenčním uzlu TTF megawatthodina plynu kolem 30 eur, v březnu se pohybuje mezi 40 až 56 eury.
„Situace je velmi dynamická a mění se každým dnem. Další predikce vývoje trhu je tak velmi těžká, protože bude reagovat zejména na řešení aktuálního konfliktu,“ říká Tomáš Plocek, vedoucí oddělení pořizování energií společnosti E.ON Energie.
Celých 85 % katarského vývozu směřovalo do Asie, hlavně do Číny, Jižní Koreje, Indie a Japonska. Tyto státy začaly ihned hledat náhradu jinde. Plyn poptávají především v USA, odkud většinu plynu dováží i Evropa.
Americká kapacita na hraně
Nárůst zájmu zvýšil také cenu lodní přepravy LNG ze Spojených států. Přeprava nákladu zkapalněného zemního plynu na lodi přes Atlantik se dostala na 161 750 dolarů (3,4 milionu Kč) za den. Před měsícem se denní sazba pohybovala kolem 9800 dolarů (205 tisíc Kč).
Americké vývozní kapacity jsou ale už nyní na hraně. Tamní exportní terminály na zkapalňování a přečerpávání plynu již fungují téměř na plný výkon, přičemž objemy exportu dosahují zhruba 94 % kapacity.
Zařízení k vývozu zkapalněného plynu v Texasu, jako Corpus Christi a Freeport, nebo Sabine Pass na hranici Texasu a Louisiany jsou téměř na maximu produkce a prostoru pro navýšení exportu už moc nezbývá.
Místo zvyšování produkce tak USA mohou pouze přesměrovat stávající náklad, což se už děje. Podle agentury Reuters počet přesměrovaných tankerů stoupá. Asijští kupci za poslední týden několikrát zvítězili nad Evropou a přesměrovali dodávky původně plující na starý kontinent k pobřeží Asie.
Americké kontrakty na LNG se obvykle prodávají bez omezení konečné destinace. Kargo tak může být odkloněno do jakéhokoli cíle, jestliže tam jsou ceny atraktivnější než jinde.
„Některé lodě, které již byly naloženy LNG a směřovaly k břehům Evropy, změnily směr a zamířily k asijským odběratelům. Není to obecný trend, spíše výsledek ad hoc rozhodnutí dodavatelů, kteří mají diverzifikovaná odběratelská portfolia a mohou takto v rámci smluv postupovat. Zároveň s přibližováním cen v EU s cenami spotového LNG v Asii se tato obchodní příležitost značně eliminuje,“ říká Michal Kocůrek, projektový ředitel poradenské společnosti v energetice EGU.
Aktuální situace na světovém trhu s plynem však netlačí nahoru jen cenu u hlavních odběratelů, tedy Evropy a Asie, ale také cenu zemního plynu ve Spojených státech. Na hlavním obchodním bodě v USA Henry Hub se po americko-íránském konfliktu pohybuje přibližně o 10 % výš. „Oproti evropskému trhu se obchoduje za přibližně pětkrát nižší cenu,“ popisuje Kocůrek.
Rostou také ceny na asijských trzích s plynem, což vytváří cenový rozdíl, kvůli kterému některé lodě mění směr. Pokud narušení vývozu z Kataru potrvá několik měsíců, cenová konkurence mezi Evropou a Asií poroste. „Je to otázka aktuální nabídky a poptávky a momentálních okolností, což se v čase mění,“ říká mluvčí Pražské plynárenské Miroslav Vránek.
Aktuální situace se dotýká i českých odběratelů. LNG z USA přímo nakupují energetické firmy jako ČEZ či Pražská plynárenská.
„Zatím nás to moc neovlivňuje, sázíme na dlouhodobé kontrakty, které máme sjednány za pevné ceny, resp. ceny odvozené od referenčního trhu. V případě, že by však situace trvala dlouho, propíše se postupně do celého trhu,“ míní Vránek. Na ČEZ už ale dopadá navýšení cen za přepravu pro nejbližší období.
Koncoví odběratelé by cenový výkyv letos pocítit neměli, protože pro ně dodavatelé nakupují. „Rok 2026 máme nakoupený zcela, na rok 2027 máme také nakoupeno dost plynu ještě z období před válkou v Íránu. Jak se to bude projevovat dál, to se teprve uvidí. Doufejme, že ten konflikt nebude příliš dlouhý,“ říká místopředseda představenstva ČEZ Pavel Cyrani.
Přiložit pod kotlem může i Rusko
Rozhodujícím faktorem pro směřování cen plynu je nyní Hormuzský průliv a obecně situace na Blízkém východě. S trhem však může opět zahýbat ruský prezident Vladimir Putin.
V posledním týdnu pohrozil Evropské unii, že jí dodávky plynu může stopnout ještě dříve, než je sama ukončí. Většina států Unie se totiž shodla, že do roku 2027 přestane zcela odebírat plyn z Ruska, a to jak potrubní, tak námořní cestou.
Svou závislost Evropa značně omezila už v roce 2022, ale na dodávky plynu z Ruska jsou stále odkázané hlavně Maďarsko a Slovensko. Ty mají ještě 18 měsíců na to, aby si našly náhradu.
Od Putinova prohlášení, že Evropě opět zavře kohouty, neuplynul ještě ani týden, a Rusko naopak Evropě nabídlo, že by kvůli krizi s katarskými dodávkami mohlo poskytnout svou ropu a plyn.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová však ve středu prohlásila, že by byla strategickou chybou, kdyby se EU vrátila k ruským fosilním palivům. Cílem její strategie odklonu od těchto dodávek bylo připravit Rusko o příjmy z prodeje zemního plynu a ropy, které financují jeho dobyvačnou válku proti Ukrajině.
Předčasné ukončení toku ruského plynu do Evropy by dokázalo s evropskou cenou zahýbat. „Prudké změny vždy vyvolají alespoň krátkodobou reakci v podobě zvýšených cen. Zejména, pokud by se tak stalo nyní v situaci nedostupnosti LNG z Blízkého východu. Ostatně už samotné oznámení tohoto záměru, resp. jeho zvažování, způsobuje na straně obchodníků s plynem v EU nervozitu, která tlačí ceny vzhůru,“ popisuje Kocůrek.
Evropa byla ještě se začátkem války na Ukrajině v roce 2022 závislá na palivech z Ruska a čelila mnoha energetickým šokům, když Rusko s cenou ještě mohlo významně manipulovat. Od závislosti na tomto dodavateli se však Unie oprostila a nahradila surovinu především importem z Norska a Spojených států. Evropa je však zranitelná vůči globálním energetickým šokům, jako třeba nyní.
