Článek
Na první pohled to působí jako paradox. Konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem dál zvyšuje napětí na Blízkém východě, ropa prudce zdražuje a světové trhy se obávají další eskalace. Přesto ceny zlata a stříbra v posledních dnech klesají. Pro mnoho drobných investorů to může být matoucí, protože právě zlato bývá považováno za klasický „bezpečný přístav“, tedy aktivum, do něhož se kapitál přesouvá ve chvílích nejistoty a napětí.
Současná tržní reakce ale ukazuje, že vztah mezi válkou a drahými kovy není tak přímočarý, jak se často zdá. Agentura Reuters popisuje, že trh tentokrát nečte konflikt především jako důvod k útěku do zlata, ale hlavně jako zdroj nového ropného šoku, vyšší inflace a déle zvýšených úrokových sazeb.
Právě v tom spočívá klíč k současnému vývoji. Když geopolitické napětí žene vzhůru cenu ropy, investoři začnou počítat s tím, že zdraží pohonné hmoty, doprava i část průmyslových vstupů. To zvyšuje obavy z inflace. A vyšší inflace zase znamená, že centrální banky v čele s americkým Fedem mohou držet úroky vysoko déle, než se ještě nedávno čekalo, případně je znovu zvýšit.
A to je pro zlato problém. Zlato totiž na rozdíl od dluhopisů nebo spořicích produktů nenese žádný pravidelný výnos. Když tedy rostou výnosy jiných bezpečných aktiv a zároveň posiluje dolar, atraktivita zlata klesá. Právě kombinace ropného šoku, růstu inflačních očekávání, silnějšího dolaru a nucených výprodejů stlačila cenu zlata na úroveň, kde bylo naposledy koncem loňského roku.
Za minulý týden tento cenný kov na trzích zlevnil o více než deset procent a zaznamenal nejvýraznější týdenní propad od února 1983. „Jak konflikt s Íránem vstoupil do čtvrtého týdne a ceny ropy se drží kolem 100 dolarů za barel, očekávání se posunula od snižování sazeb k jejich možnému zvyšování, což zhoršuje atraktivitu zlata z hlediska výnosu,“ uvedl podle Reuters tržní analytik společnosti KCM Trade Tim Waterer.
Nižší úroky by přitom byly pro drahé kovy příznivější, protože by zmírnily jejich nevýhodu vůči investicím, které pravidelný výnos nesou, například dluhopisům. Zlato se na spotovém trhu aktuálně obchoduje kolem 4270 dolarů za trojskou unci a od začátku konfliktu zlevnilo přibližně o pětinu.
Cena zlata na přelomu ledna a února vystoupala až k historickým maximům. V posledních týdnech ale přišel výrazný obrat a kov se propadl zpět na úrovně z konce loňského roku.
Dolar místo zlata
Roli bezpečného přístavu tentokrát nehraje zlato, ale především americký dolar. Agentura Reuters upozorňuje, že právě americká měna patří od začátku konfliktu k hlavním vítězům současné nervozity na trzích. Silnější dolar přitom na zlato vytváří další tlak, protože kov obchodovaný v americké měně zdražuje pro investory mimo Spojené státy, a část zahraniční poptávky tak může slábnout.
Podle hlavního analytika brokerské společnosti XTB Jiřího Tylečka ale současný pokles cen zlata nelze vysvětlit jen dolarem a sazbami. Ve vypjaté situaci totiž investoři často nehledají pouze bezpečí, ale především rychle shánějí hotovost, a zlato patří mezi aktiva, která lze poměrně snadno prodat.
„Místo klasického útěku do bezpečného přístavu tak vidíme spíš výprodej napříč trhy. Podobně jako po začátku války na Ukrajině mělo zlato po počátečním růstu tendenci k poklesu,“ uvedl Tyleček pro Seznam Zprávy Byznys. Podle něj tak v krátkém období převážila potřeba likvidity, tedy snaha co nejrychleji proměnit část investic v hotovost, nad tradiční rolí zlata jako ochrany v nejistých časech.
Ještě výraznější reakci můžeme vidět u stříbra. To sice bývá vnímáno jako „mladší příbuzný zlata“, ale jeho chování je odlišné. Stříbro není jen uchovatelem hodnoty, ale také významným průmyslovým kovem používaným mimo jiné v elektronice, energetice nebo solárním průmyslu. Když se tedy trhy začnou bát zpomalení ekonomiky, bývá stříbro často pod větším tlakem než zlato. Od začátku konfliktu jeho cena klesla přibližně o třetinu na současných 63,80 dolaru za unci.
Současný vývoj tak ukazuje, že status takzvaného bezpečného přístavu ještě automaticky neznamená růst ceny při každé válečné eskalaci. Na trzích se vedle samotné geopolitické nervozity promítají také širší hospodářské dopady konfliktu, zejména růst cen energií, obavy z vyšší inflace a očekávání déle zvýšených úrokových sazeb. Právě tyto faktory nyní zjevně převažují.
Od zlatých fondů k energetice
To se promítá i do vývoje fondů, přes které investoři nakupují zlato, ropu nebo akcie energetických firem. U fondů navázaných na zlato je přitom vývoj složitější, než by se na první pohled mohlo zdát. Světová rada pro zlato uvedla, že tyto fondy zaznamenaly v únoru už devátý měsíc po sobě čistý příliv kapitálu.
V březnu se ale nálada změnila. Agentura Reuters s odkazem na data společnosti LSEG Lipper napsala, že v týdnu do 18. března odteklo z fondů zaměřených na zlato a další drahé kovy 5,19 miliardy dolarů, což představovalo největší týdenní odliv nejméně od srpna 2018. Část investorů začala od drahých kovů ustupovat ve chvíli, kdy se pozornost trhu přesunula od samotné bezpečnosti k inflaci, úrokovým sazbám a celkovým makroekonomickým dopadům konfliktu.
Zatímco drahé kovy jsou momentálně pod tlakem, energetice současná situace nahrává. Ropě i fondům navázaným na energetický sektor pomáhá růst cen suroviny, který zlepšuje vyhlídky producentů. Agentura Reuters v minulých dnech upozornila, že světové trhy se začaly na energetické akcie dívat nejen jako na sázku na růst cen komodit, ale i jako na formu zajištění pro případ dalšího zhoršení geopolitické situace.
Jinými slovy, zatímco zlato tentokrát ztrácí část své tradiční obranné role, část investorů ji hledá právě v ropných a energetických aktivech. To ovšem neznamená, že jde o bezrizikovou sázku. Vývoj fondů zaměřených na ropu se totiž nemusí vždy přesně shodovat s cenou ropy, protože část těchto fondů není navázána přímo na samotnou surovinu, ale na finanční nástroje odvozené od její budoucí ceny.
