Hlavní obsah

Státy kvůli válce uvolní zásoby ropy, cena ale může přesto dál růst

Foto: Shutterstock.com

Státy uvolní část rezerv ropy. Ilustrační obrázek.

Reklama

7. 4. 19:46

Členové Mezinárodní agentury pro energii (IEA) uvolní ze svých strategických rezerv 60 milionů barelů ropy. Chtějí tak zmírnit napětí na trhu. Do rezerv sáhnou také USA, ani to ale konečnou cenu ropy nemusí snížit.

Článek

Podle agentury IEA představuje uvolnění 60 milionů barelů čtyři procenta nouzových zásob jejích členů, která činí 1,5 miliardy barelů. Toto množství odpovídá přibližně šesti dnům ruské produkce a asi 12 dnům ruského vývozu. IEA sdružuje 31 průmyslově vyspělých zemí, mezi členy patří i Česká republika a Slovensko.

Česká republika však v současné chvíli o podobném opatření neuvažuje. Rezervy by uvolnila až v momentě, kdy by došlo k přerušení dodávek ropy, jak již dříve avizoval mluvčí Ministerstva průmyslu a obchodu Vojtěch Srnka.

V roce 2021 se do Česka dovezla ropa v celkovém množství 6,84 milionu tun (jedna tuna ropy odpovídá přibližně 6–10,3 barelu), což představuje nárůst o 10,8 procenta v porovnání s rokem 2020. Z tohoto bylo 50 procent ropy dovezeno z Ruska.

Washington zároveň minulý týden slíbil, že ze svých rezerv v příštích šesti měsících uvolní až 180 milionů barelů ropy, tedy v průměru jeden milion barelů ropy denně. Cílem uvolňování rezerv je snížit ceny a zmírnit obavy o dodávky ropy, protože sankce a nechuť kupovat ruskou ropu kvůli invazi Moskvy na Ukrajinu narušují dodávky na trhy.

Při uvolňování rezerv ropy je zásadní celkový objem a období, za jaké se budou rezervy uvolňovat. Dopad lze odhadnout z toho, o kolik procent se zvýší globální nabídka suroviny.

„Například denní globální poptávka dosahuje na přibližně sto milionů barelů denně. USA budou uvolňovat jeden milion barelů denně, tedy asi jedno procento globální nabídky. IEA uvolní 60 milionů barelů v blízké době. Myslím, že už z těchto čísel je zřejmé, že uvolnění rezerv nemá na cenu ropy výrazný dopad,“ uvedl pro SZ Byznys analytik Jiří Tyleček ze společnosti X-Trade Brokers.

„Jen aktuální omezení ruských exportů dle odhadů snižuje ruskou nabídku na trhu o 1,5 až dva miliony barelů ropy denně,“ dodává analytik.

Nápad tvořit rezervy vznikl v 70. letech 20. století po energetické krizi. USA tehdy byly závislé na ropě z Blízkého východu a někteří zahraniční představitelé se snažili výměnou za to požadovat americkou podporu v regionálních konfliktech. Spojené státy nechtěly být v době krize zavázány jiným státům, a proto založily strategické ropné rezervy.

Smyslem je čerpat z rezerv pouze v případě skutečné krize – přírodní katastrofy nebo války – nikoliv při každém zvýšení cen. Spojené státy sáhly do svých ropných rezerv v nedávné historii již několikrát, například během války v Perském zálivu nebo po hurikánu Katrina, kdy George W. Bush uvolnil 11 milionů barelů ropy.

Vysoké ceny mohou přetrvat

Investiční banka Morgan Stanley zvýšila své krátkodobé prognózy cen ropy a uvedla, že události na Ukrajině zavedly „rizikovou prémii v cenách ropy, která pravděpodobně zůstane zachována i v nadcházejících měsících“.

Banka nyní vidí průměrnou cenu ropy Brent ve druhém čtvrtletí roku na 110 dolarech za barel, přičemž předchozí prognóza počítala se 100 dolary. „Na pozadí velmi napjatého trhu mohou mít i malá narušení dodávek velký dopad na ceny,“ uvádí analytici banky.

Cena ropy přitom v posledních týdnech klesá. K jejímu poklesu podle analytiků přispívá především uklidnění situace na finančních trzích a pozitivní signály z mírových rozhovorů mezi Ruskem a Ukrajinou. Velký vliv má také právě uvolnění ropy ze strategických rezerv.

„Dá se říci, že americký prezident Joe Biden vyhlásil válku vysokým cenám ropy. Nedávno totiž vzkázal ropnému průmyslu, aby ‚neseděl na rekordních ziscích‘. Americké firmy tím vyzval ke zvýšení produkce a zároveň pohrozil odebráním licencí na nevyužívané vrty,“ tvrdí pro SZ Byznys Ondřej Hartman z tradingového portálu FXstreet.cz.

„Z pohledu dalšího cenového vývoje je to věštění z křišťálové koule, ale mnoho faktorů nyní nasvědčuje tomu, že ropa bude dlouhodobě dražší,“ odhaduje analytik Tyleček. Klíčové podle něj bude, zda se Rusku podaří umisťovat na trh celou svoji předválečnou produkci. Pokud bude ropa téct například do Asie, tak více arabské ropy by mohlo směřovat zase do Evropy.

„Poptávka a nabídka by se tak potkala na nižších úrovních. Nižší těžba Ruska by ale z dlouhodobého pohledu znamenala deficit objemu ropy na trhu. Poptávka po ropě je velmi nepružná, takže i mírně nižší globální produkce ropy by mohla mít výrazný dopad na cenu,“ odhaduje Tyleček z X-Trade Brokers.

„Cena ropy to má těžké – ceny prudce zvyšují obavy o dodávky po invazi Ruska na Ukrajinu a následné sankce na Moskvu. Naopak je snižují zprávy o uvolnění rezerv a očekávání, že se sníží poptávka z Číny kvůli novým koronavirovým omezením,“ komentuje Hartman.

„V nejbližší době podle něj lze očekávat, že ceny ropy budou oscilovat kolem psychologické hladiny 100 dolarů za barel s tendencí poklesu. Pokud by se situace na Ukrajině zlepšila, tak můžeme být svědky prudkého poklesu a výraznějšího prolomení pod zmíněnou psychologickou hladinu,“ odhaduje investor z FXstreet.cz.

Severomořská ropa Brent je světově nejdůležitější komoditou, zejména díky své dosavadní nenahraditelnosti ve světové ekonomice. Význam ropy pro světovou ekonomiku byl vidět již v roce 1973 v době arabského embarga na vývoz ropy do západních zemí.

Během pár týdnů její cena zdražila přibližně o 400 procent a několik vyspělých států se ocitlo v krizi. Inflace a nezaměstnanost dosahovaly vysokých hodnot ještě několik let poté. Nenahraditelnost ropy pak zdůraznil zejména druhý ropný šok v letech 1979 až 1980.

Poklidný stav na trhu s ropou narušují především politická napětí, což v současné době potvrzuje válka na Ukrajině. Napjatá atmosféra na trhu může zdražit cenu za jediný den o několik dolarů, čehož jsme již byli svědky.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované