Článek
České pivovary loni uvařily 19,96 milionu hektolitrů piva, o 894 tisíc hektolitrů méně než v roce 2024 a o 1,6 milionu hektolitrů méně než v roce 2019. Uvedl to ve čtvrtek Český svaz pivovarů a sladoven.
„V porovnání s předcovidovým rokem se loni v Česku i zahraničí vypilo o 320 milionů půllitrů českého piva méně. Slabší byl za posledních deset let jen rok 2021, který byl ale ovlivněn pandemií,“ říká k situaci ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Tomáš Slunečko.
Dlouhodobě klesá také domácí spotřeba piva, která se loni propadla o 3,2 procenta a v průměru dosáhla nového historického minima 121 litrů na obyvatele. Každý Čech či Češka tak loni vypili o osm velkých piv méně než v roce 2024.
Jak Seznam Zprávy informovaly minulý týden, loni se o 4,3 % snížil také výběr spotřební daně z piva.
Pokles zaznamenal i export, který loni tvořil více než čtvrtinu celkového výstavu pivovarů. Meziročně se snížil o 8,2 procenta. V roce 2024 se přitom díky vysokému zájmu především v sousedních zemích podařilo vyvézt rekordní množství českého piva.
„Klesající spotřebu piva nevnímáme jen my, ale i ostatní pivovarské svazy napříč Evropou. Například Slováci nebo Němci, což jsou klíčové země pro vývoz českého piva, vypijí také méně piva než dříve a to má výrazný dopad na náš export,“ vysvětluje Slunečko.
Za hlavní důvody setrvalého poklesu považují pivovarníci změny životního stylu a preferencí zákazníků, kteří požadují vyšší kvalitu a pestrost.
Nealko roste, desítky klesají
Z hlediska druhů piva pokračoval loni růst obliby ležáků (stupňovitosti 11 až 12) na úkor výčepních piv (stupňovitosti 7 až 10), přičemž ležáky tvořily už 59 % celkové spotřeby. Mírně meziročně posílila kategorie pivních speciálů, a to na hodnotu 5,4 %.
Z hlediska pivních obalů zůstává nejpopulárnější klasická skleněná vratná pivní lahev. Kvůli klesající produkci ale celkově oslabily všechny pivní obaly. Nejvíce konkrétně PET lahve, kterých na trh zamířilo o 14 % méně než v předchozím roce.
Jedinou pivní kategorii, která opakovaně zaznamenává růst, je nealkoholické pivo včetně ochucených variant. Loni se ho uvařilo 1,68 milionu hektolitrů, o 4 % více než v roce 2024. Za posledních deset let se jeho tuzemská spotřeba zvýšila více než dvojnásobně, a zájem o něj roste i v zahraničí.
Zvyšuje se také rozdíl mezi konzumací piva v hospodách a restauracích (on-trade) a maloobchodním odbytem (off-trade). Podíl konzumace v gastronomických podnicích meziročně klesl o jeden procentní bod na 28 %.
„České pivo čelí významným změnám ve společnosti. Nadále zůstává důležitou součástí české gastronomie a kultury, ale výrazně se mění spotřebitelské preference. Češi v posledních letech kladou větší důraz na střídmost, častěji se věnují zdravému životnímu stylu a když už na pivo vyrazí, zajímá je spíše pestrost nabídky, a hlavně kvalita než kvantita. Dokazuje to i dlouhodobý růst zájmu o nealkoholická piva nebo mírný nárůst zájmu o pivní speciály,“ říká Slunečko.
Tyto změny dopadají podle pivovarníků především na restaurace a hospody, které v současnosti čelí úbytku hostů i rostoucím provozním nákladům. Nejvýrazněji tyto potíže pociťují hlavně podniky na vesnicích a v malých městech.
Pivovary chtějí nižší DPH na pivo
Pivovarnictví odvádí státu ročně na daních 29 miliard korun a zaměstnává přes 60 tisíc lidí. Jde také o vysoce lokální průmysl. Samotné pohostinství zaměstnává podle odhadu svazu pivovarů kolem 200 tisíc lidí.
Zástupci pivovarnického průmyslu by proto uvítali podporu celého oboru, mimo jiné prostřednictvím snížení daně z přidané hodnoty na čepované pivo.
„Pohostinství podle nás potřebuje podporu. Ke stabilizaci sektoru by podle našeho názoru pomohlo snížení DPH na čepované pivo. Takové opatření by podpořilo hospody a restaurace, a tím i zaměstnanost, podnikání a společenský život zejména v regionech,“ dodává Slunečko.
V roce 2024 se sazba DPH na čepované pivo v restauracích a hospodách zvýšila z 10 na 21 %.
