Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Nový pracovní materiál odborníků z Evropské centrální banky (ECB) upozorňuje, že širší rozšíření stablecoinů by časem mohlo zkomplikovat fungování měnové politiky v eurozóně. Vyplývá to z nového pracovního materiálu ECB, který se zabývá tím, co by se stalo, kdyby lidé a firmy začali ve větším přesouvat peníze z běžných bankovních účtů do digitálních aktiv navázaných na stabilní měnu, typicky na dolar nebo euro.
Stablecoiny jsou druhem kryptoaktiv navržených tak, aby si udržovaly stabilní hodnotu vůči nějakému aktivu, nejčastěji vůči běžné měně, například americkému dolaru nebo euru. Právě proto se často prezentují jako „digitální obdoba peněz na účtu“ nebo jako rychlý prostředek pro platby a převody.
Autoři studie upozorňují, že pokud by se z nich stal masově používaný nástroj, mohly by začít měnit samotný způsob, jakým se rozhodnutí centrální banky přenášejí do ekonomiky.
„Banky dnes stojí především na vkladech domácností a firem, tedy na penězích, které mají lidé na běžných a spořicích účtech. Tyto vklady jsou pro banky obvykle levným a relativně stabilním zdrojem financování. Když z nich banky financují úvěry pro firmy a domácnosti, vytváří se klasický kanál, přes který se změny sazeb ECB propisují do celé ekonomiky,“ popisují autoři studie.
Pokud by ale část těchto peněz odtékala do stablecoinů, bankám by se zmenšoval objem vkladů od klientů a musely by více spoléhat na takzvané velkoobchodní financování, tedy peníze, které si půjčují na finančních trzích od jiných bank a institucí. Takové zdroje financování bývají obvykle dražší a méně stabilní.
Zápas o peníze
Podle expertů centrální banky je vyšší zájem o stablecoiny spojen s měřitelným poklesem vkladů běžných klientů bank a také se slabším úvěrováním firem. Jinými slovy, pokud by lidé a podniky ve větším přesouvali peníze z bankovních účtů do stablecoinů, banky by měly k dispozici méně prostředků, z nichž mohou poskytovat úvěry. To by mohlo omezit financování firem i celé ekonomiky.
Důležitou roli podle studie hraje i vztah mezi stablecoiny a měnovou politikou. Když ECB zvyšuje nebo snižuje úrokové sazby, spoléhá mimo jiné na to, že banky podle toho upraví úroky u úvěrů i vkladů. Právě v tomto mechanismu mohou podle studie vznikat komplikace.
„Stablecoiny mohou změnit strukturu financování bank natolik, že se některé kanály měnové politiky zesílí a jiné naopak oslabí,“ uvádějí experti.
Autoři uvádějí, že takzvaný úvěrový kanál může být za určitých okolností silnější, protože bankám více závislým na financování z finančních trhů rychleji rostou náklady. Tyto banky pak rychleji zdražují úvěry pro firmy i domácnosti.
Naopak může slábnout jiný důležitý mechanismus měnové politiky, a to způsob, jakým banky nastavují úroky na vkladech. Pokud totiž musí více soutěžit o peníze klientů se stablecoiny a dalšími alternativami, mají menší prostor držet úroky na účtech nízko.
Nepředvídatelný dopad
Výsledkem podle studie není jen změna síly jednotlivých kanálů, ale i menší předvídatelnost toho, jak přesně se rozhodnutí ECB promítne do chování bank, firem a domácností. „A právě to je pro centrální banku citlivé. Měnová politika funguje nejlépe tehdy, když je její přenos do ekonomiky čitelný a relativně stabilní,“ uvádějí ekonomové ECB.
Studie zároveň neříká, že by už dnešní stablecoiny automaticky představovaly problém pro fungování měnové politiky v eurozóně. Naopak zdůrazňuje, že dopady závisejí na rozsahu jejich používání, na jejich konstrukci a také na regulaci.
Bankovní vklady v eurozóně zatím stále činí celkem zhruba 17 bilionů eur (414,7 bilionu korun), celý globální trh se stablecoiny má hodnotu kolem 300 miliard dolarů (6,3 bilionu korun). To ukazuje, že banky zatím nečelí žádnému významnému poklesu vkladů.
Podobně jako v Česku
Na podobné riziko upozorňuje také Jan Berka, hlavní ekonom investiční společnosti Portu. Podle něj jsou obavy ECB z teoretického hlediska pochopitelné, protože vedle oficiálního měnového systému by mohla vzniknout alternativa, kterou centrální banka nedokáže přímo ovlivňovat.
„Pokud by se vedle oficiálního měnového systému rozšířila alternativa, kterou centrální banka nedokáže přímo ovlivňovat, mohlo by to oslabit přenos měnové politiky do ekonomiky,“ říká Berka pro Seznam Zprávy Byznys s tím, že nejde o zcela nový problém.
Podobný mechanismus bylo podle něj možné pozorovat například v Česku v roce 2022, kdy Česká národní banka (ČNB) výrazně zvyšovala úrokové sazby, zatímco ECB je držela ještě na nule. Část domácích firem proto začala více využívat financování v eurech, což sami zástupci ČNB vnímali jako faktor, který může účinnost domácí měnové politiky částečně oslabovat.
„U stablecoinů by princip byl v zásadě podobný,“ dodává ekonom. Zároveň ale upozorňuje, že skutečně významný makroekonomický dopad by nastal až ve chvíli, kdy by stablecoiny získaly výrazný podíl nejen v platebním styku, ale také v úsporách a financování domácností a firem.
„Nemusely by sice plně nahradit oficiální měnu, ale musely by být natolik rozšířené, aby podstatná část ekonomických transakcí probíhala mimo dosah standardních nástrojů centrální banky. A právě takový scénář zatím nepovažuji za pravděpodobný,“ říká Berka.
„Pokud zůstanou okrajovým nástrojem uvnitř kryptotrhů, makroekonomické následky mohou být omezené. Pokud by se však rozšířily jako běžný prostředek placení nebo uchovatele hodnoty, efekt by mohl rychle sílit,“ stojí ve zprávě.
Autoři studie ECB výslovně píší, že tyto dopady jsou nelineární, což v praxi znamená, že při malém rozšíření mohou být sotva viditelné, ale pokud více lidí začne využívat stablecoiny, následky mohou být mnohem citelnější.
Větší vliv dolaru
Zvláštní pozornost věnuje ECB stablecoinům navázaným na cizí měny, především na americký dolar. Právě tady analýza vidí největší riziko. „Pokud by se v eurozóně více používaly dolarové stablecoiny, mohly by se do evropské ekonomiky importovat zahraniční měnové podmínky,“ píší ekonomové.
V praxi by to znamenalo, že změny sazeb americké centrální banky (Fed), výkyvy globální nálady nebo změny důvěry v dolarová aktiva by mohly mít přímější dopad i na financování a likviditu v eurozóně, a to bez ohledu na to, jakou politiku zrovna vede ECB.
„Takový vývoj by oslabil kontrolu Evropské centrální banky nad domácími finančními podmínkami a mohl by oslabit i takzvanou měnovou suverenitu, tedy schopnost centrální banky skutečně určovat podmínky ve vlastní měně a na vlastním území,“ upozorňuje zpráva.
Studie dochází k závěru, že stablecoiny mohou přinést rychlejší platby a technologickou inovaci, zároveň však nesou rizika pro bankovní systém i pro účinnost měnové politiky. Autoři doporučují důslednou regulaci, větší transparentnost rezerv a účinný dohled.
Ve stejné souvislosti zmiňují i digitální euro, které by podle nich mohlo nabídnout veřejnou a regulovanou alternativu, aniž by ve velkém odsávalo peníze z komerčních bank.
