Článek
Zatímco konflikt na Blízkém východě tlačí ceny ropy výrazně výše, než předpokládali čeští experti ve svých prognózách, dlouhodobé futures na ropu vzrostly mnohem méně. To naznačuje, že komoditní trhy považují současnou situaci za dočasnou, řekl agentuře Bloomberg člen bankovní rady České národní banky Jan Kubíček.
„Prozatím mě to vede k přesvědčení, že dopad na inflaci bude přechodný,“ řekl v rozhovoru, týden před zasedáním měnové rady 19. března. „V tuto chvíli jsem spokojen s aktuálními sazbami.“
Ceny pohonných hmot sice nevyhnutelně porostou, ale celková inflace v České republice je výrazně nižší než jádrová inflace, což poskytuje „relativně velkou rezervu“ pro absorpci ropného šoku, uvedl Kubíček. To by mělo udržet celkový růst cen „pohodlně v cílovém rozmezí“ jedno až tři procenta.
Čeští centrální bankéři udržují referenční sazbu na úrovni 3,5 % od posledního snížení v květnu. Před vypuknutím války v Íránu diskutovali tvůrci politiky o možném dalším uvolnění měnové politiky.
Ačkoli se všichni radní shodli na tom, že nebudou brát v úvahu jednorázový dopad vládního opatření na snížení cen elektřiny, Kubíček uvedl, že někteří členové rady mohli považovat referenční sazbu za příliš restriktivní vzhledem k nízké celkové inflaci.
„Reálná ekonomika mi signalizuje, že úroveň 3,5 % není restriktivní,“ řekl. „I kdybych se snažil ignorovat krizi na Blízkém východě, stále bych neviděl důvod ke snížení sazeb.“
Po začátku krize se objevily obavy z dopadů drahé ropy na politiku ČNB. „Drahé energie jsou nové proinflační riziko na scéně, které může vést ČNB k ještě větší opatrnosti, mimo jiné i při zvažování mírného poklesu sazeb,“ řekl nedávno například hlavní ekonom Patria Finance Dominik Rusinko.
Připomněl nedávnou zkušenost s vysokou inflací, kterou doprovázel výrazný růst inflačních očekávání u domácností. Ta jsou podle něj citlivá i na ceny viditelné na totemech čerpacích stanic, a proto nyní znovu roste riziko, že by se inflační očekávání mohla utrhnout od cíle centrální banky a začít se vyvíjet nepříznivým směrem.
Centrální banky po celém světě zvažují dopad prudkého růstu cen energií, které představují nové inflační riziko a zároveň ohrožují hospodářský růst.
Kubíček při rozhovoru pro Bloomberg poukázal na rychlý růst spotřebitelských úvěrů a hypoték, který označil za dlouhodobě neudržitelný, a na relativně silnou dynamiku úvěrů podnikům. Údaje za čtvrté čtvrtletí přinesly mírně vyšší než očekávanou spotřebu domácností a překvapivě vysoké investice, což signalizuje, že současné náklady na úvěry nebrání podnikatelským plánům.
Nižší úrokové sazby by mohly dále stimulovat poptávku, což podle Kubíčka není v současné době nutné ani opodstatněné. Ačkoli považuje současnou úroveň sazeb za přiměřenou, uvedl, že vzhledem k rostoucí globální nejistotě je obtížné hovořit o dlouhodobém výhledu.
Potenciálním důvodem pro snížení sazeb by mohl být pouze silný negativní šok v poptávce ze zahraničí nebo jasný a viditelný pokles domácí jádrové inflace, uvedl. Údaj o základních domácích cenových tlacích zůstal v únoru na úrovni, kterou centrální banka označuje za zvýšenou, a to 2,7 %, jak ukázaly údaje zveřejněné v úterý.
„Stále neexistuje jasný trend směrem k dvouprocentní jádrové inflaci, takže práci nepovažuji za dokončenou,“ uvedl Kubíček.
