Článek
Ceny ropy na světových trzích dál výrazně rostou a drží se poblíž několikaměsíčních maxim. Severomořská ropa Brent během úterý prudce posílila, když si v jednu chvíli připisovala až kolem osmi procent a vyšplhala se k 85 dolarům za barel. Později však část zisků odevzdala a kolem 22. hodiny se obchodovala přibližně za 80 dolarů, což stále znamenalo zhruba tříprocentní denní růst.
Podobný vývoj zaznamenala i americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI). Ta během dne atakovala hranici 78 dolarů za barel, ale večer její cena klesla na zhruba 74 dolarů. Trh tak navazuje na předchozí výrazné zdražování. Hlavním motorem růstu zůstávají obavy investorů, že pokračující konflikt na Blízkém východě by mohl narušit dodávky suroviny na globální trh.
„Rychlé uklidnění situace není na obzoru, Hormuzský průliv zůstává prakticky uzavřen a Írán dává najevo připravenost útočit na energetickou infrastrukturu v regionu, takže pokračuje tlak na růst cen ropy,“ uvedl podle agentury Reuters analytik Tony Sycamore ze společnosti IG.
Ropa je na geopolitické napětí mimořádně citlivá a současná situace není výjimkou. Investoři totiž do cen započítávají takzvanou rizikovou přirážku, tedy pravděpodobnost, že by se fyzické dodávky mohly zkomplikovat nebo dočasně omezit. Klíčovým bodem je především oblast Perského zálivu a Hormuzský průliv, kudy proudí významná část světového exportu ropy.
Miliony barelů v ohrožení
Jakékoli náznaky omezení lodní dopravy, útoků na infrastrukturu či zpřísnění bezpečnostních opatření okamžitě zvyšují nervozitu na trzích. I bez skutečného výpadku produkce tak ceny reagují na pouhé riziko, že by k němu mohlo dojít, píše agentura Reuters.
Podle Dominika Rusinka, hlavního ekonoma Patria Finance, je ale dosavadní cenová reakce relativně umírněná vzhledem k rozsahu konfliktu. „To signalizuje, že ropný trh zatím vážněji nepracuje se scénářem déle trvajícího narušení dodávek,“ uvádí v komentáři.
Ceny ropy na světových trzích dál výrazně rostou a drží se poblíž několikaměsíčních maxim. Graf zobrazuje vývoj ropy Brent na spotovém trhu.
V ohrožení je přitom podle něj zhruba 15 milionů barelů denně, které se přepravují skrze Hormuzský průliv, což by v krajním případě znamenalo potenciálně největší výpadek v historii. „Proto nyní detailně sledujeme provoz v Hormuzském průlivu, nejdůležitějším škrtícím bodě energetických trhů,“ doplnil.
Přeprava a pojištění
Dalším faktorem jsou rostoucí náklady na přepravu a pojištění tankerů. Pokud se dopravci vyhýbají rizikovým trasám nebo musejí platit vyšší pojistné, promítá se to do celkové ceny dodávek. Rusinko zároveň upozorňuje, že provoz v Hormuzském průlivu už nyní podle dostupných signálů výrazně poklesl. Ne kvůli přímým íránským útokům, ale právě kvůli preventivním opatřením a skokovému zdražení pojištění tankerů.
Ceny na pumpách
- Po začátku konfliktu na Blízkém východě se růst cen ropy začíná promítat i do českých ceníků čerpacích stanic.
- V případě omezení dodávek ropy analytici nevylučují ani skokové zdražení až o pět korun na litr.
Trh navíc sleduje nejen samotnou surovou ropu, ale i ceny ropných produktů, jako je nafta či benzín. Pokud rostou rychleji než ropa, signalizuje to obavy z napětí v rafinérském a distribučním řetězci.
Optimismus do trhu nepřinášejí ani nové odhady analytiků. Společnost Bernstein tento týden zvýšila svou prognózu průměrné ceny ropy Brent pro letošní rok na 80 dolarů za barel, což je výrazně více než předchozích 65 dolarů.
Zároveň upozornila, že v případě vleklého a dále eskalujícího konfliktu by cena mohla vystoupat až do pásma 120 až 150 dolarů za barel. Takový scénář by znamenal nejen výrazné zdražení pohonných hmot, ale i širší inflační tlaky v globální ekonomice.
Pro evropské i české spotřebitele je vývoj na ropném trhu zásadní především kvůli cenám pohonných hmot. Ty obvykle reagují s určitým zpožděním, ale pokud by se vyšší ceny ropy udržely delší dobu, zdražení na čerpacích stanicích by bylo jen otázkou času. Vyšší ceny energií by zároveň mohly komplikovat boj centrálních bank s inflací a ovlivnit očekávání ohledně úrokových sazeb.
„Drahé energie jsou nové proinflační riziko na scéně, které může vést ČNB k ještě větší opatrnosti, mimo jiné i při zvažování mírného poklesu sazeb,“ míní Rusinko.
Připomíná přitom i nedávnou zkušenost s vysokou inflací, kterou doprovázel výrazný růst inflačních očekávání u domácností. Ta jsou podle něj citlivá i na ceny viditelné na totemech čerpacích stanic, a proto nyní znovu roste riziko, že by se inflační očekávání mohla utrhnout od cíle centrální banky a začít se vyvíjet nepříznivým směrem.
