Konflikt v Íránu: Ropa zdražuje, indexy v USA ztráty odmazaly

Finanční trhy vstoupily do nového týdne v režimu zvýšené opatrnosti poté, co eskalace konfliktu kolem Íránu zvýšila obavy z narušení dodávek ropy z Blízkého východu. Investoři se přesouvali do bezpečnějších aktiv, zatímco rizikovější segmenty trhu čelily výprodejům.

Nejvýraznější reakce je patrná na trhu s ropou, která krátce před 22. hodinou zdražovala okolo devíti procent kvůli obavám o stabilitu dodávek přes strategicky klíčový Hormuzský průliv. Tímto úzkým námořním koridorem totiž prochází přibližně pětina až čtvrtina světové spotřeby ropy, takže jakékoli ohrožení provozu v této oblasti může výrazně narušit globální zásobování a tlačit ceny prudce vzhůru.

Cena severomořské ropy Brent se během pondělí přiblížila hranici 80 dolarů za barel. „Pokud by ceny ropy zůstaly takto vysoké po více měsíců, zvýšilo by to inflaci v eurozóně o více než jeden procentní bod a snížilo hospodářský růst o několik desetin procentního bodu,“ uvedl podle agentury DPA hlavní ekonom společnosti Commerzbank Jörg Krämer.

Podle Pavla Peterky, hlavního ekonoma brokerské společnosti XTB, byla nervozita na trzích znát už v posledních týdnech.

„Cena ropy rostla pod tlakem zvýšených rizik zásahu. Vyšší cena ropy se propíše i do silnějších inflačních tlaků. Růst cen ropy je běžně obratem reflektován v cenách pohonných hmot. Cena benzinu i nafty v České republice tak bude zdražovat. Lze čekat růst průměrných cen benzinu nad 34,5 Kč za litr a u nafty nad 34 korun za litr,“ odhaduje.

Určitým faktorem, který by mohl brzdit další růst cen ropy, je rozhodnutí kartelu OPEC+. Ten se na víkendovém zasedání dohodl, že od dubna zvýší těžbu o 206 tisíc barelů denně. Trh přitom původně počítal s navýšením o zhruba 136 tisíc barelů. Írán v současnosti produkuje přibližně 3,3 milionu barelů ropy denně, což odpovídá asi třem procentům celosvětové produkce.

Napětí se promítlo i do regionálních trhů. Spojené arabské emiráty nařídily burzám v Dubaji a Abú Zabí, aby v pondělí a úterý zůstaly uzavřené.

Růst zaznamenalo také zlato, které investoři tradičně využívají jako bezpečný přístav v době geopolitické nejistoty. Jeho cena v pondělí rostla v rozmezí od jednoho až dvou procent kolem 5400 dolarů za trojskou unci, protože část kapitálu opouští rizikovější aktiva, jako jsou akcie, a hledá stabilnější alternativy.

Posiluje také americký dolar, který rovněž plní roli bezpečné měny v obdobích zvýšené volatility. Vůči koruně přidává v pondělí přibližně jedno procento na 20,70 Kč/USD.

Evropské akciové indexy zahájily pondělní obchodování poklesem. Širší evropský index STOXX Europe 600, německý DAX i francouzský CAC 40 klesaly krátce po 9. hodině přibližně o dvě procenta. Během dne se vývoj dále proměnil, například německý index nakonec uzavřel se ztrátou zhruba 2,5 procenta.

Největší pokles v něm zaznamenaly akcie automobilky BMW, které odepsaly kolem pěti procent, zatímco Zalando a Volkswagen ztratily přibližně 4,5 procenta. V plusu naopak skončily jen tři tituly, vyplývá z komentáře analytického týmu Fio banky.

Pražská burza během dne zaznamenala výrazné výkyvy. Její index PX krátce ztrácel až kolem čtyř procent, ale později část ztrát smazal a obchodování nakonec uzavřel téměř beze změny, jen s mírným poklesem, dodali analytici.

„Americké a izraelské útoky na Írán, na které odpověděly íránské revoluční gardy, představují jednu z nejvážnějších hrozeb pro energetické dodávky na Blízkém východě za poslední dekády,“ uvedl Ole Hansen, hlavní komoditní stratég Saxo Bank.

Podle něj se Írán může snažit vtáhnout do konfliktu i státy Rady pro spolupráci arabských států v Perském zálivu, kam patří například Saúdská Arábie nebo Spojené arabské emiráty.

„To by mohlo vytvořit záminku k útokům na regionální ropnou infrastrukturu a výrazně zvýšit riziko narušení dodávek,“ dodal. Varoval také, že s rostoucím tlakem roste riziko další eskalace, která by mohla vést k vyšším cenám pohonných hmot a negativním ekonomickým dopadům.

Americké futures, tedy kontrakty, které naznačují očekávaný vývoj trhu ještě před otevřením burz v USA, signalizovaly oslabení amerických akcií. Futures na indexy S&P 500 a Dow Jones před začátkem obchodování klesaly od jednoho do dvou procent, podobně jako futures na technologický index Nasdaq.

Po otevření burz se pokles potvrdil. Během dne ale indexy část ztrát postupně smazaly a chvílemi se dostaly i do zisku. Obchodování nakonec zakončily smíšeně – technologický index Nasdaq a širší index S&P 500 uzavřely s mírnými zisky, zatímco Dow Jones skončil s drobnou ztrátou v řádu desetin procenta.

Investiční portál Finlord upozorňuje, že historická data indexu S&P 500 ukazují, že geopolitické šoky sice obvykle vyvolají krátkodobý pokles a nervozitu, z dlouhodobého pohledu však akciové trhy většinu těchto událostí překonaly a v následujících měsících se vrátily k růstu.

Vývoj se výrazně liší mezi jednotlivými sektory. Mezi hlavní vítěze patří energetické společnosti, které profitují z růstu cen ropy a z očekávání vyšších příjmů. Růst o jednotky procent vykazovaly akcie britských těžebních společnosti BP a Shell, stejně jako akcie francouzského rivala TotalEnergies.

V prvotní reakci posilovaly rovněž akcie obranných firem, protože geopolitické napětí obvykle vede k očekávání vyšších výdajů na obranu. Odpoledne ale některé z nich zisky odevzdaly. Akcie české firmy CSG na burze v Amsterodamu v pondělí ztratily přes šest procent.

Pod tlakem jsou odvětví citlivá na cenu energií a ekonomický cyklus. Oslabují zejména aerolinky a dopravní společnosti, pro které představuje růst cen paliva významné nákladové riziko. Například akcie Lufthansy odepsaly přes procent, což je podle analytiků důsledek oznámení firmy, že kvůli bojům na Blízkém východě prodlužuje pozastavení letů do tohoto regionu.

O deset procent oslabily akcie evropské cestovní skupiny TUI, protože investoři očekávají negativní dopad na cestovní ruch. Hlavním problémem je zvýšená geopolitická nejistota, která obvykle vede k nižší ochotě lidí cestovat, zejména do vzdálenějších destinací nebo přes rizikové regiony.

Trhy se navíc obávají možného rušení nebo omezení letů a celkového oslabení poptávky po zájezdech, což má na akcie TUI okamžitý negativní vliv, protože její byznys je přímo závislý na stabilitě mezinárodního cestování a důvěře zákazníků, píše agentura Reuters.

Aktualizace: Text jsme upravili o konečné hodnoty indexů