Článek
Paní Novákové zemřel manžel. V zahraničí vlastnil přes digitální platformy akcie a kryptoměny a měl také uložené peníze na zahraničním účtu, ale bohužel u banky ve Spojených státech o které toho jeho rodina skoro nic neví.
Jeho aktiva dohromady dosahovala hodnoty milionu korun. Vdova šla tedy za notářem, aby se podíval po virtuální pozůstalosti manžela, již by rodina mohla zdědit. Jenže neexistuje centrální systém, v němž by se dalo zjistit, kam přesně si Novák ukládal finance. Náklady za komplikovaný právní proces by převyšovaly částku uloženou na zahraničním účtu, protože notář by musel komunikovat s každou bankou USA zvlášť.
Vdova se s ním domluvila, že hledání peněz na zahraničním účtu nechají být a soustředí se pouze na akcie a kryptoměny. Vyvstal ale další problém. Informace o aktivech měl pan Novák sice uložené, ale nikomu neřekl, kde. Ani tento proces by z hlediska nákladů pozůstalým ve výsledku nedával smysl a paní Nováková tak nakonec nedostala nic.
Výše popsaný fiktivní příklad ilustruje realitu a podle dat startupu Eterny zabývajícího se správou majetku tak zůstává každý rok na světě přes 300 miliard korun nevyzvednuto na propadlých účtech, pojistkách, fondech či schránkách. Podle právníka Jana Rosenthalera z advokátní kanceláře Legitas zaměřené na digitální právo je to poměrně častý problém.
„Nejhůře se pozůstalí mají šanci dostat ke kryptoměnám. Tam, pokud neznáte heslo, nemáte šanci. V případě akcií je naděje na úspěch vyšší, ale přesto jde o velice těžký proces, který se v případě nedostatečného ošetření či spravování smluv často klientům ani nevyplatí řešit,“ vysvětluje pro SZ Byznys expert.
Podobnou zkušenost zažívá ve své praxi i advokát Petr Brožovský. „Lidé na nás obrací s tím, že chtějí řešit dědictví s přesahem do zahraničí. Jenže i advokát se specializací na dědické právo obvykle nedokáže poskytnou klientovi efektivní radu, protože řada kroků ve správném právním postupu je podmíněná znalostí dědického práva v dané lokalitě. To znamená najít odborníka buď na konkrétní oblast, což je velice drahé, nebo chtít po notáři, aby se danou oblast práva doučil, což je rovněž nákladné. Peníze či akcie tak často skončí v jakémsi vzduchoprázdnu,“ říká.
Adresát nezastižen
Majetek je ponechán napospas času i v Česku. Jen v roce 2024 bylo v Česku nevyzvednuto přes miliardu korun na starých účtech, ztracených přístupových údajích a neidentifikovaných pohledávkách. Problém však nespočívá pouze v tom, že lidé nezískají kvůli nepořádku ve financích peníze po zesnulém. Neaktualizované smlouvy a závazky, které si nepamatují, můžou člověka i zpětně způsobit problémy.
„Pamatuju si na uživatele, který se dostal do exekuce krátce po tom, co nabyl plnoletosti, protože jeho rodiče v místě trvalého bydliště neplatili svoz odpadu. Pak přišli o život a jejich závazek přešel na syna. Takové případy, kdy si člověk neuvědomuje nebo neví o svých závazcích a následně mu bouchnou do tváře, vídáme často. Problém je ale mnohem širší a jeho jádro spočívá především v chaosu, který lidé ve svých závazcích mají. Naše data to ukazují jasně,“ říká pro SZ Byznys zakladatelka startupu Eterny, Jitka Paterová.
Data, která Paterová zmiňuje, sbírá startup ze zahraničí například od velkých poradenských společností jako je Deloitte či EY. V případě České republiky pracuje rovněž s údaji od České národní banky nebo České asociace pojišťoven. Z nich vyplývá, že až 60 procent Čechů neprovádí pravidelnou revizi svých finančních smluv včetně hypoték, pojistek a investic.
Přibližně 75 procent Čechů podle dat Eterny neví, co přesně vlastní a až 80 procent partnerů nemá tušení, co vlastní jejich druhý partner či jaké má závazky. Tato neznalost se týká právě účtů v zahraničí, kryptoměnových peněženek i podílů ve firmách. Po jejich smrti tak tento majetek visí ve vzduchu, protože o čem nevíte, o to se nemůžete přihlásit.
Lidé v Česku na svou pozůstalost moc nemyslí. Podle dat z průzkumu České advokátní komory má v tuzemsku závěť jen 12 procent lidí. Jedinou účinnou obranou před ztrátou majetku je mít přehled ve svých závazcích, v čemž právě spočívá hlavní bonus Eterny.
„Eterny je digitální trezor, který spravuje veškeré dokumenty a majetek. Ty si do něj mohou lidé průběžně nahrávat, přičemž náš virtuální auditor poháněný umělou inteligencí je upozorňuje na aktuální stav majetku a změny ve smlouvách. Eterny se tak snaží do jisté míry suplovat centralizovaný přehled finančních závazků, který z vícero důvodů stále neexistuje,“ popisuje Paterová.
Za technologickou relevanci startupu stojí bývalý technický ředitel Avastu, Pavel Kučera. Zatím je služba v Česku na začátku, už nyní se ale podařilo Eterny zvítězit v soutěžích Microsoft Challenge a Hackaton od Fintechers. Ve světě sice existuje řada nástrojů nabízející podobnou funkci, ale Eterny je specifické svým zaměřením.
„Pro ně je unikátní možnost spravovat za života dokumenty vhodné pro případ budoucího dědictví. V anglosaském světě už to funguje řadu let, digitální správou dědictví se například zabývá v USA třeba GoodTrust nebo Inheritus, v Británii zase Lyfeguard,“ jmenuje varianty virtuální správy pozůstalosti Rosenthaler.
V tuzemsku si společnost lidově řečeno tyto nástroje podle experta teprve osahává. Právní gramotnost Čechů je totiž podle Rosenthalera často nedostatečná.
„Lidé nepodnikají ani bazální právní kroky k zajištění pořádku ve svých financích. Setkáváme se s případy, kdy člověk prodává dům a nechá si smlouvu na několikamilionovou transakci napsat od Chat GPT. Jenže tam vyvstává problém, protože v případě chyby ve smlouvě nemáte koho hnát k zodpovědnosti. Tvorba a správa centralizovaného systému je rozhodně prostředkem, jež může situaci pomoci alespoň vylepšit,“ dodává.
