Hlavní obsah

Deset procent a dost. Jak najít optimismus při současném zdražování

Foto: Shutterstock.com/Maxx-Studio

Ilustrační foto

Reklama

14. 2. 18:37

Leden a únor budou měsíce, kdy ceny porostou nejrychleji. Na rozdíl od jiných států EU však inflace nezmizí, protože se na ní kromě cen energií podepisuje také situace na pracovním trhu. To se týká Pobaltí i střední Evropy.

Článek

Inflace dosáhla svého vrcholu. Tím bývá v Česku obvykle leden, když supermarkety a dodavatelé energií vydávají nové ceníky, případně stát mění daňová pravidla.

První měsíc letošního roku je však pozoruhodný v tom, že proti loňskému lednu ceny vyrostly dokonce o 9,9 procenta, i když v prosinci byly meziročně vyšší jen o 6,6 procenta.

Obdobný efekt ovšem Češi zažili i v lednu 1998, kdy inflace vyskočila na 13 procent, o deset let později se přiblížila k osmi procentům. V mírnější podobě, se zdražením skoro o čtyři procenta, se historie opakovala ještě v letech 2012 a 2020.

Letos mohou za dvě třetiny lednového zdražení ceny energií. Dodavatelé žádají zálohy, které odrážejí zdražování na světových trzích, zároveň budou muset na rozdíl od listopadu a prosince odvádět jednadvacetiprocentní daň z přidané hodnoty za plyn a elektřinu.

Dosud se nezastavil ani rychlý růst cen u běžného zboží, jakými jsou například oděvy nebo vybavení domácností, který začal už v létě. Zdražování pohonných hmot sice skončilo už v listopadu, vyšší ceny za potraviny však po Novém roce žádají supermarkety.

Zkušenost minulých let ukazuje, že se inflace udrží na lednovém vrcholu ještě jeden nebo dva měsíce, a pak její růst zpomalí. V současných poměrech jde o optimistickou vizi, přitom se ani při jejím naplnění Česko nevyhne více než desetiprocentní únorové inflaci. V některých evropských zemích v čele s Francií a Španělskem se ovšem ceny už zastavily.

Experti nepočítají s tím, že se právě v Česku poměry změní rychle k lepšímu. „V regionu střední a východní Evropy je vidět riziko, že inflace zůstane na vyšší úrovni než ve vyspělých ekonomikách Evropské unie,“ upozornil východoevropský expert banky ING Valentin Tataru.

Státy z Pobaltí, Visegrádské skupiny a východního Balkánu podle něho trpí nejen vysokými cenami energií, ale také napjatým trhem práce, který zdražuje výrobky místních firem. Rovněž místní vlády rozdělily v rámci boje s covidem značné množství peněz, které si teď stahují obchodníci v podobě vyšších marží.

Inflaci východního bloku skutečně mohou na západě Evropy konkurovat jen Belgičané a Nizozemci, tedy občané zemí, kde nejvíc zdražily energie.

Člen bankovní rady ČNB Aleš Michl očekává, že výraznějšího zpomalení cenového růstu se Češi dočkají až v druhé polovině roku. Teprve tehdy se mohou snížit ceny energií a potravin, které podléhají největším výkyvům. „Právě tato krátkodobá složka inflace může vymizet,“ uvedl v rozhovoru pro SZ Byznys.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:

Doporučované