Hlavní obsah

Farmáři tvořili kolony a darovali „neprodejnou“ českou mouku charitě

Foto: Profimedia.cz

Protesty byly poklidné. Mouka se nevysypala, ale darovala. Ilustrační snímek.

aktualizováno •

Skončil zatím nejklidnější celostátní protest farmářů. Mouku, kterou přivezli do Žďáru, nevysypali, ale rozdali potřebným. Na hranicích vytvořili přes kilometr dlouhou kolonu.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Téměř 1600 traktorů a jiné techniky upozornilo dopoledne na problémy farmářů ve všech regionech. Přidali se ke kolegům z Polska, Německa, Nizozemska či Belgie. Ministr zemědělství Marek Výborný z podnikatelské mise ve Vietnamu vzkázal, že dnešní akci vnímá jako celoevropskou, a ne protivládní. A dodal, že kabinet premiéra Petra Fialy (ODS) nemá připraveny žádné další záchranné balíčky.

Dnešní protesty se vyhnuly Praze. Zemědělský svaz coby jeden z hlavních organizátorů nicméně podotkl, že jsou farmáři připraveni protestovat až do konce období této vlády.

Akce měla podobu protestních jízd mezi obcemi, případně přes obchvaty měst a přes kruhové objezdy na periferiích. Došlo i na blokády hranic.

Z tohoto obvyklého scénáře vybočili zemědělci ve Žďáru nad Sázavou, kteří před městský úřad navezli 200 kilogramů české mouky. Tu následně darovali charitě.

„Kdo držíme ty tradice, že meleme české obilí, tak samozřejmě nejsme konkurenceschopní a ztrácíme tím některé odběratele, protože si nemůžeme dovolit takové ceny mouky jako ti, co berou jiné obilí z ciziny,“ řekla Helena Valentová z rodinné firmy v Havlíčkově Brodě, která provozuje mlýn, z něhož pochází darovaná mouka.

Smyslem bylo upozornit na levné dovozy obilí a dalších komodit nejen z Ukrajiny, ale i Ruska, Běloruska a dalších třetích zemí.

Předseda žďárské okresní agrární komory Jaroslav Michal vysvětlil, že cena obilovin klesla na 3000 až 3500 korun za tunu. „Naše náklady jsou 5000 až 6000 korun na tunu obilí. Takže tady vzniká obrovský ekonomický problém pro zemědělce,“ řekl a dodal, že zemědělcům kvůli Zelené dohodě rostou výrobní náklady. „Ale bohužel druhá stránka evropské politiky je pustit sem kdeco za jakoukoliv cenu a bez kontroly kvality,“ dodal.

Proti Zelené dohodě (Green Dealu) se dnes vymezili také další zemědělci. Traktor v čele jízdy Kroměříží zdobil transparent Stop Green Dealu. „Není to stoprocentní stopka, ale je to důvod zemědělský. Bojíme se toho, když nastoupí Green Deal ve formách, v jakých je, že naše zemědělství, jaké máme v České republice, za pár let fungovat nebude,“ vysvětlil ČTK Jiří Svoboda z Agrodružstva Morkovice. Jako další z problémů, proti kterým se protestuje, zmínil byrokracii a neustálé kontroly.

„Je spousta úředníků a lidí, kteří o problematice příliš neví a říkají nám, jak máme práci dělat. Někdo chce nastavit podmínky pro celou Evropu úplně stejné, v českých zemích nemáme podmínky stejné na Vysočině, na Kroměřížsku nebo u Plzně. A my musíme plnit požadavky, které jsou jasně nastaveny. Na jedné straně chceme chránit přírodu a zabraňovat rozšiřování nepůvodních druhů, na druhé straně je nám zakazována orba, kdy na pole můžeme vlastně vyjet a kdy se o půdu starat,“ řekl.

Další motivy mobilizace zemědělců značí mnohé transparenty: Už toho máme dost!, Bojujeme za soběstačnost, Zachraňte umírající zemědělství! nebo Za české potraviny! Nechyběla vlečka s hnojem s transparentem Přestaňte s námi orat.

Farmáři blokovali některé hraniční přechody. Například na hraničním přechodu do Německa ve Strážném na Prachaticku se zhruba na hodinu vytvořila kolona delší než jeden kilometr. Cílem byl i hraniční přechod Mikulov, hraniční přechod Pomezí nad Ohří v Karlovarském kraji a hraniční přechod Starý Hrozenkov ve Zlínském kraji.

Nejnovější protesty, které probíhají současně v několika zemích EU organizovala hlavně Agrární komora a Zemědělský svaz, ale podpořila je také Společnost mladých agrárníků, Asociace soukromého zemědělství Olomouckého kraje a další svazy. Mělo se zapojit přes 1500 traktorů a jiné techniky. V drtivé většině míst se protesty konaly pouze dopoledne. nejvíce traktorů bylo hlášeno v Jihočeském kraji a v okolí Olomouce či Šumperka.

Méně nařízení, víc dotací

Důvody nejnovějších protestů se od těch předchozích nelišily. K požadavkům, které chtějí zemědělci rychle řešit, patří především nízké ceny komodit, dovozy ze třetích zemí, tvrdé ekologické požadavky vyplývající ze Zelené dohody nebo navýšení dotací.

Své požadavky chtěli zemědělci v Trutnově předat zástupci Ministerstva zemědělství, ten však nedorazil. Zemědělci potřebují podle prezidenta Agrární komory ČR Jana Doležala urychleně pomoc, protože největším nynějším problémem je to, že nemohou prodat loňskou úrodu, kterou stále mají ve skladech. „Jak nemůžeme úrodu prodat, tak nám docházejí peníze. Za měsíc dva dojdou zemědělcům peníze,“ řekl Doležal.

Mezi konkrétními požadavky dříve zaznělo snížení daně z půdy na úroveň před konsolidačním balíčkem, případně výrazné navýšení národních dotací na pět miliard korun, tedy de facto do doby před škrty ve státním rozpočtu.

Vláda však odmítla hýbat s daní z nemovitosti. Na národních dotacích letos slíbila přidat 550 milionů korun a na investičních dotacích 1,5 miliardy korun. Řada farem však poukazuje na to, že investice jim v situaci, kdy nemají na financování projektů vlastní prostředky, nepomohou, protože peníze uvidí až za několik let. Ministerstvo proto opatření ještě přehodnocuje. Jednou z možností je dřívější vyplacení záloh na dotační platby.

Ministr Marek Výborný (KDU-ČSL), který byl v době protestů na podnikatelské misi ve Vietnamu, v rozhovoru pro Český rozhlas zopakoval, že už vláda konkrétní pomoc zemědělcům představila a jednat s nimi bude o zacílení konkrétních opatření. „Opatření nebudou plošná, ale cílená tak, aby pomohla zejména malým a středním farmám,“ řekl.

Dnešní protesty se konají jen několik hodin poté, co se vyjednavači členských zemí předběžně dohodli se zástupci Evropského parlamentu na obnovení cel na některé zemědělské produkty z Ukrajiny v případě, že překročí stanovené objemy exportu do EU. Dohoda se týká jen některých komodit – drůbeže, vajec, cukru, ovsa, kukuřice, krupice a medu – a musí ji schválit Evropský parlament a členské státy. Prodloužení bezcelní politiky s Ukrajinou do 5. června 2025 nadále platí.

Doporučované