Článek
Dlouho očekáváné číslo zní 330 miliard. Vláda ve středu rozhodla, že letos zadluží stát částkou překračující o 50 miliard korun plán, který schválila na jaře. „Schodek 330 miliard je realitou, kterou přinesla Putinova válka na Ukrajině,“ vysvětlil hlubší propad ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Novou verzi rozpočtu ještě musí potvrdit Sněmovna.
„Při přípravě rozpočtu jsme nemohli vědět, že o několik týdnů později začne 300 kilometrů od našich hranic válka, která má přímý i nepřímý dopad na ČR i na státní rozpočet. S těmito dopady původně schválený rozpočet nemohl počítat,“ řekl na tiskové konferenci po jednání vlády premiér Petr Fiala (ODS).
Přesto je podle něj schodek novelizovaného rozpočtu o 50 miliard nižší, než jaký připravila předchozí vláda Andreje Babiše (ANO). „Občanům jsme dokázali uvolnit 115 miliard korun navíc a schodek je o 50 miliard nižší,“ dodal. Vláda podle něj přitom nerezignuje na rozpočtovou odpovědnost, platí závazek řešit dlouhodobou udržitelnost veřejných financí.
Bezprostřední dopady války zvýšily rozpočtové výdaje o víc než dvacet miliard. Především humanitární náklady na uprchlíky letos dosáhnou deseti miliard, pět miliard na léčení běženců dostanou zdravotní pojišťovny, osm a půl miliardy stát utratil za nákup plynu, jehož vypnutím ruský prezident vyhrožuje.
Rozpočet v čase krizí
V miliardách korun
| 2020 | 2021 | 2022 | |||
|---|---|---|---|---|---|
| Schillerová | Stanjura I | Stanjura II | |||
| Příjmy | 1475,5 | 1487,2 | 1551,2 | 1614,1 | 1678,3 |
| Daňové příjmy | 1258,7 | 1294,2 | 1293 | 1360 | 1410,6 |
| Výdaje | 1842,9 | 1906,9 | 1927,7 | 1894,1 | 2008,3 |
| Investice | 172,6 | 177,4 | 218,7 | 202,6 | 202,6 |
| Schodek | -367,4 | -419,7 | -376,6 | -280 | -330 |
Zdroj: Ministerstvo financí
Mnohem víc, dalších padesát miliard, ovšem vláda utratí navíc za nepřímé dopady války, především za prudké zvyšování cen energií. Skoro na sedmnáct miliard přijdou přímé dotace do cen plynu a elektřiny, především na financování levnějšího tarifu pro domácnosti a přesun části poplatků za obnovitelné zdroje z podniků a domácností na státní rozpočet.
Na šestnáct miliard přijde vylepšení finanční situace rodin s dětmi a domácností důchodců, pět miliard získají šoféři prominutím záloh na silniční daň a dočasným snížením daně ze spotřebních hmot. Zvyšují se náklady na státní dluh i platy státních zaměstnanců, překvapivě pouze o dvě miliardy vyrostly dávky sociální podpory.
Dosud také dobíhají náklady na pandemii covidu-19, například už je jisté, že Ministerstvo zdravotnictví neprodá vakcíny v hodnotě pěti miliard korun. O stejnou částku se tedy sníží jeho příjmy. V nemocenské se utratí o tři miliardy navíc – a také za to podle rozpočtářů Ministerstva financí může zimní vlna covidu.
Jak Stanjura podruhé změnil rozpočet
Vyšší výdaje, v miliardách korun
| Vysoké ceny energií (energetický tarif aj.) | 16,8 |
| Humanitární dávky | 10 |
| Nákup plynu do státních rezerv | 8,5 |
| Jednorázový příspěvek na dítě | 8 |
| Druhá mimořádná valorizace penzí | 7,8 |
| Platba za státní pojištěnce | 5,2 |
| Kompenzace výpadku příjmů fondu SFDI | 5 |
| Sociální dávky | 4,9 |
| Obsluha státního dluhu | 4 |
| Kompenzace za vakcíny proti covidu-19 | 3,2 |
Změna daňových příjmů, v miliardách korun
| Daň z přidané hodnoty | 25,2 |
| Daň z příjmů fyzických osob | 10,2 |
| Daň z příjmů právnických osob | 9,2 |
| Pojistné na sociální zabezpečení | 9 |
| Nižší prodej vakcín proti covidu-19 | -4,9 |
| Snížení spotřební daně z pohonných hmot | -3,8 |
Zdroj: Ministerstvo financí
O tom, že se deficit nepropadne o trojmístnou částku, rozhodnou podle ministra Stanjury o 45 miliard lepší výnosy daní z přidané hodnoty či z příjmu, než se čekalo, a také o devět miliard lepší výběr sociálního pojištění. Teoreticky může být výsledek na konci roku ještě příznivější, protože rozpočtová novela vychází z makroekonomické predikce sepsané v dubnu. Ta nepředpokládá, že nominální mzdy vyrostou rychleji než o šest procent a také inflaci odhaduje na uměřených 12,3 procenta. Podle dostupných čísel porostou mzdy i ceny rychleji, proto se mohou dál navýšit také daňové příjmy státu.
Lepší daňový výběr už teď zabránil scénáři, podle kterého hospodaření ministra Stanjury dopadne hůře než první verze rozpočtu z pera jeho předchůdkyně Aleny Schillerové (ANO). Ta ještě před ruským útokem na Ukrajinu očekávala schodek 376,6 miliardy.
