Hlavní obsah

Dvě koule na noze. Ekonomiku brzdí úspory a nezájem o české zboží

Foto: Michal Turek, Seznam Zprávy

Ilustrační foto.

Reklama

Ekonomika poklesla ve třetím čtvrtletí o 0,3 procenta. Podle analýzy ČSÚ za to mohou spořiví Češi, ke kterým se však přidal také výpadek ve vývozu.

Článek

Z Českého statistického úřadu (ČSÚ) přišla už pošesté po sobě špatná zpráva – poprvé to bylo ve druhém čtvrtletí 2022 po vpádu ruské armády na Ukrajinu a prudkém zdražení energií. Od té doby čísla o mezičtvrtletním růstu stagnují, anebo jdou dolů.

Přinejmenším státní instituce tentokrát výpadek nečekaly. Česká národní banka i Ministerstvo financí naposledy v srpnu odhadly, že ekonomika ve druhém čtvrtletí naopak o půl procenta poroste.

„České hospodářství překvapuje, ale v negativním slova smyslu,“ povzdychl si analytik Raiffeisen Bank Martin Kron.

Důvodem nemilého překvapení se stal podle analýzy ČSÚ fakt, že tentokrát se Čechům z krize nedaří vyexportovat. Zdejší domácnosti i podniky dlouhodobě šetří a utrácet za spotřebu či investice nezačaly podle předběžných výpočtů ani tentokrát. Zároveň ovšem poklesla zahraniční poptávka po tuzemském zboží.

„České hospodářství opět hlásí problémy,“ potvrdil hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš, který spolu s ostatními analytiky doporučil České národní bance, aby začala uvažovat o snížení úrokových sazeb na jeho podporu.

Výpadek exportu lze vysvětlit tím, že stagnace zasáhla celou Evropskou unii. Podle prvních odhadů Eurostatu totiž evropská ekonomika už neroste čtvrtý kvartál po sobě. V tom se Česko od většiny ostatních zemí neliší, tuzemské problémy jsou jenom o něco hlubší.

Experti často připomínají jeden z rozměrů tuzemské deprese, tedy okolnost, že země byla stejně citelně zasažena pandemickou krizí let 2020 až 2021 a poté energetickou drahotou 2022 až 2023, přitom se mezitím nestihla zotavit. Proto se stala jedinou zemí, jejíž ekonomika dosud nepřekonala svůj výkon z roku 2019.

Jen o necelé procento se vylepšil předkrizový výkon německé a rakouské ekonomiky. Zmíněné tři země přitom mají něco společného. Jednak v nich nadprůměrně zdražily energie, zároveň mají tamní domácnosti tradičně silnější sklony k úsporám.

Zlepšení lze podle Jana Bureše očekávat někdy po Novém roce, až s klesající inflací najdou české rodiny odvahu utrácet a až se naplní předpověď, že „kontrakce zahraniční poptávky bude pouze dočasná a nezanechá výraznější šrámy na trhu práce“.

Reklama

Doporučované