Článek
Oproti loňskému roku vzrostly v srpnu ceny o 2,5 procenta, což bylo o 0,2 procentního bodu méně než v červenci. Oproti červenci se zvýšily o 0,1 procenta. Růst cen ovlivnilo hlavně zdražení potravin, kdy třeba ceny vajec stouply oproti loňsku skoro o třetinu a ceny mléka a másla o desetinu. Celkově potraviny a nealkoholické nápoje zdražily v srpnu o 4,7 procenta.
„Na meziroční růst cenové hladiny měly v srpnu nadále největší vliv ceny potravin. U některých sledovaných položek byl však oproti loňskému srpnu zaznamenán výrazný cenový pokles. Například ceny cukru byly nižší zhruba o 25 procent, olivového oleje o necelých 18 procent a brambor o téměř 19 procent. Srpnová průměrná cena brambor 15 korun za kilogram byla nejnižší hodnotou od října 2022,“ uvedla Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen Českého statistického úřadu (ČSÚ).
„V meziročním srovnání přispívají k růstu spotřebitelských cen zejména potraviny, následované rostoucími náklady na bydlení a dražšími službami v čele se stravováním a ubytováním. Naopak negativně přispěly k meziroční inflaci levnější pohonné hmoty,“ zdůvodnil vývoj inflace hlavní ekonom ČSOB Private Banking Dominik Rusinko. Tradičně se také zvedly ceny bydlení.
Ke zpomalení zdražování naopak došlo u alkoholických nápojů a tabáku. Ceny lihovin zpomalily svůj růst na 1,1 procenta a ceny vína klesly o 2,6 procenta.
„Inflace se podle našich odhadů bude v dalších měsících pohybovat v horní hranici tolerančního pásma ČNB, přičemž zejména vývoj cen ve službách zůstává neutěšený. K tomu značným dílem přispívá zvýšená mzdová dynamika, která oproti původním předpokladům nezpomaluje. V kombinaci s dalšími inflačními riziky se domníváme, že bankovní rada ČNB přistoupí k dalšímu snížení sazeb nejdříve v příštím roce,“ dodala Krček.
Podle Rusinka se v příštích měsících bude inflace pohybovat okolo současné úrovně.
„Z pohledu centrální banky zůstávají trnem v oku zejména zdražující služby, ale také svižně rostoucí ceny nemovitostí, které se do inflace propisují skrze zvýšené náklady vlastnického bydlení (imputované nájemné). Proto máme za to, že ČNB už nepřistoupí k dalšímu snížení úrokových sazeb a na delší dobu zaparkuje svou hlavní sazbu na úrovni 3,5 procenta,“ řekl ekonom redakci SZ Byznys.
Někteří experti očekávají, že ve zbytku roku bude inflace klesat směre k dvouprocentnímu cíli ČNB.
„Za celý rok 2025 pak odhadujeme inflaci v průměru na 2,4 až 2,5 procenta, tedy v obdobné výši jako loni. V příštím roce by pak podle naší prognózy měl její průměr klesnout na zhruba 2 procenta. K tomu by měly přispět efekty přísných měnových podmínek, nižších cen energií a pohonných hmot, stejně tak i ochlazení tuzemské ekonomiky a trhu práce z důvodu amerických cel. To by zároveň mohlo otevřít dveře k dalšímu snížení úrokových sazeb v závěru letošního roku. Rizikem ve směru delší stability sazeb ČNB je však případná vyšší persistence stále zvýšeného růstu cen služeb, která může být podpořena nad očekávání silným růstem mezd. Dynamika spotřebitelské poptávky je ale navzdory tomu v posledních měsících relativně slabá,“ míní ekonom Komerční banky Martin Gürtler.
