Článek
Podle listu The Financial Times se Evropská komise chystá pro velkou část sankcí i zmrazených ruských státních aktiv použít jiný právní základ. V případě aktiv se přitom jedná o 200 miliard eur, které jsou nyní zmrazené v Belgii.
Pokud by totiž Maďarsko využilo své právo veta a zablokovalo prodloužení opatření, čímž už nyní hrozí, měla by tak EU možnost maďarský krok obejít.
Sankce proti Kremlu Brusel zavedl již v roce 2014 po anexi Krymu. V reakci na zahájení ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 je pak ještě EU dále rozšířila. Dohromady v současnosti platí pro Kreml balík 16 souborů sankcí a momentálně se projednává další, sedmnáctý.
Konec platnosti sankcí se přitom blíží a pokud by se neschválilo prodloužení o dalšího půl roku, na konci července by skončila.
Prodloužení je ale možné, jen když se na něm shodne všech 27 zemí Unie. A právě Maďarsko hrozí uplatněním veta. Maďarský premiér Viktor Orbán, známý svou náklonností k Rusku, již několikrát v minulosti sankce kritizoval.
Nicméně v pondělí, kdy se projednával nový sedmnáctý balíček sankcí vůči Kremlu, Maďarsko nevzneslo žádné větší námitky.
Nový balík by se mohl zaměřit mimo jiné na takzvanou ruskou stínovou flotilu. Mezi lodě flotily se řadí stárnoucí tankery, které Moskva využívá pouze neoficiálně, aby obešla západní sankce na vývoz své ropy. Mířil by také proti společnostem například z Číny, které pomáhají Rusku s obcházením platných sankcí. Ke schválení by mohlo dojít nejdříve ve středu a v platnost by vstoupily příští týden.
Alternativní řešení
EU nehodlá polevit ekonomický tlak vůči Moskvě ani poté, co se rýsuje možné příměří a mírové jednání mezi Kremlem a Kyjevem.
Podle několika představitelů, kteří s listem mluvili, je ve hře také varianta, že by nová opatření vyžadovala souhlas pouze většiny členských států. Ta by mohla nastoupit v případě maďarského veta. Jde například o zavedení nových cel na Moskvu a kontroly kapitálu, které by zabránily toku hotovosti do Ruska.
K takovým krokům by právě stačila pouze většina a nikoli 100procentní souhlas všech členských států. Nicméně takové obcházení práva veta by mohlo být problematické. „Soustředíme se na plán A,“ řekl jeden z představitelů pro The Financial Times. „Probíhají ale diskuze ohledně právního základu alternativních řešení,“ dodal.
Druhy sankcí
Hospodářská omezení vůči Rusku se týkají obchodu, financí, energetiky, dopravy nebo také luxusního zboží. V rámci nich došlo k odpojení několika ruských bank od systému SWIFT, díky kterému lze uskutečňovat mezinárodní platby. Dále se dotkly ropného průmyslu, kdy sankce zakazují dovážení ruské surové ropy a výrobků z ní do EU mořskou dopravou.
Sankce se obnovují každých šest měsíců. Naposledy se tak v rámci hospodářských sankcí stalo v lednu tohoto roku. Pokud by se neodsouhlasilo jejich další prodloužení, jejich platnost skončí v červenci. V březnu dále EU rozšířila cla na zemědělské produkty a hnojiva z Ruska a Běloruska. Tím by tarifům podléhal veškerý dovoz ruských zemědělských produktů.
Mezi další opatření proti Kremlu patří například tzv. individuální sankce. Ty se týkají například cestovního omezení pro fyzické osoby či zmrazení majetku osob na seznamu, kteří narušují nebo ohrožují územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny. Týká se to skoro 2400 osob a subjektů. Evropská unie schválila prodloužení těchto omezení v březnu do 15. září tohoto roku.
