Článek
Emisní povolenky na dopravu a vytápění straší české domácnosti, politici se jejich zavedení vyhýbají. Peníze, které lidé za povolenky zaplatí, se jim však částečně vrátí.
Prostředky půjdou do tzv. Sociálního klimatického fondu a z něj budou finance přerozděleny mezi jednotlivé členské státy. Česká republika by měla dostat zpět cca 50 miliard korun. Další finance by měla z povolenek získat podle toho, kolik bude povolenka stát.
Seriál
Od roku 2027 by měly začít platit emisní povolenky ETS 2. Jejich zavedení a dopady se projeví v peněženkách prakticky všech domácností nejen v Česku, ale po celé Evropě.
Seriál SZ Byznys přináší odpovědi na základní otázky.
„Tento objem financí je fixní a nezávisí na výši ceny emisní povolenky. To Česká republika vyjednala. Pak je zde druhá část, kdy z výnosů z aukcí ETS2 bude moct stát do roku 2030 využít další vyšší desítky miliard Kč (podle ceny povolenky) přes Státní fond životního prostředí,“ říká mluvčí Ministerstva životního prostředí (MŽP) Veronika Krejčí.
Peníze ze Státního fondu životního prostředí by měly putovat na renovaci budov, čistá opatření v dopravě, energetice, průmyslu, ale i protipovodňová opatření.
„Tyto prostředky musí být investovány tak, aby podpořily zranitelné domácnosti k přechodu na modernější způsoby dopravy a vytápění. Cílem je snížení spotřeby fosilních paliv, což pomůže nejen ochraně ovzduší a klimatu, ale také sníží závislost na dovozech paliv z nestabilních zemí,“ říká Krejčí.
Přípravu fondu pro zranitelné domácnosti má na starost MŽP ve spolupráci s resortem dopravy, Ministerstvem pro místní rozvoj (MMR), Ministerstvem práce a sociálních věcí a Ministerstvem průmyslu a obchodu. Ty předložily oblasti, které by z fondu chtěly podpořit.
Peníze z povolenek by tak měly být investovány například do čisté dopravy či do podpory úsporného nájemného bydlení.
„Mezi tyto návrhy v tematické oblasti budovy patří výstavba a rekonstrukce bytových domů pro dostupné nájemní bydlení, aby reálně vznikala nabídka menších bytů pro jednočlenné domácnosti – zejména seniorky – žijící ve velkých rodinných domech a zatížených jejich vysokými provozními náklady,“ říká Roman Chrenčík, vedoucí oddělení komunikace MMR. Další finance by chtělo směřovat do revitalizace vybraných ubytoven pro sociálně vyloučené obyvatele.
Konec závislosti na autu
Ministerstvo dopravy navrhuje, aby byly výnosy použity také na zajištění tzv. poptávkové dopravy neboli dopravy na vyžádání. „Tedy zejména podpora zavádění systému poptávkové dopravy v obcích, ve kterých je v současnosti nedostatečná obsluha veřejnou hromadnou dopravou na základě analýzy dat z Informačního dopravního systému,“ říká mluvčí Ministerstva dopravy Alena Mühl.
Obyvatelé některých obcí jsou často odkázáni na auto a díky poptávkové dopravě si budou moct zavolat například malý autobus pro několik osob, který je odveze do nejbližší obce či města.
Z balíku peněz by měla být podpořena také sdílená doprava, nízkoemisní a bezemisní mikrobusy a minibusy a cyklistická infrastruktura. Opatření pro dopravu byla projednána meziresortně, přičemž by na ně mělo být vyčleněno sedm miliard korun.
„Cílem je zvýšit dostupnost veřejné dopravy v regionech ohrožených dopravní chudobou, zlepšit přístup k zaměstnání, vzdělávání a službám a snížit sociální nerovnosti. Čerpání prostředků se předpokládá od roku 2027 s celkovou alokací sedm miliard Kč,“ říká za tiskové oddělení ministerstva průmyslu David Hluštík. Šest miliard Kč by mělo jít na projekty integrované flexibilní dopravy, zbývající miliarda půjde na nákup mikrobusů a minibusů pro postižené regiony.
„Díky tomu se sníží budoucí náklady na klimatické škody, protože například jen loňské povodně způsobily škody ve výši zhruba 70 miliard Kč. Zároveň se zvýší energetická bezpečnost ČR a finanční situace lidí, pro které jsou fosilní paliva drahá už dnes,“ dodává Krejčí.
Finance z fondu poputují k těm, které navýšení ceny paliv zasáhne nejvíce, tedy k takzvaným zranitelným domácnostem. Jako energeticky zranitelné domácnosti vnímá MŽP ty, které mají nižší a střední příjmy a bydlí v energeticky náročné budově, a spotřebovávají proto velké množství fosilních paliv.
Mezi dopravně zranitelné domácnosti se řadí ty, které žijí v oblastech s hůře dostupnou veřejnou dopravou a nemají k dispozici jiný způsob dopravy než automobil.
Povolenky budou mít dopad na domácnosti, které vytápí uhlím či zemním plynem, a na všechny řidiče vyjma majitelů elektromobilů. Podle zprávy o měnové politice České národní banky (ČNB) z letošního léta by cena povolenky při dvouprocentní inflaci stoupla na 57 eur oproti odhadu ceny povolenky 45 eur za kus v cenách roku 2020.
„V případě, že by cena povolenky byla v roce 2027 na limitní úrovni, tedy 57 eur za tunu CO2, domácí spotřebitelské ceny by se skrze zdražení plynu, pohonných hmot a uhlí mohly zvýšit o 0,9 procentního bodu. S tímto odhadem je však spojena velká nejistota,“ uvádí ČNB.
S novými povolenkami si naopak nemusí lámat hlavu ti, kteří odebírají teplo dálkově, neboť ti platí za povolenky ze systému ETS1 stejně jako ti, kteří vytápějí elektřinou.
Také ze stávajícího systému emisních povolenek ETS1 MŽP počítá do roku 2030 s dalšími vyššími desítkami miliard korun.
Komise i státy mají zpoždění
Přesnější plán výdajů ze Sociálního klimatického fondu vláda ještě nemá, neví ani, jaký objem financí do konkrétních projektů půjde. Česká republika přitom měla předložit do konce července Evropské komisi podrobný popis toho, jak chce peníze utratit. Stejně jako většina států Evropské unie tak zatím neučinila. Svůj plán dosud předložilo pouze Švédsko.
Evropská komise sama pozdě zveřejnila podmínky fondu a podle MŽP i další informace chodí se zpožděním. Nepředložení plánu sice nevede k žádným právním důsledkům, ale mohlo by odložit spuštění fondu, které je plánováno na rok 2026.
Emisní povolenky na emise v budovách
Systému zpoplatnění emisí, tzv. EU ETS, v současnosti podléhají velké elektrárny, teplárny, těžký průmysl nebo letecká a námořní doprava. Doposud však nejsou zpoplatněny emise silniční dopravy a budov.
Evropská unie proto vytvoří nový systém obchodování s emisními povolenkami, tzv. ETS2, který bude fungovat separátně od stávajícího systému ETS1. Systém by měl být spuštěn v roce 2027. Pokud by však ceny energií v roce 2026 vyskočily velmi vysoko, je možné povinnost odložit o rok.
„Navíc máme potvrzené, že i když teď předložíme plány, tak se jimi EK nebude zabývat dříve než na podzim. Náš plán je do velké míry hotový, nicméně ještě nás čeká doladění posledních detailů a projednání s externími pracovními skupinami,“ říká Krejčí.
Podle mluvčí Evropské komise nemají členské státy žádný konečný termín pro odevzdání, ale Brusel doufá, že státy plány rychle připraví.
„Chtěli jsme mít fond k dispozici od začátku příštího roku. Jakmile budeme mít všechny plány, bude mít komise pět měsíců na jejich vyhodnocení a přípravu, což znamená, že pokud je nebudeme mít brzy, pak je samozřejmě nutné práci na tomto projektu odložit,“ uvedla na tiskové konferenci mluvčí Evropské komise Eva Hrnčířová.
V Sociálním klimatickém fondu bude celkem 86,7 miliardy eur (2,1 bilionu Kč). Pokud členské země svůj plán na použití prostředků nepředloží, nedostanou k nim přístup.
