Hlavní obsah

Koblic: Přežití pražské burzy závisí na zásazích politiků do ČEZ

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Na každý nový článek vám budeme posílat upozornění do emailu.

Foto: Burza cenných papírů Praha

Petr Koblic.

Reklama

Přežití pražské burzy závisí na zásazích politiků do polostátní energetické skupiny ČEZ, řekl v pondělí v rozhovoru s agenturou Bloomberg generální ředitel burzy Petr Koblic.

Článek

Obrat hlavního indexu PX se od vrcholu v roce 2007 snížil do konce loňského roku o 87 procent. ČEZ je největší veřejně obchodovaná společnost východního křídla EU. Jeho tržní hodnota se pohybuje kolem 514 miliard Kč. Česká vláda se snaží posílit kontrolu nad energetikou. Ohledně svých plánů mlží, ale hrozí, že nakonec dojde k rozdělení energetické firmy a vyřazení její části z trhu, napsala agentura.

Po odeznění energetické krize stát „nemá důvod“ stahovat ČEZ nebo jeho část z burzy, konstatoval Koblic. Vládu vyzval, aby přestala usilovat o vlastnictví dalších elektráren. Apeloval na ni dále, aby prodala část svého 70procentního podílu v ČEZ, a pomohla tak omezit rozpočtový deficit a oživit obchodování na burze.

Bez akcií ČEZ by byla pražská burza podle Koblice pravděpodobně vyřazena z indexů rozvíjejících se trhů a překlasifikována na méně rozvinutý okrajový trh, což by vyvolalo odliv desítek miliard eur. Politici se podle něj nyní od takové možnosti zřejmě odklánějí.

„Celá debata o tom, zda by vláda měla vykoupit menšinové podíly ČEZ, byla naprosto scestná,“ uvedl Koblic. „Nejhorším scénářem, kterému nyní trh čelí, je nějaké rozdělení, kdy by jedna část společnosti ČEZ zůstala na burze, případně s mnohem vyšším objemem volně obchodovaných akcií, zatímco druhá část by byla z burzy vyřazena,“ řekl.

O stažení ČEZ se diskutovalo během loňského června, kdy si vláda návrhem Zákona o přeměnách společností a družstev podle odborníků začala postupně umetat cestičku k plnému ovládnutí podniku.

Pražská burza v posledních letech zažila několik odchodů, včetně výrobce léků Zentiva, telekomunikační skupiny O2, těžaře uhlí New World Resources (NWR) a vysílací společnosti Central European Media Enterprises (CME).

Ve snaze pokles zpomalit spustila platformu Start pro malé společnosti, která od roku 2018 hostila 15 primárních veřejných nabídek akcií (IPO). Jeden z jejích členů (firma Gevorkyan) se nedávno přesunul na hlavní trh a další společnost má následovat. Koblic doufá, že tento trend povzbudí ke vstupu na burzu více startupů. Vláda by podle něj měla zvážit i IPO pražského mezinárodního letiště, ze strategických důvodů si přitom ponechat většinový podíl.

„Lidé stále říkají, že vláda by mohla posílit kapitálový trh tím, že bude uvádět více aktiv,“ řekl Koblic. „Ale kromě zbytku ČEZ a letiště toho není moc co nabídnout,“ dodal.

Kvůli spekulacím o různých variantách reorganizace a jejich potenciálním dopadu na investory a burzu vykazují akcie ČEZ od poloviny roku 2022 větší výkyvy než akcie jiných firem. V pondělí kolem 13:30 si akcie energetické firmy připisovaly 0,2 procenta na 956 Kč. Od svého patnáctiletého maxima dosaženého v loňském roce klesly o zhruba 20 procent.

Pokles obratu pražské burzy od roku 2007 o 87 procent kontrastuje se 24procentním růstem amerického indexu S&P 500 a 76procentním růstem hlavního indexu polské burzy.

Reklama

Doporučované