Článek
Měsíc starý výkop Evropské komise na ukotvení nových klimatických cílů má první odezvu z europarlamentu. Český europoslanec Ondřej Knotek (ANO), který dostal dokument na starosti jako zpravodaj před celým sněmem, ho navrhuje rovnou zamítnout.
Vyplývá to z jeho stanoviska, které jako zpravodaj nahrál oficiálně do parlamentního digitálního archivu. Stejný postoj má podle Knotka všech 86 delegátů ve frakci Patriotů pro Evropu, kam české hnutí ANO patří.
„Nemůžu říct, že mám jistotu, že mi to projde. Ale jsem si jist, že je to správné,“ říká ke svému návrhu Knotek, původně komunální politik za Piráty a poté ANO, zvolený loni do europarlamentu podruhé za hnutí Andreje Babiše.
Jeho protinávrh se týká iniciativy Evropské komise ze začátku července ohledně klimatické politiky v příští dekádě. I když v EU přibývá hlasů podobných hnutí ANO, že by se Green Deal měl přehodnotit a zbrzdit, Komise coby exekutivní orgán celé EU si většinovou poptávku vyhodnotila jinak – a navrhla v započatém úsilí pokračovat.
Konkrétně chce k dříve dojednaným milníkům pro roky 2030 a 2050 přidat ještě jeden mezikrok. A to takový, že do roku 2040 klesne produkce skleníkových plynů v EU o 90 procent pod úroveň z roku 1990. Smyslem je, aby státy a firmy měly včas jasno, jak se dobrat k uhlíkové nule, což je již schválený závazek pro rok 2050.
Podle Knotka je nadbytečné přidávat k dvěma existujícím cílům – pro rok 2030 a 2050 – ještě třetí, a tím klást na Evropu další nároky. Zvlášť v situaci, kdy se objevují nové finanční požadavky mimo jiné na zbrojení a obranu proti migraci. A kdy fosilní paliva mohou dál fungovat jako levnější zdroj energie a jako štít pro udržení konkurenceschopného průmyslu.
„Mír a bezpečnost v nadcházejících dekádách pravděpodobně nebudou klimaticky neutrální,“ píše Knotek v odůvodnění svého protinávrhu, ve kterém vyzývá europarlament, aby záměr Komise zastavil.
Cíle pro roky 2030 a 2050 už jsou součástí evropské legislativy. Přidat i rok 2040 vyžaduje další souhlas evropského parlamentu a členských zemí. Jak bude podpora nakonec vypadat, se má ukázat do konce roku.
Zpravodaj v europarlamentu funguje pro každou předloženou normu jako její průvodce legislativním procesem. Může hodně ovlivnit, jak probíhá vyjednávání o případných kompromisech a úpravách, nemá ale žádnou zvláštní moc prosadit svůj politický názor proti vůli celého sněmu.
V něm bude nakonec záležet – jak uznává i Knotek – na tom, jak se k cílům pro rok 2040 postaví trojblok nejsilnějších frakcí, stojících za loňským znovuzvolením Ursuly von den Leyenové do čela komise a také za jejím programem. Pokračování Green Dealu bylo doposud jednou z jejích hlavních priorit.
Nejdůležitější nakonec v europarlamentu nejspíš bude postoj největší frakce EPP, za kterou stojí mimo jiné německá CDU a ze které je původně i Leyenová. V této frakci jsou jak zastánci, tak odpůrci dalších klimatických ambicí.
Podle europoslance Luďka Niedermayera z TOP 09 a EPP je europarlament rozdělen v otázce Green Dealu na tři části. Jedněm výkop komise vyhovuje, jiní ho chtějí naopak zamítnou a další Green Deal principiálně podporují, ale chtějí k výchozímu návrhu prosadit úpravy či ústupky.
„Bude záležet, jak a zda se první a třetí skupina dohodne,“ uvažuje Niedermayer, který by na rozdíl od Knotka raději hledal kompromis vzhledem k tomu, že boj s klimatem je pro velkou část Evropy pořád důležitou prioritou.
Navrhnout úplné zamítnutí je podle Niedermayera u zpravodajů nezvyklé, protože si tím oslabují pozici, aby nějaký kompromis dojednali. Podle Knotka jde ale z jeho strany o zásadový postoj a snahu ukázat, že návrh komise „jde zcela špatným směrem“.
Najde-li se v europarlamentu nakonec shoda, konečné slovo pak budou mít členské státy v Radě EU. O způsobu hlasování v Radě rozhodne Dánsko, které tento půlrok Unii předsedá a které coby fanoušek Green Dealu nejspíš nebude mít zájem uhýbat od standardní procedury.
Podle ní k odhlasování výkopu z komise není v tomto případě potřeba posbírat stoprocentní podporu od všech 27 členských zemí, ale jen takzvaná kvalifikovaná většina, tedy tolik zemí, aby daly dohromady aspoň 55 procent ze 27 a současně zastupoval aspoň 65 procent obyvatel EU. Jak početná je skupina příznivců v Radě zatím také není úplně zřejmé.
