Článek
Jsme na konci roku 2025 a investoři už mají poměrně jasno, co letos na trzích fungovalo a kde to naopak „bylo o nervy“. Rok byl v souhrnu růstový, ale ne vždy poklidný. Nálada se totiž několikrát dokázala proměnit podle toho, jak trh četl výhled úrokových sazeb, inflace a hlavně také politické zprávy. Čísla v textu vycházejí z dat dostupných do poloviny prosince.
Jeden z největších zlomů přišel začátkem dubna, kdy americký prezident Donald Trump oznámil zavedení cel. Akcie se tehdy rychle propadly a investoři hledali bezpečnější útočiště. Výprodej ale netrval dlouho, po uklidnění situace se trhy dokázaly zvednout a ztráty postupně smazat, což se nakonec stalo jedním z hlavních příběhů roku.
Podle analytického týmu Patria Finance v čele s hlavním analytikem Tomášem Vlkem začínal letošní rok jako rok Trumpa a cel, aby skončil jako rok umělé inteligence.
„Výrazný březnový a dubnový propad se akciím podařilo úspěšně vybrat. Zpočátku sehrála roli očekávání, že Trump vždycky vyměkne, ale postupně mělo větší vliv, že se jeho cla podařilo ekonomice zvládnout bez vážného dopadu,“ shrnuje Vlk průběh roku. A důležitou roli v tom podle něj měly i masivní investice do umělé inteligence, které uspíšily to, jak rychle trh cla hodil za hlavu.
Další dvouciferný růst
Americké akcie patřily opět mezi hlavní vítěze a třetím rokem v řadě dokázaly růst dvouciferným tempem. Široký index S&P 500 byl v polovině prosince zhruba o 16 procent výš než na začátku roku, zatímco technologický Nasdaq přidával kolem 20 procent.
Značnou část výkonu akciových trhů táhla sázka na umělou inteligenci a několik největších firem. Kdykoli investoři zapochybovali, zda obří investice do AI přinesou odpovídající zisky, přišly rychlé výkyvy – a často se týkaly celého trhu, nejen technologií. Trhy si s nimi ale poměrně hravě poradily.
Evropské akcie svým výkonem za Spojenými státy rozhodně nezaostaly, když široký evropský index STOXX 600 rostl podobně jako jeho protějšky ze zámoří. Z českého pohledu letos vyčnívala pražská burza. Index PX do poloviny prosince přidal zhruba 46 procent a po započtení dividend dokonce přes 54 procent.
Zelená křivka ukazuje pražský index PX, který výrazně překonal zahraniční trhy. Červená linie znázorňuje americký index S&P 500, modrá pak evropský index STOXX 600.
Do výsledků českých investorů letos výrazně promluvila měna. Když koruna posílí, každý dolarový zisk se po přepočtu na koruny zmenší. Bylo to vidět hlavně na amerických akciích. Index S&P 500 v dolarech přidal zhruba 16 procent, jenže dolar vůči koruně v podobném rozsahu oslabil. Člověk, který investoval v korunách bez měnového zajištění, je tak po započtení měnového kurzu přibližně „na svém“.
Úspěšný rok pro kovy
Mimořádně silný rok prožily drahé kovy. Zlato se v prosinci obchodovalo kolem 4 300 dolarů za unci a bylo zhruba o 60 procent výš než na začátku roku, což představuje nejvyšší zhodnocení od roku 1980. Ještě dramatičtější byl růst stříbra, které se dostalo nad 60 dolarů za unci a v součtu za rok zdražilo dvojnásobně.
Modrá křivka znázorňuje vývoj stříbra, které si během roku vedlo ještě lépe než zlato. Zatímco zlato zhodnotilo zhruba o 60 procent, cena stříbra vzrostla dvojnásobně.
Kryptoměny během roku výrazně kolísaly a bilance tak zůstává smíšená. Nejznámější digitální měna bitcoin se během roku dostala na nová maxima nad 126 tisíc dolarů. V závěru roku se však bitcoin pohyboval zhruba kolem 90 tisíc a od začátku ledna je tedy jeho výnos přibližně nulový.
Co bude v příštím roce
Rok 2025 je tak z velké části „sečtený“ a na jeho konci se investoři už automaticky dívají dopředu: co z letošních trendů může pokračovat i v roce 2026, a kde naopak hrozí, že se z příběhu stane přehnané očekávání.
Pokud měl letošek jeden společný jmenovatel napříč trhy, byla to schopnost investorů rychle přesouvat pozornost k tomu, co slibuje další růst. A mezi všemi letošními tématy nakonec nejvíc vyčnívalo jedno – umělá inteligence.
Právě sázka na umělou inteligenci a s ní spojená koncentrace růstu do několika málo titulů, bude jedním z hlavních témat i pro rok 2026. Otázka, která se tak nabízí, zní: nehrozí opakování roku 2000, kdy praskla internetová bublina? Podle analytiků brokerské společnosti XTB je to poměrně nepravděpodobné.
„Dnešní ocenění jsou stále níže než na vrcholu internetové bubliny a fundamenty mnoha firem jsou výrazně silnější. To ale neznamená, že je trh imunní vůči korekci,“ píší ve svém výhledu pro příští rok.
Analytici připomínají, že během internetové bubliny nejvíce rostly sektory spojené s internetem a komunikacemi a podíl hardwarových společností na tržní kapitalizaci indexu S&P 500 tehdy přesáhl 26 procent (dnes je to podle dat zhruba 9 procent).
Riziko podle XTB leží zejména v segmentech, kde ocenění už dnes předpokládá téměř bezchybnou realizaci velmi ambiciózních strategií – a tedy i to, že jakékoli zklamání může mít nepříjemně rychlý dopad na cenu akcií.
„Pokud v určitém okamžiku BigTech a polovodiče nesplní vysoká očekávání trhu a jejich další růst se stane v porovnání s rizikem neatraktivním, trh může opět hledat alternativy v defenzivních sektorech. Technologie umělé inteligence je již nyní revoluční. Otázkou však je, zda její dopad na finanční výsledky firem bude dlouhodobě tak pozitivní, jak naznačuje současné ocenění jejich akcií,“ říká hlavní ekonom XTB Pavel Peterka.
Rozpočty a dluhy
Vedle toho ale tuzemský obchodník s cennými papíry Patria Finance upozorňuje, že rok 2026 může být citlivý i na mnohem „méně sexy“ téma, které se přesto umí rychle propsat do cen akcií – na rozpočty, dluhy a to, za jakých podmínek bude trh ochotný dál financovat vlády i firmy.
„Nikdy nedokážeme dopředu říct, kdy dluhy způsobí problém. Je však jasné, že jejich dynamika je neudržitelná, rizika se podstatně zvedají a určitá varování jsme už dostali,“ píše analytický tým Patria Finance v investičním výhledu.
Podle analytiků přitom nepůjde jen o vlády. Na dluhopisový trh si mají znovu přijít pro „velký balík“ státy vyspělých zemí, ale současně i firmy – hlavně technologické, které masivně investují a dokážou vládám konkurovat emisemi s vysokým ratingem.
„Čína se od západních dluhopisů odklání a japonský kapitál možná učiní totéž. Klíčovou otázkou tedy je, jestli trh dokáže nový dluh absorbovat bez toho, aby si řekl o podstatně vyšší výnosy, které by zadělaly na problém,“ varují analytici Patria Finance.
Podobně střízlivě, ale s důrazem na regionální příležitosti, vidí rok 2026 i investiční stratég skupiny Conseq Michal Stupavský. Ve svém investičním výhledu očekává, že klíčové trendy končícího roku budou pokračovat i v příštím roce. Dolar by měl podle něj dál postupně oslabovat, byť už ne tak výrazně jako letos, a z toho by mohly těžit hlavně akcie mimo USA.
„Neamerické akcie, zejména Evropa, Japonsko a rozvíjející se trhy, by měly pokračovat v podstatně lepší výkonnosti než americké akcie,“ má jasno. Zároveň ale upozorňuje, že rizika z trhu nezmizela.
„Za klíčová investiční rizika nyní považujeme především zvýšenou pravděpodobnost globálního stagflačního scénáře, tedy kombinace slabého růstu a zároveň zvýšené inflace, zejména v USA. A rekordní zadluženost americké vlády,“ upozorňuje.
Právě proto doporučuje investorům co nejširší diverzifikaci. A to nejen mezi třídami aktiv, jako jsou akcie, vládní a korporátní dluhopisy či alternativní aktiva, ale i napříč regiony.
„Investoři by měli být připraveni na období zvýšených výkyvů, ale zároveň i na nadstandardní příležitosti v méně sledovaných segmentech globálních finančních trhů. Diverzifikace bude zásadním nástrojem pro ochranu portfolií i pro zachycení nových investičních trendů,“ uzavírá Stupavský.
