Článek
Čtete ukázku z newsletteru Parket, ve kterém Lukáš Voženílek přináší ty nejdůležitější novinky ze zákulisí finančních trhů. Pokud vás zajímá vývoj burzovních indexů, cen komodit či měnových kurzů, přihlaste se k odběru a celý newsletter budete každé pondělí dostávat do své e-mailové schránky.
Harvardská univerzita se v posledních měsících zařadila mezi velké institucionální investory, kteří do bitcoinu vložili stovky milionů dolarů. Neudělala to ovšem tak, že by nadační fond přímo nakupoval kryptoměnu na burze a řešil bezpečnost vlastních digitálních peněženek.
Univerzitní peníze směřovaly do spotového bitcoinového fondu obchodovaného na burze, konkrétně do ETF iShares Bitcoin Trust (IBIT) spravovaného společností BlackRock.
Podle posledního povinného hlášení americké Komisi pro cenné papíry držel Harvard ke konci září investici do bitcoinu prostřednictvím ETF v tržní hodnotě zhruba 443 milionů dolarů, tedy zhruba deset miliard korun. V rámci té části investic, která je z veřejných výkazů vidět, je dnes tato bitcoinová pozice vůbec největší.
Ve třetím čtvrtletí tak Harvard své podíly v bitcoinovém ETF navýšil zhruba o 257 procent. Zároveň téměř zdvojnásobil i investici do zlatého fondu SPDR Gold Shares, a to na přibližně 235 milionů dolarů.
V absolutním měřítku však nejde o sázku na jednu kartu. Harvard spravuje nadační jmění v hodnotě zhruba 57 miliard dolarů a bitcoin tak představuje jen zlomek celkového majetku, necelé jedno procento. Z hlediska univerzitního rozpočtu proto bitcoiny o chodu školy nerozhodují. Symbolicky ale krok ukazuje, že i velmi tradiční instituce mohou digitální aktiva brát vážně.
Bitcoin dominuje
V rámci samotného portfolia veřejně obchodovaných akcií a fondů, které Harvard v povinných hlášeních přiznává, však bitcoin jasně dominuje. Přibližně pětinu tohoto „viditelného“ portfolia dnes tvoří právě bitcoinové ETF. Až za ním následují například akcie Microsoftu či zlatý ETF fond SPDR Gold Shares, obojí v řádu stovek milionů dolarů.
ETF analytik Bloombergu Eric Balchunas k tomu poznamenává, že podobné kroky jsou u univerzitních nadací velmi neobvyklé. „Je strašně vzácné a těžké přesvědčit univerzitní nadaci, aby vůbec investovala do ETF, zvlášť Harvard nebo Yale. Je to ten nejlepší možný projev důvěry, jakého se ETF může dočkat,“ říká.
Nadační fond Harvardu je základním finančním pilířem univerzity. Jde o majetek, který škole v průběhu desetiletí věnovali absolventi, mecenáši a firmy. Peníze z něj se nemají jednorázově utratit, ale dlouhodobě zhodnocovat.
Každý rok si univerzita z fondu odčerpá jen omezenou část, v posledních letech přibližně pět procent hodnoty, a tyto prostředky používá na provoz. Podle výročních zpráv Harvardu dnes výnosy z investic pokrývají zhruba 40 procent ročního rozpočtu.
Tomu odpovídá i investiční strategie. Nadační fond univerzity rozhodně nepřipomíná klasický „důchodový“ mix typu 60 procent akcií a 40 procent dluhopisů. Struktura portfolia se blíží spíše velkému investičnímu fondu. Podstatná část jmění je umístěna v podílech soukromých firem a fondů, které se na burze vůbec neobchodují – v private equity a venture kapitálu.
Výnosy jdou na provoz
Významný prostor mají také tzv. hedge fondy, které využívají širokou škálu strategií. Veřejně obchodované akcie známých firem tvoří u Harvardu jen menší část majetku, dluhopisy a hotovost mají spíše podpůrnou roli, podobně jako nemovitosti.
V uplynulých osmi letech dosáhl nadační fond Harvardu průměrného ročního výnosu kolem 9,6 procenta, i když jednotlivé roky byly velmi rozdílné – od mírné ztráty po dvouciferné zhodnocení. V dlouhodobém průměru tento výnos stačí na to, aby pokryl každoroční výplatu části majetku na provoz univerzity a zároveň udržel jeho kupní sílu i po započtení inflace, což je dlouhodobý cíl stanovený vedením fondu.
V delším, zhruba dvacetiletém horizontu sice Harvard v žebříčcích amerických univerzit nepatří k úplně nejvýkonnějším správcům, sám ale opakovaně zdůrazňuje důraz na kontrolu rizika a dlouhodobou stabilitu spíše než maximalizaci krátkodobých výnosů.
Právě v tomto kontextu lze poslední krok směrem k bitcoinu chápat jako doplnění stávající investiční strategie, nikoli jako zásadní obrat. Harvard sám oficiálně nekomentuje, zda bere bitcoin jako spekulativní sázku, nebo spíše jako prostředek diverzifikace.
Velikost pozice, méně než jedno procento celkového majetku, však odpovídá spíše doplňkové roli než riskantnímu experimentu. Část analytiků proto bitcoin v harvardském portfoliu interpretuje jako další stavební kámen v segmentu aktiv, která mají chránit majetek před znehodnocením měny a doplňovat klasické „uchovatele hodnoty“, například zlato.
Dvojnásobek proti zlatu
Tomu odpovídá i to, že vedle bitcoinu univerzita navýšila také investice do zlatého burzovního fondu. Podle veřejně dostupných dat má dnes bitcoin v této roli přibližně dvojnásobnou váhu oproti zlatu, i když v obou případech jde v rámci celého majetku o relativně malé položky.
Skutečnost, že největší univerzitní fond na světě zařadil bitcoin mezi své investice, neznamená, že se z kryptoměny stala nová povinná součást každého portfolia.
Naznačuje ale, že bitcoin už není jen doménou drobných spekulantů a technologických nadšenců, nýbrž se postupně posouvá do podobné škatulky jako zlato a další alternativní investice.
V plné verzi newsletteru Parket vždy najdete i souhrn nejdůležitějších zpráv z oblasti akciových trhů a makroekonomických trendů, investiční tipy odborníků nebo novinky z pražské burzy. Přihlaste se k odběru, aby vám nic důležitého neuniklo.
