Češi se noří do dluhů, peníze na chod rodiny občas nemá už čtvrtina z nich

Češi se čím dál častěji dostávají do svízelných životních situací. Počet těch, kdo zažil finanční obtíže, stoupl meziročně o víc než šest procentních bodů. Zatímco loni řešilo finanční diskomfort 54 procent lidí, dnes už to je téměř 60 procent.

Vyplývá to z mezinárodního průzkumu, který pro skupinu International Personal Finance (mateřská společnost českého Providentu) realizovala agentura Kantar na vzorku 500 respondentů ve věku 18 až 75 let.

Nejvýrazněji se zvyšuje podíl Čechů, kteří někdy řešili nedostatek peněz na chod domácnosti, výpadek příjmu nebo zamítnutí úvěru.

Málo peněz na chod rodiny řešila aspoň jednou už čtvrtina Čechů. Loni to byla jen silnější pětina. Nejčastěji se s takovou situací potýkají lidé ve věku 35 až 44 let, jejichž podíl narostl za dvanáct měsíců z 20 procent na 34.

Meziročně se zvýšil také podíl lidí, kteří uvádí, že jim byla zamítnuta žádost o úvěr, a to bankou (nárůst o 30 %) či jiným věřitelem (nárůst o 85 %). Životní zkušenost s nezaměstnaností delší než jeden rok pak zmínilo 16 procent lidí – téměř o čtvrtinu více než před rokem.

„I my pozorujeme rostoucí počet žádostí o půjčku. Meziročně jde až o dvacetiprocentní nárůst,“ říká Lubomír Brůha, ředitel kreditních rizik v Providentu.

„Obzvláště v ekonomicky náročných časech, kdy lidé musí splácet více závazků, může ale další půjčka představovat jisté finanční riziko, proto u každého žadatele důkladně prověřujeme jeho potenciální schopnost splácet, protože ho nechceme vystavovat rizikům,“ dodal.

Zhoršující se situace si všímá i Jiří Hluchý, zakladatel fintechu Frenkee.

„Od letošního dubna vidíme skokový nárůst žádostí o konsolidaci. V mnoha případech jde o nadměrné zadlužení, kdy si lidé původně půjčovali na luxusní dovolené či spotřební zboží, včetně elektroniky, jež lze s klidem nazvat zbytečnostmi,“ popisuje situaci Hluchý.

Postupné navyšování úvěrů a jejich lepení nevýhodnými půjčkami podle něj způsobilo, že už tito lidé nemají na jejich řádné splácení a v takovém případě na další úvěry nedosáhnou.

„Vidíme, že se lidé dostávají do dluhové pasti úplně zbytečně a podle dosavadního trendu usuzuju, že se situace bude zhoršovat,“ říká zakladatel fintechu.

Daniel Hůle z organizace Člověk v tísni, který má na starosti dluhové poradenství, zatím výraznější nárůst lidí spadlých do dluhové pasti nevidí, nicméně upozorňuje na to, že mezi finančními problémy a exekucí bývá zpoždění.

„Pokud se klient dostane do prodlení se splácením, tak banka čeká zhruba pět měsíců, než to postoupí soudu. Pak už to jde rychle a přichází na řadu exekuce. Celkové zpoždění je ale minimálně půl roku,“ vysvětluje Hůle.

Statistiky fintechu Frenkee ukazují na to, že nejčastějším žadatelem o konsolidaci je manuálně pracující člověk narozený mezi roky 1989 až 1999.

Nejmladšímu žadateli bylo 19 let a chtěl zkonsolidovat šest úvěrů ve výši 140 tisíc korun a navíc si půjčit dalších 10 tisíc korun. Jeho měsíční příjem je přitom jen 23 tisíc korun.

„Rekordem v množství půjček ke konsolidaci bylo 12 úvěrů v celkovém objemu 289 tisíc korun. Žadatel přitom splácí půjčky v celkové výši 720 tisíc korun,“ pokračuje ve statistikách Hluchý.

V rámci žádostí pak firma narazila na úvěr s úrokem 40 % p.m (měsíčně, minimální splatnost je dva měsíce). Kdo si za takovýto úrok půjčí například 10 tisíc korun, zaplatil by za dva měsíce takřka dvojnásobek, konkrétně 18 133 korun.

Hluchý proto radí, že kdo nemá peníze na nějakou věc, ať si ji nekupujte a nebere si na ni úvěr, pokud to není nezbytně nutné.

„Rozhodnete-li si půjčku vzít, musíte si spočítat, zda pro vás výše splátky nebude likvidační. Potřebujete zalepit díru v rozpočtu? Porozhlédněte se po lépe hodnocené práci. Rozhodně si dávejte pozor a maximálně se vyhněte firmám či lidem, kteří nabízejí úrok 40 % p.m. Ti představují tak akorát zmetky na finančním trhu,“ varuje Hluchý z Frenkee.

Z výzkumu Kantaru dále vyšlo, že když se lidé dostanou do finančních potíží, s žádostí o pomoc se nejčastěji obracejí na rodinu. Loni i letos to zkouší silnější třetina lidí.

Po nejbližší rodině se obracejí na vzdálenější členy rodiny. Ti se do hašení problémů zapojují letos mnohem častěji než dříve (14,9 % v roce 2022 vs. 22,8 % v roce 2023).

Pomocnou ruku také častěji podávají přátelé, a to každému pátému Čechovi. Na vlastní děti se se žádostí o finanční injekci obrací téměř desetina Čechů. U státu pak lidé hledají pomoc stále řidčeji, meziročně o 38 procent méně.

Ačkoli se do finančně náročných situací dostává stále více lidí, podle průzkumů se to nepodepisuje na jejich finančním sebevědomí.

Sebejistota ve znalosti finančních služeb a produktů naopak za poslední tři roky roste.

Zatímco v roce 2021 si v tomto směru svou finanční gramotností bylo jisto 54 procent lidí, o dva roky později jich bylo téměř 62 procent. Mnohem jistější jsou si pak lidé, kteří zvládají spořit – pravidelně i nepravidelně. Zároveň také ti, kterým na konci měsíce zbývá větší obnos peněz.

Pokud jde o finanční sebevědomí, patříme v rámci dalších zkoumaných evropských států k těm sebejistějším. Velmi či dostatečně si věří téměř 62 procent Čechů. Před námi jsou jen Rumuni (66,5 %) a Litevci (76,2 %).

Podle Jiřího Hluchého však vlastní vědomí nemusí korelovat se skutečnými finančními znalostmi.

„Pořád zde není dostatečná edukace v oblasti finanční gramotnosti, jinak by si lidé nepůjčovali na nesmysly a za vysoké úroky,“ dodává zakladatel fintechu Frenkee.