Výplata peněz ze Sberbank je na spadnutí. Věřitelé dostanou víc, než čekali

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Střadatelé, malé podniky, obce, velké společnosti, města a kraje i finanční instituce, kterých je zhruba 15 300 a čekají na výplatu utopených peněz v ruské bance Sberbank, se na výplatu drtivé většiny pohledávek mohou těšit už letos.

„V tuto chvíli máme přezkoumané pohledávky v hodnotě 60,06 miliardy korun. Momentálně máme v plánu vyplácet ještě v tomto roce všem přezkoumaným věřitelům zároveň (tedy i samosprávám), a to zhruba 95 procent jejich pohledávek,“ řekla SZ Byznys likvidátorka Sberbank Jiřina Lužová.

Výplatu plánuje zahájit v rámci několika dní poté, co nabude právní moci rozhodnutí insolvenčního soudu, kterým bude povolen částečný rozvrh.

„Ne vše je ovšem jen v našich rukách. Nyní běží lhůta pro podání žaloby u těch věřitelů, jejichž pohledávka byla insolvenčním soudem popřena. Očekáváme tak, že budeme soudu podávat žádost o částečný rozvrh v druhé polovině listopadu po uplynutí této lhůty,“ vysvětluje insolvenční správkyně.

Věřitelé se dělí do několika skupin – v té první je Garanční systém finančního trhu, který zajistil výplatu pojištěných vkladů do 100 tisíc eur, ve druhé skupině jsou fyzické osoby a malé a střední podniky a ve třetí jsou pak například velké firmy, obce, města či kraje.

První dvě skupiny dostanou podle Lužové všechny své peníze, třetí skupina bude s největší pravděpodobností uspokojena z více než 95 procent.

V tuto chvílí hodlá Lužová vyplácet všem věřitelům 95 procent jejich pohledávek bez ohledu na to, do jaké věřitelské skupiny patří, a později jim doplatit zbytek.

Peníze by měli věřitelé dostat pomocí zprostředkovatele, což bude pravděpodobně některá z velkých českých bank. „Věřitelé, až na výjimky, budou muset kontaktovat tohoto zprostředkovatele, prokázat totožnost a zažádat si u něj o výplatu svých prostředků,“ vysvětluje postup k vyplacení peněz Lužová.

Pokud i třetí věřitelská skupina, tedy velké firmy, obce, města či kraje, dostanou více než 95 procent svých pohledávek zpět, bude to úspěch, protože původně se předpokládalo, že dosáhnou maximálně na 90% plnění.

Podle likvidátorky Sberbank je tento úspěch dán tím, že Sberbank byla před invazí Ruska na Ukrajinu zdravá a stabilní banka – měla kvalitní aktiva, zdravé úvěrové portfolio a její majetek se podařilo zpeněžit rychle a za dobrou cenu. Česká spořitelna za úvěry v nominální hodnotě 47,1 miliardy korun zaplatila v dubnu zhruba 41 miliard korun.

„Pokud vše proběhne dle mých předpokladů, půjde o nejefektivnější, nejrychlejší a pravděpodobně i nejúspěšnější velkou insolvenci vůbec. Z hlediska velikosti je to zdaleka největší insolvence. Pro představu: objem prostředků vyplacených vkladatelům prostřednictvím GSFT byl větší než dosud všechny ostatní provedené výplaty,“ dodala Lužová.

Obce a kraje už na výplatu peněz čekají a plánují investice na příští rok. Například město Uničov mělo v době pádu banky uloženo na účtech zhruba 106 milionů a i s uznanými úroky by při 100% plnění mělo získat 110 milionů. „Využijeme je na investice, které byly pozdrženy, jako je rekonstrukce městského klubu či třeba rekonstrukce radnice,“ říká starosta Radek Vincour (ODS).

Na otázku, zda se město z pádu Sberbank poučilo a bude napříště diverzifikovat své portfolio lépe, říká, že se to dnes lehce říká, ale že pád zdravé banky nešlo předvídat.

„Dnes je každý chytrý, co měl kdo dělat, ale banka nepadla proto, že by měla problémy, ale proto, že byla ruská. Naše primární volba to navíc nebyla. Vklady jsme měli u Volksbank a když ji koupila Sberbank, přešli jsme k ní automaticky,“ vysvětluje Vincour.

Je rád za to, že město hned po pádu banky nevyslechlo nabídky na rychlý odkup pohledávek za poloviční cenu. „Jako dobří hospodáři jsme to nemohli dopustit. Jsem rád, že jsme tlaky na rychlý levný prodej ustáli, protože nyní bychom mohli počítat jen s polovičním rozpočtem,“ dodává starosta Uničova.

Moravskoslezský kraj bude v rámci likvidace požadovat i s úroky částku 370 milionů korun, kterou převede do Fondu pro financování strategických projektů, který bude od roku 2024 využívat na částečné předfinancování dotací u evropských projektů.

Kraj sice lituje toho, že nemohl peníze zhodnocovat na termínovaných vkladech s úrokovou sazbou zhruba 6,8 % p. a. tak, jak to dělá u ostatních volných finančních prostředků, ale oceňuje, že se ve finále podařilo insolvenční správkyni nalézt protistranu ochotnou uhradit takovou kupní cenu, díky které získají až 100 % svých vkladů i věřitelé ve 3. skupině. Jediné výhrady má kraj k tomu, jak je výplata peněz mezi věřitele rozdělována.

„Insolvenční zákon stanoví pořadí úhrad, kdy územní samosprávné celky staví až do 3. skupiny věřitelů, k jejichž uspokojení dochází až poté, co jsou uspokojeny skupina 1 (garanční systém finančního trhu) a skupina 2 (fyzické osoby, malé podniky…). Toto zákonné ustanovení nepovažujeme za optimální,“ říká mluvčí Moravskoslezského kraje Nikola Birklenová.

Západočeské město Aš má zablokováno 167 milionů korun, peníze chce využít na rekonstrukci krytého plaveckého bazénu. „Jde o akci za zhruba 130 milionů korun, takže její realizace v příštím roce je vlastně podmíněna vrácením peněz uložených u Sberbank,“ vysvětluje mluvčí městského úřadu Milan Vrbata.

I je podle něj mrzí, že nemohli peníze, které má město blokované už rok a půl, mezitím zhodnocovat. Ani Vrbata se nedomnívá, že město mělo zhodnocovat peníze jinde a jinak. „Na účtu Sberbank jsme vklady zhodnocovali zhruba sedm let, než se událo něco, co jsme nemohli předpokládat ani ovlivnit. Prostředky jsme zhodnocovali i u jiných peněžních ústavů, ale Sberbank pro nás byla nejvýhodnější,“ říká mluvčí Aše.

Podle něj však mohla správkyně lépe komunikovat s městem o postupu likvidace. „Vzhledem k tomu, jaký celkový obnos je zadržován, domnívali bychom se, že by věřitelé měli být informování o fázích řízení. Tomu se tak nestalo doposud. Za celou dobu nám přišly dvě datové zprávy,“ stěžuje si Vrbata.

Nejvíc peněz by měla v rámci likvidace získat Vysočina, která má blokováno zhruba 2,4 miliardy korun. „Šlo převážně o úspory kraje, s nimiž se počítalo na investice a na předfinancování projektů financovaných z evropských fondů,“ říká hejtman Vysočiny Vítězslav Schrek (ODS).

Kraj podle něj musel aktualizovat plán investic, šetřit na provozu a vyjednat si kontokorent u jiné banky. „Žádné plánované významné investice díky včasným a efektivním zásahům do rozpočtu nakonec nebyly ani zastaveny, ani zrušeny. Příspěvkovým organizacím kraje, které měly kvůli Sberbank problémy s cash flow, jsme poskytli návratné půjčky,“ popisuje situaci hejtman.

Až kraj peníze dostane, chce je investovat předně do dopravní infrastruktury a do krajských nemocnic a středních škol.

U výplaty blokovaných peněz však likvidátorka Sberbank upozorňuje na jednu výjimku – koho se letos týkat nebude. „Jsou to například věřitelé, kteří zahájili incidenční spory. A jelikož u těchto věřitelů není známá celková výše jejich pohledávky, nebudou zařazeni a vypláceni v částečném rozvrhu,“ vysvětluje Lužová.