Článek
Od začátku ledna do konce srpna letošního roku vyhlásilo v Česku bankrot 4265 podnikatelů, meziročně o 15 procent více a zároveň nejvíce od roku 2021. Letos bylo také zatím podáno 4433 návrhů na bankrot, o 14 procent více než ve stejném období loni. Vyplývá to z analýzy, kterou poskytla společnost CRIF – Czech Credit Bureau na základě dat portálu Informace o firmách.
„Za prvních osm měsíců roku zbankrotovalo o 563 podnikatelů více než za stejné období minulého roku. Byl to také nejvyšší počet bankrotů podnikatelů v tomto období od roku 2021, kdy jich bylo o 92 více. Výrazně vyšší počet za osm měsíců roku byl naposledy v roce 2020, kdy jich bylo o 870 více než letos,“ uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.
Platební morálka podnikatelů při splácení úvěrů se podle ní mírně zhoršuje, objem úvěrů letos roste rychleji než objem vkladů. Počet bankrotů podnikatelů se zvyšuje třetím rokem po sobě, stále však ještě nedosahuje úrovně z let 2020 a 2021, dodala.
V srpnu v Česku bankrot vyhlásilo 505 podnikatelů. Bylo to o 72 méně než v červenci a nejnižší počet za měsíc v letošním roce. Dále bylo podáno 506 insolvenčních návrhů, o 79 méně než v červenci. Počet návrhů na bankrot byl v srpnu druhý nejnižší od začátku roku.
Letos bylo nejvíce bankrotů podnikatelů vyhlášeno v Moravskoslezském kraji, ve Středočeském kraji a v Praze. Nejméně bankrotů soudy vyhlásily na Vysočině a v Karlovarském kraji.
Nejvýrazněji se jejich počet proti období od ledna do srpna loňského roku zvýšil ve Středočeském kraji, a to o 29 procent. Podobná dynamika byla také v Jihočeském kraji. Počet bankrotů podnikatelů vzrostl ve všech krajích. Nejméně to bylo v Královéhradeckém kraji, a to o čtyři procenta.
Za posledních 12 měsíců připadlo nejvíce bankrotů na deset tisíc aktivních podnikatelů v Ústeckém kraji, a to 88. V Moravskoslezském a v Karlovarském kraji připadlo na deset tisíc aktivních podnikatelů shodně 87 bankrotů. Průměr za celou Českou republiku byl 58 bankrotů na deset tisíc podnikatelů. Nejlépe na tom byla Praha s 37 bankroty. Pořadí krajů z hlediska ohrožení podnikatelů bankrotem se v čase výrazněji nemění.
Zatímco obchodních společností letos zbankrotovalo nejvíce v obchodu, mezi podnikateli bylo letos nejvíce bankrotů ve stavebnictví, dále v obchodu a ve zpracovatelském průmyslu. Nejvíce se jejich počet meziročně zvýšil v administrativních a podpůrných činnostech, a to o 45 procent. Značný růst vykázalo i nakládání s nemovitostmi a ubytování a stravování. Jediným oborem, ve kterém se za období od ledna do srpna počet bankrotů podnikatelů meziročně snížil, byly informační a komunikační činnosti.
V počtu bankrotů podnikatelů se zvyšuje podíl těch, kteří byli na trhu maximálně pět let, a klesá podíl podnikatelů, kteří na trhu působili 31 let a více. Více než dvě třetiny podnikatelů, u kterých byl vyhlášen bankrot, nevykazovaly žádný obrat.
