Článek
Česká republika dostala ve čtvrtek od Evropské komise schválenou poslední část Národního plánu obnovy (NPO). Ten slouží jako způsob nastartování ekonomik členských států po ekonomickém útlumu, který způsobila pandemie covidu. Tuzemsko dostalo z peněz Evropské unie dohromady během sedmi plateb z NPO 208 miliard korun ve formě grantů a dalších šest miliard ve formě půjček.
„Národní plán obnovy je financovaný výhradně z evropských zdrojů. Fond pro oživení a národní plány si navrhovaly členské státy samy, Evropská komise posuzovala jejich kvalitu a obsah podle parametrů a podmínek, které si schválily mezi sebou společně právě členské státy,“ vysvětlila ředitelka zastoupení Evropské komise v Česku Monika Ladmanová.
„Národní plán obnovy, skrze který bude schvalovat Evropská komise pro Českou republiku tu poslední platbu, je v porovnání s ostatními plány v členských zemích EU jeden z největších co do HDP,“ dodala Ladmanová.
Poslední platba pro Česko ve výši zhruba 23 miliard korun přijde do konce roku 2026. Realizace Národního plánu obnovy probíhala od roku 2021 a celkem tuzemsko splnilo 306 milníků a cílů v rámci sedmi žádostí o výplatu. Sektory, v nichž se prostředky pro oživení tuzemské ekonomiky promítly, jsou roztažené napříč oblastmi dopravy, energetiky či zdravotnictví.
Podpořené projekty
Mezi projekty, do nichž natekly miliardy korun v rámci NPO, patří například dokončení 22 onkologických center. Jeden příklad za všechny může být výstavba Českého onkologického institutu ve Fakultní nemocnici Motol.
„Pro úspěšné završení Národního plánu obnovy považuji za klíčové to, že jsme i v závěrečné fázi zachovali potřebné tempo implementace. Včasné předložení závěrečné žádosti o platbu a její rychlé a kladné posouzení ze strany EK řadí Českou republiku k úspěšným členským státům EU z hlediska plnění stanovených milníků a cílů a čerpání prostředků z RRF,“ říká vrchní ředitelka sekce fondů Evropské unie ministerstva průmyslu a obchodu Jitka Opičková.
Peníze šly rovněž na rekonstrukci několika nádraží, z nichž jedno stojí v Aši a druhé v Plzni. Mezi další podpořené projekty patřila modernizace energetického centra Národního divadla. To díky investicím z EU přešlo na bezemisní zdroje a tepelná čerpadla.
Další podpořené projekty se zabývaly zaváděním rychlejšího internetového pokrytí železničních koridorů nebo výstavbou univerzitních kampusů. A peníze z NPO podpořily také rozvoj digitálních dovedností učitelů.
„Národní plán obnovy patřil mezi priority České republiky. Díky společnému úsilí se podařilo naplnit stanovené závazky a dosáhnout konkrétních výsledků, které přinášejí prospěch celé společnosti. Děkuji všem, kteří se na realizaci tohoto jedinečného projektu podíleli,“ říká první místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO).
