Článek
Úderný projev burcující k reakcím na aktuální problémy, kterým jako společnost čelíme. Decentní ale zároveň velmi přímá promluva do duše politikům, aby místo vypouštění kouřových clon pomáhali občanům rozumět tomu, co se s jejich zemí děje. Zasloužený bezmála dvouminutový potlesk. To je asi to hlavní, co rezonuje po vystoupení prezidenta Petra Pavla ve Vladislavském sále u příležitosti státního svátku.
Za tím následuje výčet oceněných nejvyššími státními vyznamenáními a jde o úctyhodné osobnosti. Do jejich výběru ukryl prezident jednu zásadní zprávu. Jakýsi návod, co jako společnost potřebujeme nejen hned teď řešit, ale dlouhodobě a cíleně budovat.
Kromě hrdinů, kteří položili život za tuto zemi, statečných lidí, kteří bránili a budovali demokracii, fenomenálních odborníků ve svých oborech, kteří proslavili tuto zemi za hranicemi, totiž prezident ocenil zhruba desítku těch, kteří viděli problém, rozhodli se s ním něco dělat, řešení vymysleli a přes řadu nástrah a překážek neuhnuli a dotáhli či dotahují svou vizi.
Myslím tím nové nositele medailí za zásluhy, jako jsou Filip Maleňák, který vytvořil aplikaci Záchranka, Lenka Šťastná, zakladatelka platformy Business & Professional Women a zastánkyně důstojného postavení žen ve společnosti, manželé Katarína a Ondřej Vlčkovi, kteří se zásadním způsobem zasazují o rozvoj paliativní péče pro děti, Petra Wünschová, zakladatelka centra LOCIKA nebo Lucie Žáčková, zakladatelka organizace Nedoklubko. A to není ten výčet kompletní.
Jednou větou mají společnou schopnost vidět příležitosti, proměnit nápad v čin a vytvořit hodnotu pro druhé. To je to, co my v byznysu nazýváme podnikavostí. Není to touha založit firmu a stát se podnikatelem. Je to vnitřní nastavení, kdy lidé vidí, co nefunguje nebo lze zlepšit, a rozhodnou se to z vlastní iniciativy řešit, ve velkém i malém. Samostatně přemýšlí a rozhodují se, věci dotahují a vydrží, i když se nedaří. Umí spolupracovat a učí se ze zkušeností.
Takovou schopnost potřebuje zakladatel firmy stejně jako mistr ve výrobní hale nebo úředník. Takovou schopnost chcete mít u živnostníka i zaměstnance. Takoví lidé totiž chtějí mít lepší prostředí nejen pro sebe, ale i pro druhé. Neplní jen úkoly. Přemýšlí o nich, chtějí, aby vykonaná práce byla k něčemu a přinesla skutečný výsledek. Zároveň jsou to lidé, kteří jsou ochotni nést odpovědnost za svá rozhodnutí a vědí, že jimi ovlivňují nejen sebe. Proto chtějí spolupracovat s ostatními. A také jsou připraveni na to, že okolnosti se mění a umějí se s tím vyrovnat a přizpůsobit se.
Na takových lidech stojí firmy, které prodávají do světa produkty s vysokou přidanou hodnotou. Stojí na nich veřejné a neziskové organizace, které opravdu fungují. Stojí na nich občanská společnost, která si váží svých hodnot a je ochotna se za ně postavit.
A takových lidí potřebuje tahle země mnohem více. Proto mnoho nejen byznysových organizací, včetně naší Druhé ekonomické transformace, volá po tom, aby se výchova k podnikavosti stala pevnou součástí našeho vzdělávání. Podnikavost je totiž něco, co je třeba pěstovat od útlého věku. Ukazovat cesty k ní, zkoušet si ji, vidět její výsledky. To je něco, co se musí propisovat do vzdělávacího systému.
Nepodaří se to jednou přednáškou, jedním projektovým dnem. Ale musí to být cíl každého předmětu ukazovat, že vědomosti se dají použít k tomu, aby člověk identifikoval, co se dá změnit, zlepšit a věděl, že má cenu se o to pokusit.
Jako podnikatelé jsme rozhodně připraveni se na tom podílet. Protože jen tak tady bude více Vlčkových, Maleňáků nebo Žáčkových. A prezident bude mít koho oceňovat a my budeme moci se dmout pýchou, že naše země je plná takových lidí.
