Článek
Češi čelí nové realitě digitální kriminality. Jen za první tři měsíce letošního roku zaznamenaly banky téměř 24 tisíc kybernetických útoků. Ve srovnání s loňskem jde o mírný nárůst, zásadní změna ale nastala v objemu škod. Ty totiž podle dat České bankovní asociace (ČBA) dosáhly 798 milionů korun, což je více než dvojnásobek oproti stejnému období loni.
Podvodníci se přitom pokusili ukrást ještě výrazně více. Celkový objem pokusů přesáhl čtyři miliardy korun, bankám se ale podařilo většině zabránit. Klientům uchránily téměř 3,4 miliardy korun.
Zároveň vzrostla průměrná škoda na jednoho klienta, a to z loňských 15 854 korun na letošních 33 460 korun.
Klient jako nejslabší článek
Přestože banky investují miliardy do zabezpečení a stále častěji dokážou podezřelé transakce odhalit včas, rozhodující moment zůstává na straně klienta.
„Klienti jsou v celém tom bezpečnostním řetězci nejslabším článkem, který má ale vždy poslední slovo. E-šmejdi si to moc dobře uvědomují a využívají nátlaku a strachu k dosažení svých cílů, ať už jde o získání citlivých údajů nebo přesvědčení oběti, aby přeposlala peníze na neznámý účet. Proto spouštíme ve spolupráci s našimi partnery novou kampaň Red Flags, která míří na mladé lidi, kteří jsou v kyberprostoru jednou z nejzranitelnějších skupin,“ říká ředitelka ČBA Educa Zdeňka Hildová.
Digitální generace selhává
Právě lidský faktor vysvětluje, proč i přes technologické zabezpečení dochází k vysokým ztrátám. V řadě případů totiž klient na transakci trvá i přes varování banky.
„V Mastercard každý den zajišťujeme bezpečný tok milionů transakcí a čelíme tisícům kybernetických hrozeb, které systematicky odrážíme. Zároveň ale vidíme, že samotná technologie nestačí a zásadní roli hraje i osvěta,“ říká Jana Lvová, ředitelka Mastercard pro Českou republiku a Slovensko.
Podle Mastercard si 72 % lidí ve věku 18 až 24 let myslí, že by dokázali kyberútok rozpoznat a ubránit se mu. Realita je ale jiná. 43 % z nich přiznává, že už v minulosti kliklo na nebezpečný odkaz nebo přílohu.
„Nestačí jen říct, že podvody existují a jsou nebezpečné. Pokud chceme, aby se mladí lidé dokázali skutečně bránit, musí pochopit, proč tyto techniky fungují a jak na ně scammeři cílí. Technologie se mění, ale psychologické triky zůstávají stejné,“ uvádí Maria Šimůnková, ředitelka a zakladatelka organizace Nekrachni, která se zaměřuje na vzdělávání v oblasti finanční gramotnosti.
Kampaň Red Flags
Kampaň je výsledkem spolupráce ČBA, Nekrachni a Mastercard.
Její součástí je varovný dokumentární snímek, který ukazuje reálné praktiky podvodníků, roadshow s odborníky a osobní setkání nebo materiály pro učitele.
Podle Mastercard 60 % mladých z generace Z věří, že mediální kampaně a osvěta skutečně fungují a mění jejich chování.
Podvodníci sázejí na strach i důvěru
Změnil se i samotný charakter útoků. Podvodníci stále častěji kombinují technické nástroje s psychologickým nátlakem.
Mezi nejčastější scénáře patří falešný bankéř nebo policista. Útočníci se vydávají za autoritu, tvrdí, že účet klienta je napadený, a vytvářejí časový tlak. Cílem je přimět oběť k okamžitému převodu peněz nebo sdílení citlivých údajů.
Rozšířené jsou také investiční podvody se slibem vysokých výnosů nebo sofistikované útoky typu „červí díra“, kdy si oběť stáhne falešnou aplikaci a ta sama předá podvodníkům údaje z platební karty.
Rostoucí problém přitom zdaleka není jen český. Podle dat Mastercard se každoročně v důsledku online podvodů celosvětově ztratí v přepočtu zhruba 21 bilionů korun a kyberkriminalita se může stát jedním z hlavních zdrojů nelegálních zisků na světě.
