Článek
Poslechněte si záznam hovoru pana Petra s podvodníkem.
„Volám kvůli vašemu investičnímu účtu. Pamatujete si, že u nás máte investiční účet? Byl založen v roce 2024 v rámci promoakce…“ Tak začal telefonát, který znejistil pana Petra, klienta České spořitelny.
Během několika dalších okamžiků se dozvěděl, že od založení účtu, na který byl v rámci akce připsán bonus 250 eur, pro něj AI nakupovala kryptoměny a dnes má tedy na kontě částku 258 tisíc korun. „Teď máte dvě možnosti. Peníze vybrat a účet zrušit, nebo vybrat jen část a peníze reinvestovat,“ nabízí dále hlas v telefonu s tím, že právě druhou možnost doporučuje a navrhuje dál investovat částku 58 tisíc korun.
Věc má ale háček. Klient o žádném takovém investičním účtu nevěděl, a neznal tím pádem ani přihlašovací údaje. Volající argumentoval, že účet přestal být aktivní, protože jej klient dlouho nenavštívil. Pro obnovení přístupu je prý potřeba do telefonu nebo počítače stáhnout aplikaci, přes kterou zákazník ověří svou totožnost. Volající zároveň nabízí, že panu Petrovi zavolá přes WhatsApp. Ve stejnou chvíli přichází panu Petrovi z neznámého čísla žádost o přidání kontaktu právě v této komunikační aplikaci pro posílání zpráv a videohovory.
Pan Petr nakonec podvodníka odhalil, ne každému se to ale podaří. Jen za loňský rok proběhlo podle údajů České bankovní asociace (ČBA) 91 tisíc podobných útoků na klienty českých bank. Investiční podvody jsou přitom rizikové v tom, že kvůli nim lidé přicházejí o velké částky. „Útočníci získávají důvěru lidí někdy i dlouhé měsíce, a o to je tento podvod nebezpečnější,“ říká Radek Šalša, vedoucí komunikace České bankovní asociace.
14 miliard v ohrožení
Banky proto doporučují obezřetnost. „Vždy si ověřte, s kým komunikujete. Vyhledejte si recenze dané společnosti i dané telefonní číslo na internetu na více místech, nejen na stránkách konkrétní firmy. Pokud vám bude volat někdo z České spořitelny, na mobilním telefonu by se měla objevit notifikace ‚volá vám Česká spořitelna‘,“ připomíná manažer klientské bezpečnosti České spořitelny Petr Zíma a varuje, že z celkového objemu škod v bance tvořily falešné investice zhruba třetinu. „Podvodníkům se tak tímto nebo podobným scénářem podařilo klientům ukrást více než 600 milionů korun,“ doplňuje Petr Zíma.
Základním pravidlem je proto nestahovat žádné aplikace či programy jen na základě telefonního hovoru, s nikým nesdílet přístupové údaje a dát pozor na to, co potvrzujete. „Nikdo, ani bankéř, nepotřebuje znát vaše citlivé údaje. Pokud vám někdo platí, stačí mu číslo účtu,“ dodává Zíma. Podvodníci navíc často investice nabízejí bez jakékoliv smluvní dokumentace, kterou by bylo třeba podepsat.
Podle údajů ČBA se v loňském roce pokusili podvodníci ukrást klientům českých bank rekordních více než 14 miliard korun. Přes 12 miliard korun banky zachránily. ČBA ale upozorňuje, že podvodníci používají vedle klasických způsobů, jako jsou podvodné telefonáty či e-maily o falešných výhrách, i stále složitější metody - například deepfake videa.
