Článek
Americká centrální banka (Fed) ve středu snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu do pásma 3,50 až 3,75 procenta. Jde o třetí snížení od září a zároveň o poslední zasedání banky letošního roku. Krok odpovídal očekávání trhu, podle kterého byla pravděpodobnost dalšího snížení takřka jistá už před zasedáním.
Proti snížení sazeb se vyslovili dva guvernéři, kteří byli pro zachování sazeb na stávající úrovni. Stephen Miran, který byl do září spolupracovníkem prezidenta Donalda Trumpa, preferoval snížení základní sazby o půl procentního bodu.
Rozhodnutí přichází v situaci, kdy Fed dál řeší klasické dilema svého dvojího mandátu, tedy jak skloubit návrat inflace k cílovým dvěma procentům s podporou maximální možné zaměstnanosti. Jádrová inflace se podle posledních dostupných dat pohybuje stále nad oficiálním inflačním cílem.
Současně ale nezaměstnanost v USA podle posledních dat vzrostla z minim po pandemii k úrovním okolo 4,4 procenta a přibývá signálů, že trh práce postupně chladne.
Středeční snížení tak navazuje na předchozí kroky z podzimu. Celkem centrální banka od té doby zmírnila nastavení měnové politiky o 0,75 procentního bodu. Předcházel tomu dlouhý cyklus zvyšování sazeb, kterým Fed reagoval na nejvyšší inflaci za posledních několik dekád.
Rozpolcený Fed
Přestože samotné snížení bylo široce očekávané, uvnitř měnového výboru podle analytiků probíhá ostrá debata o tom, jak rychle má Fed v uvolňování pokračovat.
„Fed se zdá být rozdělenější než kdykoli předtím a bude zajímavé sledovat, jak velký je tento rozkol. Může to totiž naznačit, jakým směrem se Fed v budoucnu vydá,“ uvedl podle agentury Reuters Michael Rosen, investiční ředitel společnosti Angeles Investments.
Dodává, že nejistota pramení právě z toho, že se Fed snaží balancovat své dva mandáty – plnou zaměstnanost a stabilní inflaci.
Situaci navíc komplikuje fakt, že centrální bankéři vstupují do rozhodování s omezeným množstvím čerstvých dat. Podzimní rozpočtová krize a s ní spojený částečný „shutdown“ federální vlády totiž dočasně zastavily sběr některých klíčových statistik, takže část údajů o inflaci a trhu práce dorazí se zpožděním, zatímco jiné nebudou kvůli výpadku dat zveřejněny vůbec.
Trump chce nižší sazby
Nejistota ohledně skutečné kondice americké ekonomiky je tak vyšší než obvykle a rozhodování Fedu se odehrává na pozadí rostoucího politického tlaku. Americký prezident Donald Trump v posledních měsících opakovaně vyzýval Fed k rychlejšímu a hlubšímu snižování sazeb a měnová politika se stala jedním z politických témat.
V úterním rozhovoru pro server Politico uvedl, že rychlé snížení úrokových sazeb má být hlavním kritériem, podle kterého chce posuzovat svého kandidáta na post předsedy Fedu. Na otázku, zda by rychlé uvolnění měnové politiky mělo být podmínkou pro jeho výběr, odpověděl jednoznačným „ano“ a znovu ostře kritizoval současného šéfa centrální banky Jeroma Powella.
Trump zároveň řekl, že má výběr nového předsedy Fedu v podstatě rozmyšlený, jméno ale oznámí až začátkem příštího roku. Powellovo funkční období v čele Fedu končí v květnu 2026. Za favorita na pozici nového šéfa Fedu je považován Kevin Hassett, šéf Národní ekonomické rady Bílého domu a jeden z prezidentových hlavních ekonomických poradců.
„Už to vyřčené zadání pro příštího šéfa Fedu je poměrně problematické a je silně v rozporu s předpoklady úspěšné měnové politiky,“ poznamenal hlavní ekonom společnosti Argos Capital Kryštof Míšek. Připomíná, že nezávislost centrální banky je klíčová pro důvěryhodnost měnové politiky a ekonomickou stabilitu.
Fed by podle něj měl rozhodovat o sazbách a dalších nástrojích na základě dat a s ohledem na dlouhodobé cíle v oblasti inflace a zaměstnanosti, nikoli podle krátkodobých politických tlaků či volebních cyklů. „Právě to je zjevně trnem v oku Donalda Trumpa,“ dodává Míšek.
