Článek
Politici se neshodnou na podpoře pro solární elektrárny. Někteří ji chtějí zachovat, jiní zrušit. Poslanci už třikrát těsně schválili, že by mělo být přísněji kontrolováno, komu se peníze vyplácejí. Naopak Senát se snaží přísnější kontroly elektráren z legislativy odstranit.
Jednou už kontroly Sněmovně vrátil, ale ta jeho návrh přehlasovala. Nyní se o to snaží podruhé u jiné novely zvané lex plyn, která měla pouze zvýšit hranici výkonu solárních zdrojů, kterých by se kontroly výnosnosti týkaly, ze 30 na 145 kW.
To ale lidé z oboru nepovažují za řešení problému, a to i přesto, že by se tato povinnost týkala menšího množství zdrojů – zhruba 1500. „Jde o FVE na střechách výrobních podniků, autoservisů, nábytkářských firem, zemědělských družstev a podniků atd. Více než dvě třetiny elektráren, kterých se kontroly týkají, mají výkon pod jeden megawatt peak a jedná se většinou o střešní projekty,“ říká ředitel Solární asociace Jan Krčmář.
Poslanci projednají novelu ve středu. „Pokud lex plyn neprojde, bude to znamenat obrovské riziko pro naši energetickou bezpečnost, soběstačnost a bude to mít potenciálně negativní dopad na ceny energií v Česku,“ říká ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN), který zákon předložil.
Kontroly solárů totiž nejsou hlavním tématem, které lex plyn řeší. Pokud by novela neprošla, česká energetika by přišla například o řešení předčasného vypínání uhelných elektráren i zjednodušení výstaveb nových zdrojů energie.
Prioritou tak pro Vlčka je, aby se úprava zákona schválila. „Je proto vedlejší, jestli se schválí senátní, nebo sněmovní verze, zásadní je, aby zákon jako takový prošel. Z poslaneckého klubu Starostů v tuto chvíli cítím náladu hlasovat pro obě verze,“ dodává ministr.
Novela má zajistit zrychlené povolování staveb nových plynových elektráren, které mají zafungovat jako náhrada za končící uhelné elektrárny. Zároveň navrhuje mechanismus, který by udržel neziskové uhelné elektrárny v chodu, pokud by v důsledku jejich zavření hrozil nedostatek elektřiny.
Právě na něj provozovatelé uhelných elektráren spoléhají, protože jejich ekonomická situace se horší. „V případě, že by došlo ke značnému zpoždění v přijetí novely, hrozí naší Skupině riziko, že kromě již predikované ekonomické zátěže při udržení provozu teplárenských bloků (provozovaných v režimu kombinované výroby elektřiny a tepla) v topné sezóně 2025/2026, nebudeme schopni včas zahájit zákonem předvídaný proces k využití režimu pro kompenzaci ztrát z provozu teplárenských bloků pro topnou sezónu 2026/2027, kdy by se s ohledem na vývoj cen elektřiny a emisních povolenek jednalo o třetí po sobě jdoucí topnou sezónu s ekonomickou ztrátou,“ říká předseda dozorčí rady skupiny Sokolovská uhelná a SUAS Group Pavel Tomek.
Podle něj by zpoždění novely znamenalo ohrožení spolehivosti a bezpečnosti dodávek tepla. „Nedokážeme nést na svých bedrech další provozní ztráty spojené s udržením uhelných teplárenských bloků a výrobou tepla pro centrální systém zásobování teplem,“ upozorňuje Tomek. Nepředpokládá ale, že by Sněmovnou novela napodruhé neprošla, protože si poslanci uvědomují, že je pro budoucnost energetiky důležitá.
„Senátory a senátorkami navržené vyškrtnutí individuálních kontrol starých fotovoltaik je pozitivní z hlediska jistoty podnikatelského prostředí. Teď je na Sněmovně, aby novelu dotáhla. Byť k ní mám výhrady, kdyby spadla pod stůl, byl by to pro energetiku nebezpečný krok zpět, protože novela přináší zjednodušení pro větrné elektrárny či první krok k uvolnění kapacit sítí pro nové projekty OZE,“ říká Jiří Koželouh, vedoucí energetického programu Hnutí Duha.
Úprava zákona také zjednodušuje stavbu nových obnovitelných zdrojů. Projekty s instalovaným výkonem nad 15 MW by se měly nově zařadit mezi strategické stavby pro energetickou bezpečnost a jejich povolování by se zrychlilo.
Novela také zakazuje tzv. mařiče elektřiny, které jsou určeny ke spotřebě přebytečné elektřiny ze sítě, kterou však nevyužívají nijak efektivně. Změna zákona provozovatelům těchto zařízení zakazuje poskytovat podpůrné služby výkonové rovnováhy, za kterou by jinak dostaly zaplaceno.
Nabízí také řešení problému nevyužitých rezervací výkonu v elektrizační soustavě, který trápí distributory elektřiny.
Tyto změny přitom mají mezi poslanci i senátory všeobecnou podporu. Pokud ale podle Vlčka nedojde ke schválení zákona do konce měsíce, hrozí Česku sankce.
„Pokud navíc zákon Sněmovna neprojedná do 30. června 2025, hrozí nám krácení financí za nesplnění milníku ve vztahu na Národní plán obnovy s pokutou v řádu dvou miliard korun,“ popisuje Vlček.
Předmětem sporů je jen podpora solárů, na které se vláda ani Parlament nemohou shodnout od loňského roku. Kvůli právní nejistotě jsou nyní pozastaveny investice v řádu stovek miliard korun, protože se kvůli zpřísnění kontrol zvýšila rizikovost investic do solárních elektráren ze strany bank, které nyní váhají, zda jejich stavby financovat.
„Tato nejistota v sektoru zůstane, pokud kontroly nebudou zrušeny. Hrozí pak, že Česku budou chybět zdroje na pokrytí energetických potřeb a podrazí to energetickou strategii a soběstačnost Česka. Proto pevně věříme, že Poslanecká sněmovna si uvědomí rizika spojené s hazardováním s energetikou a podpoří senátní verzi,“ říká Krčmář.
To byl také jeden z důvodů, proč senátoři navrhli individuální kontroly FVE ze zákona vypustit. Ale ani mezi nimi nepanovala na tomto návrhu shoda. „Bohužel tam zůstává i ta varianta, že lex plyn spadne pod stůl a bude platit 30 kW. To je pro mě úplně ta nejhorší varianta,“ uvedl senátor Zdeněk Nytra (ODS), když navrhoval ponechat novelu ve znění schváleném Sněmovnou.
Pokud by poslanci senátní verzi nepodpořili, šla by k podpisu prezidentovi v původním znění, což už se stalo v případě předchozí novely energetického zákona, která kontroly solárníků zavádí. Nově by tak museli vykazovat výnosnost svých elektráren. Pokud tak neučiní, hrozí jim pokuty a ztráta podpory, i když ji měli slíbenou na 20 let dopředu.
