Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Solárníci si oddychnou. Jejich elektrárny z let 2009 a 2010 nakonec nebudou podléhat individuálním kontrolám výnosnosti. Pokud by jejich výnosy byly nepřiměřené, mohli o státní podporu přijít.
Dozor nad solárníky prosazoval ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) se záměrem ušetřit v rozpočtu 20 miliard Kč, které by normálně vyplatil na podporu starých fotovoltaik. Nakonec však tyto peníze musela vláda letos na zelené zdroje stejně poslat.
Názory horní a dolní komory se však v tomto ohledu rozcházely. Sněmovna byla nejprve pro zavedení kontrol, Senát je naopak chtěl zrušit. Přestože poslanci dříve kontroly dvakrát podpořili, z toho jednou přehlasovali Senát, nakonec ve středu souhlasili s jejich vypuštěním. Pro senátní verzi ve středu hlasovalo 145 ze 161 přítomných poslanců, proti byl jeden.
Novela energetického zákona přezdívaná Lex plyn původně navrhovala jen snížení hranice pro kontroly, díky kterým by se snížil i počet kontrolovaných elektráren zhruba na 1500.
„Senát navrhuje předloženým pozměňovacím návrhem zrušit část zákona, která zásadním způsobem mění dosavadní podmínky poskytování podpory výroby elektřiny z OZE,“ uvedl senátor Miroslav Plevný (STAN).
Ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) ve Sněmovně upozornil na to, že novela obsahuje i další úpravy, které jsou klíčové pro budoucnost české energetiky. „Pokud ČR nebude v následujících letech významně investovat do zdrojů energie, tak máme jako společnost významný problém,“ uvedl Vlček.
Individuální kontroly měly být nástrojem, který měl státu ušetřit výdaje na podporu obnovitelných zdrojů energie. „Nezpochybňuji to, že by to přineslo nějaký efekt do rozpočtu. Rozhodně ale ne do roku 2025, jak se původně myslelo,“ uvedl místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček.
Opozici ani solárníkům se nelíbila zpětná změna zákona, který provozovatelům elektráren garantoval podporu do roku 2030. „Podstatné je to, že stát nesmí zneužívat svého výsadního postavení a kvůli svému selhání v letech 2009 a 2010 nesmí měnit zákonem stanovené podmínky pro byznys,“ řekl Havlíček.
Provozovatelům starších solárních elektráren nyní odpadla chystaná administrativní zátěž a právní nejistota. „Řada z nich dnes nedisponuje potřebnými účetními a technickými doklady starými více než 15 let, jejichž předložení by mohlo být v praxi obtížné nebo nemožné. Z pohledu dalšího rozvoje obnovitelných zdrojů považujeme za klíčové, aby podpora byla nastavena systémově a předvídatelně,“ říká advokátka Frank Bold Advokáti Kristýna Ropková.
Spása pro uhlí a zákaz mařičů
Individuální kontroly byly důvodem, proč se schvalování zákona zbrzdilo. Do úpravy se dostaly až ve formě pozměňovacího návrhu, který nijak nesouvisel s původním záměrem novely.
Novela má především zajistit zrychlené povolování staveb nových plynových elektráren, které mají zafungovat jako náhrada za končící uhelné elektrárny. Zároveň navrhuje mechanismus, který by udržel neziskové uhelné elektrárny v chodu, pokud by v důsledku jejich zavření hrozil nedostatek elektřiny.
„Lex plyn je pojistkou, že budeme mít i v dalších letech dostatek elektrické energie. Zároveň si necháváme zadní vrátka: pokud by nové zdroje ještě nestály, bude možné dočasně udržet potřebné elektrárny v provozu,“ uvedl Vlček.
Provozovatelé uhelných zdrojů už nyní hlásí, že se v horizontu jednotek let mohou dostat do ztrát a elektrárny nebudou moct provozovat. „Nedokážeme nést na svých bedrech další provozní ztráty spojené s udržením uhelných teplárenských bloků a výrobou tepla pro centrální systém zásobování teplem,“ upozornil předseda dozorčí rady skupiny Sokolovská uhelná a SUAS Group Pavel Tomek.
Nabízí také řešení problému nevyužitých rezervací výkonu v elektrizační soustavě, který trápí distributory elektřiny. „Díky Lex plyn bude možné uvolnit kapacitu v distribuční síti pro skutečně připravované projekty a zabránit jejímu blokování nerealizovanými nebo spekulativními žádostmi. Novela energetického zákona mění princip úhrady za rezervaci kapacity: část poplatku za připojení bude nevratná,“ uvedla Komora OZE.
Novela také zakazuje tzv. mařiče elektřiny, které jsou určeny ke spotřebě přebytečné elektřiny ze sítě, kterou však nevyužívají nijak efektivně. Změna zákona provozovatelům těchto zařízení zakazuje poskytovat podpůrné služby výkonové rovnováhy, za kterou by jinak dostaly zaplaceno.
„Zákaz mařičů jasně říká, že není možné posílat přebytečnou energii takříkajíc pánu bohu do oken ve chvíli, kdy bude možné ji například ukládat do baterií,“ uvedl Vlček.
Úprava zákona také zjednodušuje stavbu nových obnovitelných zdrojů. Projekty s instalovaným výkonem nad 15 MW by se měly nově zařadit mezi strategické stavby pro energetickou bezpečnost a jejich povolování by se zrychlilo.
