Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
V polovině června zamítlo Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) několik desítek žádostí firem o dotace v programu Twist na podporu výzkumu, vývoje a inovací v klíčových strategických technologiích.
V dopise, který má redakce SZ Byznys k dispozici, MPO svůj postup zdůvodňuje tím, že na vyřazených projektech spolupracuje České vysoké učení technické v Praze (ČVUT). To podle ministerstva dluží státu necelou miliardu korun.
„Další účastník projektu České vysoké učení technické v Praze (ČVUT) nedoložil způsobilost o podporu podle zákona (o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků, pozn. red.), kde je stanovena podmínka‚ že má vypořádány splatné závazky ve vztahu ke státnímu rozpočtu,“ uvádí se v dopise podepsaném ředitelem ministerského Odboru výzkumu, vývoje a inovací Martinem Švolbou.
Program Twist, který loni schválila vláda, má k dispozici celkem pět miliard korun. Vyřazování žadatelů spolupracujících s ČVUT se týká prvního podprogramu zaměřeného na aplikovaný výzkum ve strategických oblastech. V tomto podprogramu má MPO mezi uchazeče rozdělit 700 milionů korun.
Podle informací SZ Byznys obdrželo MPO v rámci zmíněného podprogramu žádosti v hodnotě kolem dvou miliard korun. Zhruba 40 z nich v hodnotě kolem půl miliardy korun MPO vyřadilo.
Většina projektů se týká vývoje umělé inteligence a dalších pokročilých technologií. Jedna z odmítnutých firem chtěla například s ČVUT spolupracovat na vývoji pokročilých modelů AI pro zpracování specifických typů dat, další na zefektivnění komunikace se zákazníky a optimalizaci interních procesů v oblasti podpory a prodeje.
Ministerstvo průmyslu a obchodu na dotazy SZ Byznys ani přes urgence nereagovalo. Odpovědi nezaslala ani mluvčí ČVUT Kateřina Veselá, která pouze uvedla, že v současné době probíhá mezi ČVUT a MPO „intenzivní jednání o vyřešení nedorozumění vedoucího k vyloučení z výzvy Twist“. Situaci nechtěl komentovat ani ministr pro vědu, výzkum a inovace Marek Ženíšek (TOP 09).
Zatím tak není jasné, jestli se vyřazení uchazečů o státní granty týká pouze programu Twist, nebo zda se spor týká i ostatních projektů financovaných státem.
V takovém případě by se ČVUT mohlo dostat do vážných potíží. Podle zatím poslední výroční zprávy za rok 2023 získalo ČVUT ze státního rozpočtu na vědu, výzkum a inovace téměř 1,8 miliardy korun.
Dluží ČVUT miliardu?
MPO tvrdí, že škola dluží státu přes 967 milionů korun z necelých dvou miliard, které ČVUT v roce 2016 půjčilo ministerstvo na předfinancování infrastruktury pro vývoj turbovrtulových motorů ve spolupráci s americkou firmou GE Aviation.
Dvoumiliardovou půjčku chtělo ČVUT splatit z evropských peněz, od EU ale získalo jen zhruba polovinu. Zbývajících 967 milionů mělo ČVUT podle rozhodnutí ministerstva z konce roku 2016 splácet po 50 milionech ročně. První splátku mělo poslat v květnu 2023, žádná ale nepřišla.
Naopak ČVUT argumentuje usnesením vlády z loňského února, podle kterého „prostředky ve výši 967 043 040,83 Kč představují přímé financování projektu v souladu s částí II materiálu čj. 928/16, neboť nedošlo k úplnému zajištění financování z fondů Evropské unie“.
Škola má také dobrozdání Finančního úřadu pro hl. město Prahu z letošního června, v němž se uvádí, že „ve vztahu k poskytnuté finanční výpomoci lze daňový subjekt ČVUT k datu 4. 6. 2025 považovat za bezdlužný vůči orgánům Finanční správy České republiky“.
Ministerstvo se naopak řídí zmíněným rozhodnutím z konce roku 2016, které ČVUT ukládá částku splatit. Škola navíc podle vyjádření MPO v dopise čerpala peníze z této návratné půjčky až do roku 2022, přestože „ČVUT, resp. rektor (Vojtěch) Petráček si od roku 2019 byl povinnosti půjčku splácet zcela prokazatelně vědom“.
Podle informací SZ Byznys se spor tento týden dostal k premiéru Petru Fialovi, který pověřil MPO, aby se zástupci ČVUT našlo řešení. Obě strany se mají sejít v nejbližších dnech.
