Článek
Švýcarská centrální banka (SNB) znovu vstoupila na devizový trh. Podle aktuálních čísel intervenovala ve druhém čtvrtletí letošního roku, kdy se snažila zastavit prudké posilování franku. Od té doby nové zásahy nepotvrdila, píše agentura Bloomberg.
Ve druhém čtvrtletí nakoupila SNB cizí měny za zhruba 5,1 miliardy švýcarských franků, v přepočtu tedy za zhruba 131 miliard korun. Prakticky to znamená, že prodávala frank, aby zpomalila jeho rychlé zpevňování.
To následovalo po oznámení amerických cel prezidentem Donaldem Trumpem na začátku dubna. Frank tehdy během krátké doby posílil zhruba o deset procent vůči dolaru a o dvě procenta vůči euru. Pro švýcarskou centrální banku šlo o největší devizový zásah za více než tři roky a zároveň o konec patnáctiměsíční přestávky, kdy do kurzu nezasahovala.
SNB drží základní sazbu na nule. Důvod je prostý – inflace se ve Švýcarsku pohybuje kolem nuly, tedy hrozí spíše snižování cen místo zdražování. Takovému jevu ekonomové říkají deflace. V červnu činila meziroční inflace jen 0,1 procenta. Většina vyspělých zemí naopak stále řeší vyšší inflaci a sazby má vysoko. Švýcarsko je tedy v mezinárodním srovnání spíše výjimkou.
Velká „palebná síla“
Švýcarská centrální banka je známá tím, že má obrovské devizové rezervy – zhruba 716 miliard franků, což odpovídá přibližně 86 procentům švýcarského HDP. To jí dává značný prostor, pokud se rozhodne znovu vstoupit na trh. Pro srovnání, Česká národní banka drží devizové rezervy v přepočtu kolem 142 miliard eur, tedy zhruba 3,5 bilionu korun. To odpovídá asi 45 procentům českého HDP.
Ani ČNB se devizovým zásahům v minulosti nevyhnula. V letech 2013 až 2017 udržovala kurz koruny kolem 27 korun za euro, aby zabránila deflaci. Závazek ukončila v dubnu 2017 a koruna poté posílila. O pět let později, v roce 2022, naopak ČNB bránila korunu před prudkým oslabením v době vysoké inflace a nejistoty po ruské invazi na Ukrajinu. Tento režim ukončila v roce 2023.
Téma devizových zásahů se objevilo i v mezinárodních vztazích. V pondělí vydalo Švýcarsko spolu se Spojenými státy společné prohlášení, že nebudou manipulovat měnový kurz kvůli získání obchodní výhody.
„Spojené státy a Švýcarsko znovu potvrdily, že se podle pravidel Mezinárodního měnového fondu zavázaly nemanipulovat s měnovými kurzy ani s mezinárodním měnovým systémem, aby nebránily vyrovnávání platební bilance či nezískávaly neférovou konkurenční výhodu,“ stojí v textu.
Prohlášení zároveň připouští, že zásahy na devizovém trhu jsou přijatelné v případě nadměrně prudkého posilování či oslabování měny. Dokument ale není právně závazný a podle SNB pouze potvrzuje dosavadní praxi.
Politické napětí
Od června je Švýcarsko na seznamu zemí, které americké ministerstvo financí zvlášť sleduje kvůli jejich měnové politice. Situaci dále vyhrotilo rozhodnutí Spojených států uvalit dodatečné clo ve výši zhruba 39 procent na švýcarské zboží. Nejde přitom o první případ vzájemného napětí – už v prosinci 2020 totiž Washington oficiálně označil Švýcarsko za „měnového manipulátora“. Tato nálepka ale byla v roce 2021 zrušena a dnes se Bern nachází jen na monitorovacím seznamu.
S devizovými zásahy SNB se pojí i dramatická epizoda ze začátku roku 2015. Banka tehdy nečekaně zrušila minimální kurz 1,20 franku za euro, který několik let hájila masivními intervencemi. Frank během minut skokově posílil a řada brokerů i jejich klientů utrpěla miliardové ztráty. Některé obchodní firmy to nepřežily.
Zatím neexistuje žádný důkaz o nových intervencích v posledních dnech. SNB ovšem zásahy nepotvrzuje v reálném čase. Oficiální údaje o devizových intervencích zveřejňuje vždy zpětně, s odstupem několika měsíců v rámci čtvrtletních statistik.
Investoři proto sledují i týdenní bilanci vkladů komerčních bank u centrální banky, která může nepřímo napovědět, zda SNB na trhu nakupovala cizí měny. Minulý týden banka ponechala základní úrokovou sazbu na nule a zopakovala, že je připravena v případě potřeby na trhu znovu zasáhnout.
