Hlavní obsah

Tak drahé nebyly peníze od roku 2001. ČNB zvýšila úroky na pět procent

Foto: Jan Mihaliček

Guvernér České národní banky Jiří Rusnok.

Reklama

31. 3. 14:30
aktualizováno • 31. 3. 16:28

Česká národní banka zvýšila základní úrokovou sazbu o 50 bazických bodů na rovných pět procent. Ekonomika musí zpomalit, aby se zpomalilo také tempo inflace.

Článek

Ruská invaze na Ukrajinu výrazně zasáhla do rozhodování členů bankovní rady České národní banky. Centrální bankéři zvýšili dvoutýdenní reposazbu ze 4,50 procenta na rovných pět procent.

Dalším zpřísněním měnové politiky se ČNB snaží zkrotit inflaci, která může v příštích měsících dosáhnout ve srovnání s minulým rokem až 15 procent. Rostou ceny energií, ale také potravin nebo bydlení. Zvýšení sazeb však zrychlování inflace v letošním roce už nezvrátí. Projevuje se se zpožděním půldruhého roku.

„Situace je extrémně nestabilní. Nikdo z nás nic takového nezažil a doufám, že dlouho ani nezažije. Nemůžeme nicméně rezignovat na rozhodování. Je zjevné, že rizika jsou jednoznačně proinflační,“ komentoval zvýšení sazeb guvernér České národní banky Jiří Rusnok.

„Všechny současné komplikace v ekonomice vedou jasně k další eskalaci cen,“ dodal s tím, že se růst cen může vrátit k inflačnímu dvouprocentnímu cíli teprve někdy v příštím roce.

Čeští střadatelé

Současná inflace je kombinací vysokých cen komodit, hlavně ropy a zemního plynu, ale přispěly k ní také vysoké vládní výdaje v minulých dvou letech, a v neposlední řadě napjatých trh práce, který zaměstnavatele nutí zvyšovat mzdy, aby udrželi své zaměstnance či získali nové.

Vysoká inflace poškozuje střadatele, protože reálná úroková míra zůstává výrazně negativní. České domácnosti přitom mají v bankách na běžných (neúročených) účtech uloženo 2,6 bilionu korun.

Tuzemské firmy proto čelí překotnému zvýšení nákladů, které jsou pro mnoho z nich vyšší než jejich zisky. Některé, jako například kolínská Draslovka, už zastavily v Česku výrobu. Jiné, například potravinářská firma Madeta, pak hodlají vyšší náklady přenášet na koncového zákazníka.

„Inflace při stávajících úrovních i při úrovních očekávaných v nejbližších měsících je pro ekonomiku nesmírně škodlivá, navozuje obavy z budoucnosti, podrývá investiční apetit firem, poškozuje zejména – ale nejen – nízkopříjmové domácnosti, ničí úspory drobných střadatelů, podněcuje pokřivené chování některých subjektů a jejich snahu přesouvat dopad inflace od nich na někoho jiného,“ uvedl Pavel Štěpánek, hlavní ekonom Fondee a bývalý člen bankovní rady ČNB.

Vyšší úrokové sazby pak promítnou banky do cen úvěrů, například nových hypoték, ale také těch, které každý rok desetitisíce lidí refinancují.

Inflační tlaky může zmírňovat posilující koruna, která se dostala na úrovně před válečným konfliktem. Jedno euro se nyní obchoduje za zhruba 24,40 korun. V reakci na utažení měnové politiky by mohla podle analytiků posílit na hranici 24 korun za euro.

„Pokud by probíhající mírová jednání v tureckém Istanbulu mezi Ukrajinou a Ruskem ale ukončila probíhající konflikt, koruna by při takto vysokých úrokových sazbách mohla prorazit i hranici 24 korun za jedno euro,“ uvedl pro SZ Byznys Tomáš Kudla, obchodního ředitel lokální pobočky belgické společnosti Ebury, která poskytuje firmám zajištění proti výkyvu kurzu.

Česká koruna je z globálního pohledu periferní měnou, která je velmi citlivá na jakékoli krize a nejistoty. Ukázalo se to v případě ruské invaze na Ukrajinu, kdy patřila k měnám, které na světě oslabily nejvíc.

Žádné intervence

„Zatím jsme neuvažovali, že bychom kurz použili jako hlavní nástroj boje s inflací. Dnes jsme rozhodli, že budeme pokračovat v odprodeji části výnosů devizových rezerv, což jsme činili i dříve,“ uvedl Rusnok. Podle něho je však ČNB připravena kdykoliv na trhu znovu vstoupit a korunu stabilizovat. Devizové rezervy ČNB přesahují 60 procent HDP.

Výrazně oslabovala i přes velký úrokový diferenciál vůči euru, který poskytuje investorům dluhopisů v českých korunách a dalších korunových aktivech vyšší výnos než jinde. Zvýšením sazeb se úrokový diferenciál vůči euru ještě zvedne, takže koruna má prostor k posilování.

Tuzemská ekonomika letos výrazně zpomalí. Nejen kvůli zvyšování úrokových sazeb, ale i kvůli pokračujícím dopadům pandemie covid-19 a především válce na Ukrajině. Ukrajinské firmy zastavily nebo výrazně omezily výrobu, což poškozuje například český autoprůmysl. Řada firem má problémy sehnat zboží včas i z asijských zemí, kde zejména Čína přistoupila k rozsáhlým lockdownům.

Podle prognóz měla ekonomika letos zhruba o tři procentní body. „Vypuknutí války na Ukrajině sníží očekávaný ekonomický růst v letošním roce zhruba na polovinu. Růst bude pravděpodobně spíše nižší,“ komentoval situaci Rusnok.

Z Ruska navíc odchází řada firem, které budou muset svá aktiva minimálně částečně odepsat. Přerušení obchodu s Ruskou federací zasáhne české exportéry z oblasti strojírenství i potravinářství.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované