Článek
Prodej dluhopisů republiky prozatím skončil. Státní dluhopisy nabídla veřejnosti ministryně financí Alena Schillerová (ANO) s tím, že chce zvýšit podíl státního dluhu, který drží občané. Zájem o dluhopisy ministerstvo překvapil. Lidé si jich objednali za 80 miliard korun, což překročilo původní očekávání 20 miliard korun.
Ačkoli na trhu existují produkty ve stejném horizontu s vyšším výnosem, podle ekonomů může být dluhopis republiky pro běžné lidi výhodnou investicí.
„Parametry pro občany jsou nastaveny štědře. Hlavní cíl byl, aby emise byla úspěšná a setkala se s vysokou poptávkou. Tím pádem stát na tom moc neušetří. Pro stát to není levnější, pro něj je to benefit tím, že si diverzifikoval skladbu investorů,“ řekl Tomáš Holub, ekonom Institutu ekonomických studií Univerzity Karlovy a bývalý radní České národní banky (ČNB) v diskuzním pořadu Poledne s Moravcem.
Oproti termínovaným vkladům a spořicím účtům, na které české domácnosti často spoléhají, jsou podmínky bondů velkorysé. Domácnosti se však musí spokojit s menší likviditou, v případě fixního dluhopisu na peníze nesáhnou pět let.
Fixní státní dluhopis se splatností pět let ministerstvo nabídlo s výnosem 4,544 procenta ročně, protiinflační dluhopis navázaný na vývoj inflace a tříměsíční Flexi Bond s počátečním výnosem 3,75 procenta ročně.
Někteří ekonomové emisi kritizují s tím, že dluhopisy jsou nevýhodné pro stát a prodražují státní dluh. Schillerová nechala vydat státní dluhopisy už v předchozí vládě Andreje Babiše. „Když je něco výhodné pro kupujícího, tak to nemusí být výhodné pro prodávajícího. Tehdy šlo o to, aby se to chytlo. Dnes už jsme šli na trh, který si to koupil, bylo vidět, že o to zájem má,“ řekl v diskusním pořadu Miroslav Singer, bývalý guvernér ČNB.
Podle Heleny Horské, hlavní ekonomky Raiffeisenbank, je produkt atraktivní také proto, že emise nemá žádnou speciální přirážku. „Z hlediska úrokových sazeb to není nevýhodné, ale jsou tam nějaké transakční náklady. Není tam 15procentní srážková daň, kterou musíme odvádět ze spořicích účtů,“ popisuje ekonomka.
Do státních dluhopisů však neinvestují drobní střadatelé, ale zejména movitější klienti. „Ti do nich dávají často částky těsně pod milionem korun. Tento produkt, ačkoli je prodáván jako pro drobné střadatele, ale ukazuje se, že to tak úplně není,“ říká Horská.
Jak ukočírovat dluh
Hodnocení ČR u ratingových agentur se drží na vysokých příčkách. Schodek státního rozpočtu na příští rok podle Národní rozpočtové rady překročí 350 miliard korun a bude na hranici tří procent ve vztahu k HDP.
„Myslím si, že dodržet tří procent HDP na příští rok bude pro vládu extrémně obtížné. ČNB byla první ze státních institucí, která začala predikovat schodek 3,1 procenta HDP, což je marginálně nad trojkou, ale se všemi požadavky na rozpočet bude obtížné se tam vejít a bude tendence říct, že tam bude 3,6 procenta. Ve chvíli, kdy vláda uzná, že musí zvýšit výdaje na obranu, mluví o tom, že musí přidat 25 miliard korun do zdravotnictví, dalších sedm osm miliard na veřejnoprávní média, která půjdou na deficit,“ domnívá se Holub.
Rozpočtová politika státu jde nyní spíš směrem k rozvolňování. „Vláda má tendenci uvolňovat rozpočtovou disciplínu a vidíme důvody, které jsou často racionální, jako výdaje na obranu, dopravní investice, školství, zdravotnictví. Schodek míří nad 3 procenta HDP, o tom není pochyb,“ dodala Horská.
ČNB po čtyřech letech před dvěma týdny zvýšila základní úrokovou sazbu. Rozvolňování rozpočtové politiky by podle Holuba samo o sobě ČNB nepřimělo ke zvyšování sazeb. „Je to jedním z výčtu rizikových faktorů pro inflaci. Pokud bych měl něco vypíchnout, je to nezpomalující, možná lehce zrychlující mzdový růst. Pokud máme osmiprocentní růst v ekonomice, kde se produktivita řadu let nezvyšuje, je to výrazný proinflační faktor a udržuje růst cen ve službách,“ popsal Holub.
„Myslel jsem si, že k tomu může dojít už v dubnu. Inflační tlaky ve světové ekonomice jsou. Myslím si, že reakce je adekvátní, uvidíme, jestli bude potřeba reagovat znova,“ dodal Singer.
Premiér Andrej Babiš (ANO) poslední dobou slovně útočí na Centrální banku. Ve svých výrocích například tvrdí, že nechává vydělávat zahraniční banky. „Centrální banka není nezávislá od toho, aby se na ni neútočilo, ale od toho, aby se přes tyto věci dokázala přenést a to se děje,“ reagoval Singer. Podle Holuba mluvil Babiš spíš ke svým voličům.
Podle Horské by ČNB neměl znervóznit ani růst úrokových sazeb u hypoték, které se letos dotkne stovek tisíc lidí, kterým končí u hypoték fixace. Podle ekonomky to nebude pro domácnosti takový problém: „Ano, domácnosti jsou zatížené velkými splátkami, ale není to pro ně takový problém. Není to nic, co by mělo Centrální banku znervóznit. Vidíme, že podíl nesplácených úvěrů v české ekonomice klesá.“
Mezi roky 2021 a 2022 se sazby více než zdvojnásobily, držely se nad šesti procenty. Začaly v roce 2024 klesat, ale letos se trend obrací. Za 1. pololetí letošního roku byly 5,07 procenta.
