Hlavní obsah

Utahování opasků až jindy. Evropané utrácejí úspory, než je požere inflace

Foto: Shutterstock.com

Evropané utrácejí místo zboží za dovolené.

Reklama

6. 6. 18:28

Navzdory ruské válce proti Ukrajině i rekordní inflaci neustávají občané napříč Evropou v utrácení. Spotřebu žene přebytečná hotovost a silný pracovní trh.

Článek

Evropští spotřebitelé zatím nejsou ochotní podvolit se rekordně vysoké inflaci a utrácejí za služby i dovolené. Umožňují jim to úspory nastřádané za dva roky pandemie, informuje agentura Bloomberg.

Poslední data ukazují, že postcovidový vzestup v utrácení za dovolené a chození do restaurací dokáže vyrovnat slabou výrobu. Ta trpí především kvůli ruské invaze na Ukrajinu a tvrdým lockdownům v Číně.

„Před válkou jsme si mysleli, že právě spotřebitelé budou nejsilnější hnací silou v pokračujícím vzkříšení evropské ekonomiky“ řekl Bloombergu Sylvain Broyer, ekonom S&P Global Ratings ve Frankfurtu. „Změnila se se současným konfliktem představa hodně? Asi ne tolik, jak si někteří mysleli. Stále máme totiž spoustu větru v zádech,“ doplnil.

Tím myslel hlavně konec velkoplošných opatření a narůstající podíl očkované nebo vyléčené populace. Zároveň panuje v Evropě, stejně jako v Česku, nízká nezaměstnanost. Domácnosti napříč EU sedí podle Morgan Stanley na více než 700 miliardách eur (17,2 bilionech korun), které nastřádaly během covidových lockdownů.

A rozhodly se je utratit místo výrobků za turistické zážitky, což však ekonomy nechává v klidu. „Nemyslíme si, že současná slabá spotřeba zboží znamená snižující se celkovou spotřebu v nadcházejících čtvrtletích,“ prohlásila Aline Schuilingová, ekonomka z banky ABN Amro. „Růst spotřeby v eurozóně v následujících měsících poženou úspory nashromážděné během pandemie,“ vysvětluje.

Míra úspor sice postupně klesá, ale i tak zůstává podíl uspořených peněz vzhledem k výplatě nad dlouhodobým průměrem a Evropané do nich budou sahat i nadále. Zvlášť proto, že kromě úspor hraje zásadní roli i nízká nezaměstnanost.

Podle ekonoma UBS Global Wealth Managment Deana Turnera nízká nezaměstnanost, která v EU dosahuje 6,8 procenta a u nás dokonce pouhá 2,3 procenta, rozmělňuje obavy vyvolané konfliktem na Ukrajině.

„Historie nám ukazuje, že čím déle tyto nešťastné události přetrvávají, tím menší dopad to má na sebedůvěru,“ řekl Bloombergu. „Pokud se lidí bojí, že přijdou o práci, má to mnohem větší vliv na jejich utrácení.“

Jens Eisenschmidt, ekonom Morgan Stanley, však upozorňuje na nerovnoměrné rozdělení úspor. To pak podle něj znamená jejich menší vliv, než by se mohlo vzhledem k jejich objemu na první pohled zdát. Přesto i on souhlasí, že jsou společně s postpandemickým rozvolňováním a nasyceným trhem práce úspory jedním „ze tří faktorů, které nás dělí od upadnutí do recese.“

Lidé chtějí cestovat

Ze záběrů na evropských letištích to na recesi nevypadá ani náhodou. Ty, kteří si mohou zahraniční dovolenou stále dovolit, růst cen všeho druhu od odletu neodradil. A pozitivní vývoj očekávají i cestovky, například německý turistický gigant TUI AG očekává po dvou letech krize první zisky a stejně to vidí i Booking Holding, vlastník rezervačního portálu booking.com.

„Na dovolené jsme kvůli covidu nebyli tři roky,“ říká Bloombergu Dagmar Giessenová, která si tento měsíc koupila vlakovou jízdenku do resortu v bavorském Murnau. A to i přesto, že se podle majitelky obchodu s uměleckými potřebami v centru Frankfurtu vše zdražuje. „Uvědomili jsme si, že můžeme žít jednodušeji. Zatím moc šetřit nemusíme, ale možná na to přijde,“ popisuje svou situaci.

A je skoro jisté, že to přijde, protože podle Bloombergu si už skoro polovina Němců nemůže kvůli vysoké inflaci svůj životní styl dovolit.

Ekonomika poroste

Průzkum Bloombergu z Německa není jediný signál, který naznačuje, že obrat v náladě se blíží. Dalším je vývoj mezd v eurozóně, který stejně jako v Česku ani zdaleka nepokryje růst cen aktuálně o osm a víc procent – a to navzdory tomu, že by podle Evropské komise měla ekonomika eurozóny růst o solidních 2,2 procenta.

Nákupní apetit řady evropských domácností tak bude klesat a pod tlak se dostanou především chudší domácnosti – a to jakmile se podzim začne lámat do zimy a opět dorazí vyšší účty za vytápění. V řadě evropských zemí však takovým domácnostem pomohou vlády pomocí sociálních dávek, případně jiným opatřením ať už v podobě zastropování cen či úpravou daní.

Foto: Seznam Zprávy

Mzdy nestíhají inflaci.

„Povzbudivě odolná“ spotřebitelská poptávka, jak o ní píše v průzkumu společnost S&P Global, uvolňuje ruce také Evropské centrální bance při jejím boji proti inflaci. Strážkyně eura se sídlem ve Frankfurtu zatím na rozdíl od amerického Fedu nebo britské Bank of England s úroky nepohnula a už řadu měsíců je drží v záporu.

Podle slov šéfky ECB Christine Lagardeové by se měly úrokové sazby dostat do kladných hodnot někdy v průběhu podzimu, přičemž někteří členové bankovní rady nevylučují razantnější zvyšování. Od léta by také měli bankéři přestat dopovat ekonomiku nákupy dluhopisů.

Krátké nebo neexistující fronty žadatelů o práci v kombinaci s ekonomickým růstem taženým z úspor by mohly zabránit evropskému opakování amerického scénáře ze 70. let, kdy se ekonomika USA potýkala s vysokou inflací, mizerným růstem ekonomiky a vysokou nezaměstnaností.

Pro tuto trojkombinaci, která je postrachem pro každou vládu i centrální banku, se vžilo označení stagflace. Evropští spotřebitelé a jejich poptávka mohou před tímto bolehlavem eurozónu i celou EU zachránit.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:

Doporučované