Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Americká odnož německé společnosti Aldi chce jen letos otevřít v zemi na 180 nových supermarketů. Už teď jich má přes dva a půl tisíce a postupně se tím stává druhou největší maloobchodní sítí v USA. Pokud své letošní plány ohledně nových prodejen stihne, pak by měla „předběhnout“ konkurenční síť Kroger a stát se dvojkou na trhu za gigantem Walmart.
Za úspěchem Aldi se skrývá jednoduchost celého konceptu. Řetězec prodává v amerických obchodech skoro bez výjimky své privátní značky a vedle potravin nabízí i cenově dostupné věcí, jako jsou spotřebiče, kuchyňskou výbavu a další zboží – jak to znají i zákazníci německých diskontů v Evropě. Tento sortiment přitom neustále obměňuje.
Evropský trh už ale naráží na své limity a zdejší řetězce se proto poohlížejí po expanzi jinde. USA nyní čelí slábnutí dolaru a inflaci, kvůli které zákazníci stále víc šetří. Právě z tohoto vývoje profituje zejména jeden německý řetězec.
„Každá třetí americká domácnost během minulého roku nakupovala v Aldi,“ prohlásila šéfka americké části firmy Atty McGrathová. Zákazníci tam ale zřejmě nakupují pouze část ze svého spotřebního koše. Napovídá tomu celkové rozdělení trhu.
Jednoznačným lídrem zůstává Walmart, zatímco tržní podíl Aldi se stále drží na nižších jednotkách procent. Hospodářské výkony německého diskontu ale rychle rostou.
Firma vedle otevírání nových prodejen sází i na moderní trendy, aby oslovila větší spektrum zákazníků. Spojuje se tak například s dovážkovou službou Uber Eats.
Podle německého veřejnoprávního portálu Tagesschau napomáhá úspěchu Aldi taky politika Donalda Trumpa. Americký prezident totiž uvalením cel na velkou část zemí podpořil růst domácích cen. Rázem tak zdražila dovážená zelenina, ovoce nebo rýže a Američané se je snaží sehnat co nejlevněji.
V USA kvůli tomu výrazně stoupl zájem o privátní značky jednotlivých řetězců, které bývají oproti zboží zavedených značek levnější. A právě diskonty mají v téhle oblasti konkurenční výhodu.
„U všeho, co děláme – u každého rozhodnutí –, myslíme hlavně na co nejnižší náklady a ceny,“ řekl agentuře Bloomberg Chris Daniels, viceprezident Aldi pro Severovýchod USA.
Aby řetězec mohl nabízet levnější zboží, šetří jinde. Supermarkety tak mají kratší otevírací dobu, oproti jiným řetězcům menší plochu a myslí se i na umístění kontejnerů na odpad, aby se personálu zkrátil čas potřebný na úklid.
Podobný koncept razí v Americe i další značky, které mají spojitost s Evropou. Jednak Lidl, který v USA působí od roku 2017 a v místním trhu vidí větší perspektivy růstu než na tom evropském. Aldi má ale oproti němu jednu zásadní výhodu – v Americe zrovna oslavilo 50. výročí vstupu na trh a má tam propracovanou dodavatelskou síť a taky zavedené jméno.
Německé kořeny má vedle toho i síť maloobchodů Trader Joe’s. Stojí za ní sesterská odnož Aldi. Tahle značka je totiž v Německu rozdělená na dvě části, které působí vedle sebe. Diskontní řetězec totiž původně řídili dva bratři, kteří se rozešli a německý trh si rozdělili napůl.
Jeden se soustředil na sever, druhý zase na jih spolkové republiky. Vznikly tak hned dvě skupiny Aldi Nord a Aldi Süd. A obě dvě později expandovaly i do světa.
Zatímco práva na jméno Aldi má na americkém trhu firma Aldi Süd, její „severská sestra“ spravuje právě konkurenční řetězec Trader Joe’s. I ten sází na původní koncept a zákazníky láká hlavně na co nejnižší ceny.
Američané šetří, spotřebě dominují ti nejbohatší
Stále větší zájem o nákup v diskontech proměňuje i strukturu amerického trhu. Podle stanice NBC tím roste vliv nejbohatší části společnosti na celkovou spotřebu v ekonomice. Tím, že valná část zákazníků šetří a utrácí méně, jsou firmy o to víc závislé na útratě těch majetnějších.
Například americké automobilky teď víc spoléhají na prodeje prémiovějších modelů, zatímco aerolinky rozšiřují služby pro cestující první třídy. Masová klientela a její snaha ušetřit totiž táhnou marže dolů. Podle ekonomů to vytváří nebezpečnou kombinaci.
„To, jestli americká ekonomika půjde v roce 2026 do recese, závisí skoro bezvýhradně na chování nejbohatších dvaceti procent obyvatel,“ varovala v NBC Heather Longová, vedoucí ekonomka úvěrového svazu Navy Federal.
Rozvržení spotřeby v USA se podle ní dá přirovnat ke tvaru písmene K. Na jednom pólu je malá skupina těch nejmajetnějších, kteří ale zároveň stojí za velkou částí útrat. Na tom druhém je obrovské spektrum lidí, jejichž spotřeba vázne. I kvůli výraznému zdražování energií.
Mezi těmito extrémy podle Longové není žádný mezičlánek, který by rozdíly vyrovnával.
„Růst mezd bude stále pomalejší, zatímco inflace, která ovlivňuje základní náklady, dál poroste,“ předpokládá Longová s tím, že role americké střední třídy kvůli tomuto vývoji postupně slábne.
Stejně to vidí taky Peter Boockvar, šéf investic ve firmě OnePoint BFG, která se zabývá poradenstvím a správou majetku.
„Zatímco spotřebitelům s vyššími příjmy se daří a tihle lidé těží z bohatství plynoucího z vlastního bydlení a akciového portfolia, kdokoli, kdo bydlí v nájmu nebo nevlastní akcie, na tom tak není,“ uvedl pro NBC Boockvar, podle kterého se velká část Američanů už jen snaží udržet krok s inflací.
„Vynakládají spoustu úsilí, ale vlastně stojí na místě,“ dodává Peter Boockvar.
