Článek
Česká republika na konci letošního roku bude pravděpodobně splňovat takzvaná maastrichtská kritéria pro přijetí eura. Ve vládě zároveň běží debata o jmenování vládního koordinátora pro přijetí eura. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to řekl vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
„Je velmi pravděpodobné, že v roce 2024 budeme plnit maastrichtská kritéria,“ uvedl Jurečka.
Vstup do eurozóny je podmíněný splněním čtyř kritérií, známých právě jako maastrichtská kritéria. Týkají se míry inflace, úrokové míry, míry rozpočtového deficitu a maximální míry zadlužení. Země musí rovněž strávit dva roky v evropském mechanismu směnných kurzů ERM II.
Za přijetí eura se v televizní debatě postavil viceprezident Svazu průmyslu a dopravy a člen představenstva Škoda Auto Martin Jahn.
„Máme na to, abychom v nebližší době začali plnit maastrichtská kritéria a vstoupili do ERM II.,“ řekl průmyslník.
„V eurozóně již téměř jsme, velká část průmyslu v euru funguje,“ dodal Jahn.
Opatrné odbory
Naopak předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula tvrdí, že euro by pro Českou republiku v současné době znamenalo více problémů než přínosů. Popsal například rizika spojená s náklady na přijetí eura nebo s kurzem stanoveným vládou při přechodu na euro.
V diskuzi zazněl rovněž fakt, že vláda v současnosti nemá osobu koordinující kroky k přijetí společné měnové evropské měny. „O obsazení postu nyní vedeme debatu,“ poznamenal vicepremiér Jurečka. Žádné konkrétní jméno ale nezmínil.
Aktuální diskuzi o přijetí eura rozvířil prezident Petr Pavel ve svém novoročním projevu.
„Je načase, abychom po letech začali dělat konkrétní kroky, které nás k naplnění tohoto závazku dovedou. Přes nekončící diskuze o výhodách a nevýhodách eura pro zemi s otevřenou a exportní ekonomikou, ležící ve středu Evropy, je společná měna logickou budoucností,“ uvedl prezident.
