Článek
Velká poptávka, slabá konkurence. Americký výrobce čipů Nvidia vydělal v druhém čtvrtletí další desítky miliard dolarů a potvrdil postavení nejsledovanější firmy dnešní doby.
Podle čerstvých finančních výkazů, na které ve středu večer s napětím čekal celý finanční i technologický svět, firma prodala čipy za 46,7 miliardy dolarů se ziskem 25,8 miliardy. Obě čísla jsou vyšší než v předchozím kvartálu a mírně překonaly i odhady analytiků.
I tak se ale výsledky v první chvíli nepotkaly s velkým očekáváním investorů. Akcie na mimoburzovním večerním trhu ztratily bezprostředně po zveřejnění ukazatelů přes tři procenta – poté, co ale předtím od začátku roku o třetinu posílily a za poslední dva roky vyrostly víc než dvojnásobně.
Za poklesem akcií bylo mírné zaostání oproti predikcím tržeb u čipů určených pro datová centra, což má být pro Nvidii do budoucna hlavní obor. Otázky také visí nad budoucím přístupem firmy na čínský trh.
Nvidia roste ruku v ruce s investicemi bohatých technologických společností a také s jejich panikou, aby ve vývoji strojového myšlení nic nepodcenily. Hodnota firmy, měří-li se klasicky vynásobením burzovního kurzu a počtu vydaných akcií, se díky tomu vzdaluje všem dosavadním rekordům americké korporátní historie.
V přepočtu pomalu atakuje ztěží představitelnou hranici sta bilionů korun. Pro lepší představu – český státní rozpočet by se stovkou bilionů vyžil čtyřicet let a celá země by při tom mohla mít daňové prázdniny. Škoda Auto by při dnešním objemu výroby tolik peněz neutržila ani za sto let.
Kondice Nvidie je podle zkušenosti z dřívějších kvartálů určující i pro náladu na finančních trzích, kde padají nové a nové rekordy, i přes nervozitu z nových pořádků v americké politice a ekonomice. Hlavní americký burzovní index S&P ve středu před zveřejněním čísel Nvidie uzavřel na dalším historickém maximu.
Nad očekávání je i nový odhad výsledků pro další čtvrtletí, kdy by firmu už neměl trápit americký zákaz vývozu čipů do Číny. Po nedávné dohodě s Donaldem Trumpem Nvidia do Číny už zase smí výměnou za to, že bude 15 procent z čínských tržeb odvádět do amerického rozpočtu. Nejasné ale je, zda v rámci obchodních a technologických válek nezačne dovoz pro změnu blokovat čínská vláda.
Nvidia funguje už od 90. let, nejdřív si udělala jméno jako výrobce herních čipů. Ale skutečný průlom přišel až s nástupem ChatGPT a dalších forem umělé inteligence. Procesory Nvidie se ukázaly jako ideální pro trénování AI modelů a pohon datových center.
Konkurenční výrobci jsou zatím pozadu, a tak je Nvidia poslední roky hlavním dodavatelem. Před deseti lety jedna její akcie stála 50 centů, v noci ze středy na čtvrtek to bylo 180 dolarů. Za poslední rok se její tržby zdvojnásobily, za pět let stouply na desetinásobek, což opět kopíruje nástup celého nového odvětví AI.
Meta, Microsoft, Alphabet a Amazon chtějí letos za infrastrukturu pro AI utratit podle New York Times dohromady 320 miliard dolarů, z toho velká část skončí právě v Nvidii. Boom se projevuje i jinak. Zakladatel OpenAI Sam Altman si v červnu postěžoval, že matka Facebooku, firma Meta, zkouší přetahovat jeho vývojáře za vstupní bonusy ve výši sto milionů dolarů a ještě větší roční odměny.
Pro jedny jde o důkaz civilizačního zlomu, který se teprve rozjíždí, podobně jako po objevu ropy, vynálezu parního stroje nebo po nástupu elektřiny, internetu či smartphonů. Jiní naopak v Nvidii vidí symbol poblázněnosti dnešní doby a další bubliny, která praskne, až se ukáže, že naděje vkládané do vývoje strojů schopnějších než lidský mozek jsou možná přehnané.
Americká byznysová elita každopádně nechce nic nechat náhodě a ve výdajích pokračuje, aby nikomu neujel vlak. „Tento rok určí směr pro budoucnost,“ prohlásil v únoru k AI zakladatel Facebooku Mark Zuckerberg a umělou inteligenci popsal jako „potenciálně jednu z nejdůležitějších inovací v historii“.
