Dobrý skutek na ulici uděláte i kartou: Výmluva „nemám drobné“ už neuspěje

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Dobročinné organizace pořádající veřejné sbírky se modernizují. Aby vybraly co nejvíce peněz, začaly je nyní vybírat od dobrodinců pomocí platebních terminálů. První organizací v Česku, která s tím přišla už před covidem, byly Příběhy zítřka, které vybírají na nevyléčitelné nemoci, týraná zvířata a další smutné příběhy.

„Poprvé jsme to vyzkoušeli zhruba před třemi lety na jednom terminálu a z výsledku jsme nadšení. Zajímalo nás, jak budou lidé reagovat, když jim na jejich první reakci, že nemají hotovost, nabídneme možnost zaplatit kartou. Jejich reakce byly pozitivní a množství vybraných peněz se zvýšil zhruba o pětinu až čtvrtinu,“ říká předseda spolku Ondřej Pabišta.

Vybírání peněz pomocí terminálu však podle něj provázely komplikace, protože vydavatelé karet nesouhlasili s tím, aby se pomocí nich platily „jen“ členské příspěvky či dary, a tak spolek začal nabízet k výběru i malý dárek a jeho „koupě“ už prý problém nebyla. Rozšíření této formy pak pomohl i covid. „Najednou se všude říkalo, plaťte kvůli hygieně kartou, což nám velmi pomohlo, protože lidé se už této formy placení tolik nebáli, naopak ji vítali. Ale protože na ulici bylo v lockdownech málo lidí, větší peníze se ani tak vybírat příliš nedařilo,“ popisuje šéf Příběhů zítřka.

Spolek mezitím nakoupil zhruba deset terminálů a zjistil, kde se jim nejlépe daří. „Na vesnicích lidé karty nepoužívají, tam nemá cenu terminálem někoho vybavovat. Největší význam to má ve velkých městech, kde už hodně lidí nenosí hotovost. Tam je výběr v hotovosti a přes kartu zhruba půl napůl. Naopak na demonstracích, kde prodáváme vlaječky, tam také nemá cenu chodit s terminálem, protože tam kartu skoro nikdo nemá,“ vysvětluje rozdíly mezi jednotlivými místy výběru Pabišta.

Zhruba roční zkušenost má s vybíráním peněz přes terminál také společnost Lepší začátek, která zapojuje děti z dětských domovů do života.

„V covidu to pomohlo, protože se lidé báli rozměňovat větší peníze a my jim vysvětlovali, že to je pro ně i více transparentní, protože dostanou potvrzení o platbě e-mailem nebo esemeskou a mohou svůj příspěvek vidět ve výpise z účtu. Ne všude to jde použít, protože je potřeba mít signál, ale je to dobrý způsob, jak zvýšit výběr. Je nutné jít s dobou a přizpůsobovat se novým trendům, lidé budou mít u sebe do budoucna čím dál tím méně hotovost,“ je přesvědčen zakladatel organizace Lukáš Šafránek.

Nezisková organizace Nový Prostor, která se snaží zapojit lidi bez domova do společnosti tím, že prodávají stejnojmenný časopis a mají z něj polovinu prodejní ceny, testovala první terminál minulý týden. „Řekli jsme si, že tím rozsekneme, zda se lidé říkající, že nemají drobné, jen vymlouvají, nebo je skutečně nemají. A nyní, kdy se lidé v covidu přestali bát elektronických karet, je ta nejlepší doba. Test byl úspěšný, takže jsme hned za pár dní začali vybavovat terminálem i ostatní prodejce,“ říká šéfredaktorka čtrnáctideníku Monika Veselá.

Organizace zatím nakoupila 30 terminálů za necelých 50 tisíc korun a vybavila jimi část prodejců v Praze a Brně. Každý prodejce však musí část pořizovací ceny terminálu, konkrétně 320 korun, zaplatit v kauci. „Snažíme se tím lidi bez domova naučit odpovědnosti za svěřenou věc a plánovat výdaje,“ vysvětluje šéfredaktorka.

Časopis nyní v Česku prodává celkem necelá stovka lidí bez domova, někteří o terminál nestojí, jiní jsou ale novou formou výběru peněz nadšení. „Hned první den jsem prodal 30 časopisů, z toho 15 na kartu. Už velmi dlouho jsem tolik časopisů neprodal,“ pochvaluje si prodejce Petr z Prahy. Lidé platící kartou podle něj byli noví zákazníci, kteří by si u něj jinak nenakoupili.

Kartou zaplatila poprvé také autorka textu, která sama narážela často na to, že ji v peněžence chyběly drobné. „Já mám ale i Terminátora, takže mi můžete zaplatit přes něj,“ nabídla jí ve vtipné narážce na akční film prodejkyně Jitka. A to už nešlo odolat.

Počet charit, které zkoušejí nově vybírat peníze pomocí terminálu, se postupně navyšuje. „Jsou to desítky organizací v Česku a na Slovensku, které to v době covidu začaly zkoušet,“ říká muž ze zákaznické podpory společnosti SumUp, která zprostředkovává platby kartou a nabízí terminály, s kterými vyrážejí dobrovolníci do ulic.

„Organizacím vyhovuje, že jsou malé a dobře si s nimi manipuluje, že mají přehled o transakcích a že nejsou nijak vázáni smlouvou. Platí jen poplatky z transakce a když odevzdají terminál, spolupráce skončí bez jakékoliv pokuty,“ dodává muž z telefonické podpory.

O využití terminálů uvažuje do budoucna i Charita Česká republika, která pořádá například Tříkrálovou sbírku, při které vybírá peníze do kasiček po celém Česku až 70 tisíc koledníků. Pomocí klasických přenosných terminálů zkoušela vybírat peníze na několika místech už v předchozích letech, ale ty zamrzaly. Letos tak vyzkoušela aplikaci v mobilu.

„Vyzkoušeli jsme to letos asi na šesti místech. Reakce byly pozitivní. Když lidé řekli, že nemají drobné, koledník jim nabídl terminál a někdo na něm nechal i stovku či dvě. Aplikaci, která mění mobil na terminál, nám dodala Česká spořitelna a postarala se také o zabezpečení platební brány,“ říká koordinátorka sbírky Gabriela Víšová.

Podle ní se letos podařilo získat od dárců přes 139 milionů korun, z toho téměř čtyři miliony poslali lidé pomocí online koledy na webu. „Tolik bezhotovostních plateb jsme nikdy neměli a jejich poměr bude stále růst. Musíme se modernizovat a mobil by mohl být řešením pro bezhotovostní platby v terénu. Tradiční formu koledy však narušit rozhodně nechceme. Kasičky tak nikdy nezmizí,“ dodává koordinátorka sbírky.