Hlavní obsah

Druhý nejbohatší Čech má zásobník plynu napůl s Gazpromem. Řeší, co s tím

Foto: Moravia Gas Storage a.s.

Zásobník plynu v Dambořicích.

Reklama

11. 4. 18:26

Skupina KKCG se snaží vyvázat z obchodu s ruským energetickým gigantem Gazprom. S tím v roce 2016 postavila zásobník plynu v Dambořicích, jehož kapacitu si pronajal Gazprom na 15 let dopředu. S problémem může pomoci vláda.

Článek

Šéf skupiny KKCG a jeden z nejbohatších Čechů Karel Komárek v tiskovém prohlášení minulý týden oznámil, že společně s českou vládou pracuje na odstřižení ruské státní skupiny Gazprom od zásobníku plynu v Dambořicích. Ten Gazprom spoluvlastní, a navíc v něm má pronajatou veškerou kapacitu na dalších 10 let. Vzhledem ke komplikovaným právním vztahům a nejasné vládní strategii není ale jasné, jak hodlá Komárek odstřižení Gazpromu docílit.

Partnerství s Gazpromem Komárka ohrožuje –⁠ snahu o urychlené vyřešení situace kolem zásobníku v Dambořicích rozjel poté, co se ve Velké Británii začaly ozývat hlasy proti udělení licence k provozu britské Národní loterie firmě Allwyn Entertainment, která spadá pod Komárkovu KKCG. Kromě toho se začala česká vláda věnovat také bezpečnostním rizikům, která pramení z provozu společnosti Škoda JS obstarávající údržbu jaderných reaktorů, která je ale nepřímo vlastněná Gazpromem.

Karel Komárek, zakladatel společnosti KKCG, která vlastní mimo jiné i Moravské naftové doly nebo zmíněnou loterijní společnosti Allwyn (dříve Sazka Group), v pondělí sdělil, že na zbavování se ruských aktiv pracuje již několik let.

„Výjimkou je podíl v plynárenském terminálu, který se již řadu let snažíme opustit, a joint-venture 50/50 s Gazpromem na podzemním zásobníku plynu v Česku. Tento společný podnik byl zachován na žádost české vlády, aby bylo zajištěno, že důležité české energetické aktivum nebude pod plnou ruskou kontrolou,“ napsal ve zprávě Komárek.

Zbavit se ale takového aktiva je velice komplikované, jelikož vzhledem k povaze takzvaného joint-venture neboli společného podniku nemůže jedna strana bez souhlasu druhé strany dělat skoro nic. Pokud by chtělo MND svou část prodat, muselo by jako první oslovit Gazprom, jelikož ten má na odkup přednostní právo. A lze předpokládat, že v takovém případě by svého práva i využil. Podnik tedy nelze prodat prakticky nikomu jinému než Gazpromu samotnému a v takovém případě by kontroloval 100 procent celého zásobníku.

Poloha Dambořic:

Druhou možností je zásah ze strany státu, jako tomu bylo například v Německu, kde státní energetický úřad dočasně převzal kontrolu nad Gazprom Germania, největším operátorem zásobníků plynu na německém území. Kontrolovat by ho měl do konce letošního září. K tomu by ale Česko muselo změnit legislativu, podle současných zákonů ruský majetek vyvlastnit nelze.

„Podle připravovaného Nařízení Evropského parlamentu a Rady bude muset Moravia Gas Storage v termínu daném tímto předpisem projít certifikačním procesem, který mají zajišťovat národní regulátoři. Regulační orgán má dle návrhu Nařízení certifikaci odmítnout, pokud se prokáže, že osoba, která přímo nebo nepřímo ovládá provozovatele skladovacího zařízení nebo vůči němu vykonává jakékoli právo, může ohrozit bezpečnost dodávek energie nebo základní bezpečnostní zájmy kteréhokoli členského státu nebo Unie,“ sdělil ohledně možnosti bezpečnostního rizika mluvčí Ministerstva průmyslu a obchodu Vojtěch Srnka.

Foto: Seznam Zprávy

Plynovody v Evropě.

„Je otázka, jestli má cenu vůbec něco vyvlastňovat. RWE nabídlo k prodeji zásobníky s kapacitou 2,9 miliardy metrů kubických, ten v Dambořicích má, nepletu-li se, půl miliardy. Stát to odmítl, bylo to sice před válkou, ale myslím si, že nabídka ze strany RWE stále trvá. Nemusíme se tak trápit se zásobníkem Gazpromu, kupme nebo pronajměme si to od RWE, je několik variant, jak to může stát bez problému zvládnout,“ myslí si bývalý ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO).

Smlouva o přestavění bývalého ložiska v Dambořicích byla podepsána v roce 2013 a hned rok nato se začalo stavět. Jednalo se o společný podnik z poloviny financovaný firmou Moravian Gas Storage (MGS) a z druhé poloviny Gazpromem. Moravian Gas Storage je dceřinou společností Moravských naftových dolů (MND), které vlastní investiční skupina KKCG.

Podle zprávy MND investovala společnost MGS do výstavby zásobníku přes 2,5 miliardy korun. Druhou polovinu financoval Gazprom, který si navíc na 15 let pronajal 90 procent kapacity zásobníku, jakmile bude dostavěn. Za to inkasovaly MND 290 milionů eur, tehdy v přepočtu 7,5 miliardy korun. A ještě než se z ložiska stane zásobník, vytěžila firma MND zbývající plyn v hodnotě 3,2 miliardy korun, psaly v roce 2013 Hospodářské noviny.

Stavba začala v roce 2014, zásobník byl do provozu uveden o dva roky později, 1. července 2016. Zatímco 90 procent je na dalších 10 let Gazpromu, zbylých 10 procent mělo připadnout německé společnosti Wingas. Tu ale založil v roce 1993 Gazprom, který tedy kontroluje veškerou kapacitu jednoho z největších a nejmodernějších zásobníků v Česku.

„Smlouva o výstavbě zásobníku se podepsala v roce 2013 za úplně jiné situace, za té současné by se nikdy nepodepsala. Gazprom byl dlouhodobě strategický a spolehlivý partner na dodávky plynu do Evropy,“ řekl Seznam Zprávám zdroj obeznámený s okolnostmi výstavby.

Vzhledem k napříč Evropou sílícímu odporu k podnikům spojeným s Ruskem se situace mění. Německo převzalo kontrolu nad zmíněným největším německým operátorem plynových zásobníků Gazprom Germania, dceřinou společností ruského energetického giganta. Učinilo tak z obavy o stabilní dodávky plynu do domácností. A rizikem se zabývá i česká vláda, zatím ale pouze u podniku Škoda JS, který provádí správu a údržbu jaderných reaktorů v Dukovanech i Temelíně.

„Pokud chceme plyn, a já si myslím, že ano, nabízí se německá cesta, nebo cesta Státní správy hmotných rezerv. Německo nemá plyn ve vlastnictví vlády, ale domluví se s obchodníky, kterým v drtivé většině garantuje cenu. Pokud se hnou ceny v neprospěch obchodníka, stát rozdíl dorovná,“ vysvětluje Havlíček.

Druhá varianta je podle Havlíčka taková, že konkrétní státní společnost, u nás pravděpodobně Státní správa hmotných rezerv (SSHR), se stane obchodníkem a sama pořídí plyn na vlastní účet. Plyn by ale přesto byl skladován v soukromých zásobnících, protože SSHR žádné zásobníky na ropu ani na plyn nevlastní. Případně je možný i mix obou variant.

„Stát v tuto chvíli podniká kroky k tomu, aby zásobníky byly naplněny tak, jak vyžaduje návrh uvedeného Nařízení, tj. na 80 % jejich kapacity k datu 1. listopadu 2022, což by zvýšilo energetickou bezpečnost jak Česka, tak i Evropské unie jako celku,“ uzavírá Srnka z ministerstva průmyslu.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované