Článek
Tereza Pešková vystudovala architekturu, její manžel Jakub hudební produkci a živil se web designem. Úspěšní jsou ale jinde, v oboru, který má s jejich zaměřením jen velmi málo společného. Z ruiny na jihočeském venkově vystavěli úspěšnou farmu.
Malý statek v Libějovických Svobodných Horách je protipólem českých zemědělských podniků, které za pomoci těžké mechanizace hospodaří na stovkách hektarů. Peškovi si vystačí s 3500 metry čtverečními záhonů a uživí se.
Jak je to možné, když řada zemědělských podniků balancuje na hraně přežití a často jsou v plusu jen díky dotacím?
„Pro mnoho lidí je těžké pochopit, že farma bez traktorů může být produktivnější. Rozhoduje ale způsob, jakým je celý provoz navržený a uspořádaný. Právě to dělá naši farmu tak výkonnou,“ předeslal nedávno na konferenci v Praze kanadský farmář a průkopník market gardeningu – moderního způsobu hospodaření na malé ploše.
Naznačil, že s velikostí podniků se často ztrácí efektivita. A ta je u mikrofarem, které si na sebe mají vydělat, naprosto klíčová. Přístupem farmaření, který pro mnoho mladých zosobňuje tento Kanaďan, se inspirují tisíce farem po světě včetně rodiny Peškových.
Manželé a obchodní partneři z jižních Čech se snaží maximálně využít každý centimetr půdy, aby v sezóně vypěstovali co nejvíc biozeleniny a květin. Na jednom záhonu se za rok protočí až čtyři plodiny, které farmáři rozvážejí jen přibližně stovce zákazníků především z blízkého okolí. Bedýnky se zeleninou mají předplacené na sezonu dopředu.
Každý záhon je 75 centimetrů široký a v sezóně se tam vystřídají až čtyři plodiny.
Zatímco ti největší čeští velkopěstitelé konvenční zeleniny mají dvacet druhů zeleniny, Peškovi pěstují čtyřicet druhů a k tomu podobný počet květin. V jejich záhonech je k vidění i méně obvyklá zelenina, jako je fenykl, čínské zelí pak choi, kadeřávek nebo mangold.
Naopak nepěstují žádnou cibuli ani brambory, tedy druhy, které se ekonomicky vyplácejí s větší plochou a s využitím těžší techniky. Kromě jednoho malého traktoru na tomto statku nejsou žádné velké stroje. Většinu plochy obdělávají ručně, což je typické pro market gardening, a je to mimochodem způsob, jak ušetřit na naftě i milionových investicích.
Dalším způsobem, jak ušetřit, je absence většího skladu. Většina čerstvé zeleniny se postupně sklízí, očistí, zabalí do bedýnek a ihned rozváží.
Půdu obracejí ručně. Nástrojů bylo málo, a tak si založili e-shop.
Spoustu práce si manželé udělají svépomocí, využívají brigádníky z farmářské školy a sadbu si pěstují sami od semínka.
„Sezónu plánujeme už v zimě. Obrovskou pomocí je software na plánování. V průběhu sezóny nám radí, co máme kdy na farmě dělat. Tady vidíme, že každých čtrnáct dní sejeme návazné výsevy mrkve,“ ukazuje Jakub do monitoru na barevný osevní plán jedné z plodin.
Program každý den vytvoří seznam úkolů, který si farmáři vytisknou. Přesně tak vědí, kdy a do kterého záhonu mají jednotlivé plodiny vysít nebo vysadit, v jakém množství a v jakých rozestupech.
Pro lepší plánování dodávek mají všechny záhony přesné rozměry a šířka 75 centimetrů zároveň umožňuje pohodlné ruční vysazování, údržbu, plení i sklizeň.
„Tady je jarní cibulka. Za tři týdny sem přijde salát a po něm na konci sezony ještě nějaká jedna rychlejší plodina,“ stojí Jakub nad záhonem. Opodál je jeden ze čtyř foliovníků, kde se pěstují především rajčata, papriky a okurky. Některou z venkovní zeleniny přikrývají bílé sítě kvůli ochraně před škůdci. „Pěstujeme ekologicky, bez umělých hnojiv a pesticidů, a proto raději pěstujeme o 30 procent víc, než potřebujeme,“ naráží farmář na úskalí bio produkce, kde jsou přirozeně větší ztráty.
Farma se liší i rozmanitostí produkce. Například pěstuje 12 druhů rajčat.
Přesto si na sebe hospodářství vydělá a Peškovi věří, že tento model je životaschopný i jinde. V minulém roce měla farma příjem ze zemědělství zhruba 1,9 milionu korun, výdaje 1,4 milionu a čistý zisk 550 000 korun.
Část počátečních investic do zpracovny, malotraktoru a fóliovníků Peškovi pokryli také z dotace pro mladé zemědělce.
Nejtěžší byly první tři roky. Začátky se neobešly bez krize. „Na konci třetího roku jsem si říkal, jestli to nezabalíme, že je to prostě šílenost, trávíme s tím veškerý čas, máme dluhy a je to komplikované,“ vzpomíná Peška. Dnes si farmáři přivydělávají přednáškami o market gardeningu, pořádáním kulinářských kurzů a také e-shopem, který založili kvůli nedostupnosti jednoduchého nářadí pro ruční hospodaření. Menší část produkce dodávají do restaurací.
Oba věří, že jejich příběh inspiruje další mladé lidi s malým pozemkem a velkými sny. „Koncept je unikátní v tom, že umožňuje začít v zemědělství, kde je velký problém sehnat půdu. Díky market gardeningu je to možné už na půl hektaru. S dobře naplánovanou sezonou vás taková farma může uživit,“ říká Tereza Pešková.
Vše pěstují od semínka. Sadbu zakládají už v únoru.
Podle Jakuba Peška mohou jednoho člověka uživit záhony o rozloze zhruba 1200 metrů čtverečních, dva lidi 2500 metrů a tříčlennou rodinu hospodářství o velikosti 3500 metrů čtverečních.
K tomu však patří neméně důležitá stránka byznysu – zvládnout obchod a marketing. Součástí úspěchu je budování vlastní „značky“ na sociálních sítích a také komunity věrných zákazníků, kteří farmě fandí.
Pokud se do příběhu o farmářském snu přidá velká dávka odvahy, chuť zariskovat a cílevědomá dřina, ukazuje se, že cesta k zemědělství nevede jen přes rodinnou tradici a dlouholetá studia, ale klidně skrze školení a videa na internetu.
