Článek
„Vidím dva hlavní problémy z hlediska zemědělských půd v České republice. Jejich utužení těžkými traktory a nízké pH. Obě věci je možné technologicky řešit,“ říká v rozhovoru pro SZ Byznys Jan Semrád, který před sedmi lety s manželkou založil společnost Varistar.
Utužování zemědělské půdy je problém i podle Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy, protože opakovanými přejezdy techniky v půdě vznikne „deska“, která těžko propouští vodu. Zhoršuje to kvalitu půd a problém s erozemi.
Poslechněte si
Zemědělci mohou ztvrdlou půdu rozorat podrýváním, to je ale velmi drahé. A také nevědí, kde deska leží, jestli dvacet, nebo padesát centimetrů pod povrchem. A tak raději buď radlice pluhu nastaví na větší hloubku, než je nutné, anebo pole jen uvláčí po povrchu.
„Měřením elektromagnetické vodivosti půdy umíme zjistit, kde v půdě utužená deska leží a kam až má pluh zahloubit nářadí,“ dává Semrád příklad, jak za pomoci technologií pomáhá zemědělcům šetřit peníze. Každý centimetr hloubky při podrývání podle něj znamená spotřebu jeden litr nafty na hektar.
Jsou podniky, které žily v dusíkatém luxusu. Když byl levný, dávaly ho příliš. Byl to folklór, ale s rostoucí cenou hnojiv začala většina podniků hospodařit úsporněji.
V době, kdy manželé firmu zakládali, byly systémy precizního zemědělství v Česku okrajovou záležitostí. Teď se dá mluvit o začínajícím technologickém boomu, k němuž výrazně přispěla inflace. Cena minerálních hnojiv je oproti loňsku čtyřnásobná, pesticidy zdražily o desítky procent, stejně jako pohonné hmoty.
Největší zájem mezi zemědělci je o systémy variabilního hnojení. Aplikace doporučí různou dávku hnojiva na různých místech pole na základě analýzy dat z mnoha placených i veřejně dostupných zdrojů: satelitních map, senzorů, GPS v traktorech, z nichž se vytváří reliéf půdy, dat z výnosoměrů mlátiček a v neposlední řadě z dat o pohybu vody v půdě. Bez agronoma se však zemědělci ještě dlouho neobejdou.
Podle Semráda se přesným hnojením sníží množství použitého dusíku o 15 až 20 procent, což je důvod, proč se hlásí tolik nových zákazníků.
„Jsou podniky, které žily v dusíkatém luxusu. Když byl levný, dávaly ho příliš. Byl to folklór, ale s rostoucí cenou hnojiv začala většina podniků hospodařit úsporněji,“ líčí šéf firmy.
Během loňského roku se počet klientů společnosti zdvojnásobil na více než sto podniků, které dohromady obhospodařují přes sto tisíc hektarů orné půdy.
Také konkurence má díky drahotě žně. „Ve srovnání s jarem loňského roku máme nárůst poptávek o zhruba 500 procent. Je to šílené, v podstatě se nezastavíme,“ řekl nedávno v rozhovoru pro SZ Byznys Vojtěch Malina, šéf české firmy CleverFarm, která působí i na Slovensku, v Pobaltí a v zemích Latinské Ameriky.
Trojnásobný nárůst počtu nových zakázek hlásí společnost Agdata nabízející systémy variabilního hnojení, které stojí na analytice dat ze satelitních snímků a rozborů půdy.
„Děláme to roky, ale až od podzimu, kdy už některá průmyslová hnojiva ani nebyla k dostání, je to obrovské téma,“ popsal jednatel společnosti Lukáš Musil.
Technologický boom nakopnou dotace
Je zřejmé, že v příštím roce se zemědělci budou ještě více spoléhat na technologie, které jim šetří chemii a mají potenciál zvýšit výnosy. V roce 2023 s nástupem nového programového období společné zemědělské politiky totiž stát začne vyplácet nové dotace, které farmářům zlevní systémy precizního zemědělství.
Ministr Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) těmto technologiím velmi fandí a považuje je za jeden z nástrojů, jak plnit ekologické cíle Zelené dohody, které nařizují drastické snížení objemu používaných hnojiv a přípravků na ochranu rostlin.
„Výše dotace pro intervenci Precizní zemědělství je 43,40 eura na hektar. Aktuálně je ve Strategickém plánu pro tuto intervenci naplánována částka více než jedna miliarda korun pro období 2023–2027, rozpočet na příští rok je cca 200 milionů korun,“ přiblížil mluvčí resortu Vojtěch Bílý.
S plošnými dotacemi od příštího roku očekáváme velmi dramatický nárůst počtu nových zákazníků.
Dnes se technologické firmy v oboru zemědělství zaměřují na středně velké farmy, velké podniky a holdingy, protože ty nejmenší si to nemohou finančně dovolit, případně nemají moderní techniku, do níž je možné instalovat komunikační zařízení a software.
„S plošnými dotacemi od příštího roku očekáváme velmi dramatický nárůst počtu nových zákazníků. Plánujeme se také nově zaměřit na podniky s nízkými stovkami hektarů půdy,“ říká jednatel Varistar. Teď firma cílí na podniky, které obhospodařují více než 500 hektarů.
Podle jeho zkušeností však mohou být systémy stále méně dostupné pro farmy pod 150 hektarů. Často totiž nemají modernější techniku jako sečky, traktory či postřikovače, které si s technologiemi rozumí.
